* Smog byl v Pekingu před olympiádou, zmizel během ní a zase se do města vrátil

Peking - Před začátkem olympiády o něm pravidelně informovala všechna hlavní světová média.

Smog, velký problém rychle se rozvíjející Číny, se dostal na titulní strany novin ve všech koutech planety.

Mezinárodní tlak dokonce přiměl čínský komunistický aparát, aby Čína v době olympijských megaher snížila výrobu a radikálně omezila automobilovou dopravu.

Fakt, že temně šedou oblohu vystřídal vzduch, který se dal dýchat, si nakonec pochvalovali i sami obyvatelé Pekingu. A tak se celý svět ptal: Změní se po skončení her přístup Číny ke znečistění životního prostředí? Uvědomil si Peking, že smog je problém nejen pro sportovce, ale i pro jeho obyvatele?

Půl roku po olympiádě se zdá, že ne. Alespoň nijak výrazně.

Za posledních čtrnáct let Peking nikdy nezveřejnil oficiální data o nárůstu emisí z továren, elektráren a dopravních prostředků. Neinformuje ani o kácení lesů.

Rychlý ekonomický růst způsobil v Číně i bleskový nárůst emisí skleníkových plynů. | Foto: Reuters

Zahraniční vědci nicméně tvrdí: Objemem oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, který se do ovzduší vypouští, už Čína překonala Spojené státy, které se na špici žebříčku předních světových znečišťovatelů držely více než jedno století.

Čína se momentálně snaží ukázat v boji proti klimatickým změnám jistou iniciativu. Svoje emise ovšem sama omezit nechce a do boje proti nim nehodlá investovat ani vlastní peníze. Čeká na pomoc od vyspělých zemí - finanční i technologickou.

Dejte nám peníze a technologie 

Počátkem listopadu Peking hostil dvoudenní klimatickou konferenci. Vše se na ní točilo kolem nového mezinárodního fondu, jehož miliardy dolarů se budou v zemích třetího světa investovat do technologií přátelských k životnímu prostředí.

Do fondu by měly bohaté státy věnovat jedno procento svého HDP.

"Roste jak vnější tlak na Čínu, tak její vlastní problémy s energií a životním prostředím. Tyto faktory ji nutí být aktivnější a více se soustředit na problematiku klimatických změn," řekl podle agentury Reuters Goerild Heggelund, odborník na čínskou politiku ochrany klimatu z Institutu Fridtjof Nansen v Norsku.

Podle Pekingu by čínský objem vypouštěných emisí skleníkových plynů klesal rychleji a viditelněji, pokud by mu vyspělé státy poskytly ekologičtější technologie.

"Bude-li tento technologický problém vyřešen, potom bude mnohem jednodušší vyřešit problémy ostatní," tvrdí Cui Dapeng, odborník na klimatické změny z čínské Akademie sociálních věd.

Nové Kjóto a finanční krize

"Finanční krize všechno rozmetá na prach," upozorňuje John Barton, profesor práv z univerzity ve Stanfordu, který se klimatickými změnami dlouhodobě zabývá. "Financování vyspělými zeměmi teď bude určitě obtížnější."

A co tedy dělat s Čínou? Právě to bude klíčovým bodem vyjednávání o nové smlouvě, která naváže na současný Kjótský protokol. Ten vyprší koncem roku 2012.

Západní státy chtějí, aby Čína a další země s rozvíjejícím se průmyslem akceptovaly pevně dané cíle snižování emisí, obsažené v protokolu z Kjóta i smlouvě následné.

Podle Pekingu jsou ale takové požadavky "urážkou slušnosti". Vinu dává výhradně bohatým státům s vyššími emisemi na hlavu.

Obavy sportovců

Právě letos přitom Čína dokázala, že když se chce, jde i snižování emisí a smogu. Až do té doby patřil Peking k nejznečištěnějším městům na světě.

Kvůli smogu odmítlo počátkem roku na Hry přijet několik předních světových sportovců. Šlo hlavně o maratonce, vytrvalostní chodce a další atlety, kterým by špatná kvalita vzduchu mohla způsobit vážné zdravotní potíže.

Na olympiádě tak nezávodil například nejlepší maratonec Haile Gebrselassie z Etiopie. "Ovzduší v Číně ohrožuje mé zdraví. Bylo by pro mě velmi náročné uběhnout v takových podmínkách 42 kilometrů," citoval ho britský list The Independent.

Smog nakonec Hry ani sportovce neohrozil. Hlavně proto, že Čína uzavřela třeba největší ocelárny v zemi. Významně se omezil také automobilový provoz - auta směla vyjíždět jen v sudých nebo lichých dnech podle poslední číslice na poznávací značce.

Souvislosti: Peking opět hlásí nebezpečné znečištění ovzduší

Nejekologičtější olympiáda? Nebyla

Jako pořadatelská země si Čína dala za cíl nejenom zbavit Peking po dobu olympijských her smogu, ale také uspořádat nejekologičtější olympiádu v dějinách.

Podle odborníků však dosáhla výsledků spíše smíšených. Povedlo se zavést energetické standardy pro výstavbu nových budov na pekingských hrách. Většina dalších slibů ale zůstala jen na papíře.

Nakonec totiž většina rozhodnutí zůstala na stavebních firmách, které dostaly od organizátorů jen základní pokyny. Nikdo je ale do ničeho nenutil.

Plavecké soutěže se konaly v budově zvané Vodní kostka, která vyšla z hodnocení ekologů lépe než proslulé olympijské Ptačí hnízdo. | Foto: Reuters

Čtěte také: Ekologická olympiáda? Výsledky jsou rozporuplné

"Ptačí hnízdo je určitě symbolem pekingské olympiády, ale ekologická budova to rozhodně není," říká Robert Watson z konzultační společnosti EcoTech International, který vymyslel pravidla pro posuzování ekologičnosti budov, známá jako Leadership in Energy and Environmental Design (LEED).

"Fakt, že na stavbu bylo použito desetkrát více oceli než na jakýkoli jiný stadion, zastiňuje všechny ostatní ekologické snahy," říká Watson. Navíc prý devadesát procent ocelové konstrukce nemá pro samotnou stavbu smysl, jde jenom o okrasu.

Lépe podle odborníků dopadla Vodní kostka. Plášť budovy za 143 milionů dolarů, který připomíná gigantické mýdlové bubliny, je vyroben z odolného plastu. Ten propouští dovnitř budovy denní světlo a má lepší izolační vlastnosti než sklo.

Sluneční světlo, které materiál propouští dovnitř budovy, také pomáhá při ohřívání bazénu, čímž snižuje spotřebu energie o 30 procent. 

Medaile za olympijskou vesnici

Razítko "ekologická" si vysloužila i olympijská vesnice. Teplou vodu pro její obyvatele zajišťovaly sluneční kolektory. Zachycování a využití dešťové vody v systému vytápění a klimatizace zase snížilo spotřebu elektřiny o 40 procent.

Dopravu řešili v Pekingu různě. Rozdělením aut na liché a sudé dny nebo i daní uvalenou na velké vozy. | Foto: Reuters

Spojené státy americké proto vesničku ocenily vlastní zlatou medailí. Za design přátelský k životnímu prostředí a podporu tohoto modelu při dalším hospodaření s elektrickou energií v Číně.

Souvislosti: Čína má medaili. Za ekologickou olympijskou vesnici

Co se zelené politiky týče, jediným ekoopatřením, které v Číně po olympiádě zůstalo, je zavedení daně z velkých osobních automobilů. Platby za malé se naopak snižují. Čína tak chce omezit znečištění ovzduší a srazit spotřebu paliva, a to mezi lety 2006 a 2010 o 20 procent.

Zda se tím skutečně povede zastavit rostoucí spotřebu pohonných hmot v zemi, která je druhým největším odběratelem ropy na světě, je ale nejisté. Omezením výhradně na velké vozy se totiž Peking zároveň snaží předejít ještě větším problémům na stagnujícím automobilovém trhu.