Berlín /Od našeho zpravodaje/ - Měla vzlétnout do vesmíru už letos. Na nedávné mezinárodní konferenci o výzkumu vesmíru v Berlíně však Evropská kosmická agentura ESA oznámila, že první automatická kosmická loď ATV odstartuje nejdříve v únoru příštího roku.
Technické i finanční problémy zdržují projekt, kterým chce Evropa výrazněji zasáhnout do vesmírného výzkumu. Půjde totiž o první evropské zásobovací plavidlo pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS.
ATV-1, to není není libozvučné
Zkratka ATV (Automated Transfer Vehicle) není nijak libozvučná, a tak úplně první automatické přepravní plavidlo tohoto typu nese pojmenování Jules Verne, po francouzském spisovateli vědecko-fantastických knížek.
O konferenci v Berlíně čtěte také:
Podstatnější než jméno je však poslání kosmického plavidla. Agentura ESA chce takto získat automatickou nákladní loď, která bude dopravovat zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Je nejvyšší čas. Americké raketoplány mají skončit své lety a putovat do muzeí už v roce 2010. Jejich nástupce je nejistý. Udržování vesmírné stanice tedy bude záviset na osvědčených ruských kosmických lodích. A také na novém evropském plavidle ATV.
Prostor pro autobus
Nutno říci, že doprava astronautů zůstane pouze záležitostí Rusů. Evropské plavidlo nebylo konstruováno pro přepravování lidí. Zato uveze třikrát větší náklad než jeho ruský nákladní protějšek Progress-M.
Při startovací hmotnosti 20,7 tuny vynese na vesmírnou stanici devět tun zásob, jídla, vody, vzduchu k dýchání, a také vědeckých přístrojů.
ATV má podobu válce o délce 10,3 metru a průměru 4,5 metru. "Do tohoto prostoru se vejde proslulý londýnský patrový autobus," s oblibou říkají tvůrci plavidla, aby běžnému člověku přirovnali, co zmiňované rozměry vlastně znamenají.
Nejdřív zásobárna, pak odkladiště odpadů
Do vesmíru vynese ATV mohutná raketa Ariane-5 z odpalovací rampy v Kourou ve Francouzské Guayaně.
Automatické plavidlo se pak přiblíží k vesmírné stanici, která obíhá ve výšce 360 kilometrů nad Zemí. Sladí s ní svoji rychlost, takže obě tělesa posviští vesmírem rychlostí 28 000 kilometrů za hodinu. A pak se ATV ke stanici za pomoci optických senzorů a laserových naváděcích zařízení automaticky, centimetr po centimetru a bez lidské navigace připojí.
Po pečlivém napojení na vesmírnou stanici mohou do plavidla volně vstupovat astronauti bez skafandru. Budou odsud brát zásoby, a také sem odloží své nepotřebné odpady.
Zánik nad Pacifikem
ATV zůstane připojena k vesmírné stanici asi půl roku. Její motory umožní pravidelné posouvání stanice na její správnou dráhu, z níž ji stahuje zemská gravitace. Tohle "postrčení" zatím dělají svými tryskami raketoplány při návštěvě.
Po půl roce čeká loď ATV odpoutání od vesmírné stanice a závěrečná cesta k Zemi. Není však stavěna tak, aby mohla přistát. Její motory ji navedou v takovém úhlu, aby rychle shořela v zemské atmosféře nad Tichým oceánem.
Plánovaná pětice
První ATV, tedy Jules Verne, má ověřit všechny manévrovací možnosti. A tak se k vesmírné stanici připojí až po dvou týdnech samostatného letu vesmírem a zkušebních přibližovacích manévrů.
Následující stroje ATV se už mají připojit tři až pět dní po startu ze Země. Po Julesu Verneovi by měl další stroj letět ke stanici ISS za rok nebo za dva, podle finančních možností evropských zemí.
Agentura ESA předpokládá, že by takovýchto plavidel postupně objednala u německé společnosti EADS Atrium, která je hlavním dodavatelem, celkem pět.
Velký cíl: evropský raketoplán
Mezitím by se získané poznatky měly využít ke konstrukci vesmírného plavidla schopného nejen do vesmíru vyletět, ale také se z něj bezpečně vrátit. A samozřejmě vozit lidi. Tedy k jakési evropské obdobě raketoplánu, jehož časové plány jsou však zatím mlhavé.
Pokud evropská kosmická agentura ESA dokáže svůj raketoplán také postavit, získá pomyslnou bramborovou medaili: Evropané pak budou čtvrtí, kdo umí dopravit do vesmíru člověka; po Rusech, Američanech a Číňanech, kteří to už zvládli.
