Američané strojům nevěří. Volí raději postaru, papírově

Josef Tuček
4. 11. 2008 11:54
Elektronika je přesná. Jenže chybí kontrolní záznam
Dotyková obrazovka obalená plentou. Tak vypadá volební místnost v Coloradu.
Dotyková obrazovka obalená plentou. Tak vypadá volební místnost v Coloradu. | Foto: Reuters

Washington - Američané, podobně jako třeba Indové či Brazilci, používají při volbách elektronické volební či sčítací stroje, tedy techniku, jež nahrazuje pomalé ruční počítání papírových hlasovacích lístků, které se stále používají ve většině Evropy.

Při nynějších prezidentských volbách však bude stejně spousta voličů v USA nejprve rukou vyplňovat papírové hlasovací lístky.

Místo sčítacích komisařů ovšem  lístky zpracuje skenovací zařízení, které hlas přečte a zanese do počítačové databáze. Díky tomu mohou být výsledky k dispozici krátce po ukončení hlasování. Ale současně zůstanou zachovány hlasy na papíře, pro případnou kontrolu.

Využití techniky při volbách už totiž v minulosti zklamalo.

Páka pro kandidáta

Ve Spojených státech se může volit v každém okrese odlišným způsobem.

Pokusy o zmodernizování voleb začaly ve velkém v polovině 20. století. Tehdy byla v některých volebních místnostech USA instalována mechanická zařízení, na nichž volič hlasoval tím, že zatáhl za páku u jména svého kandidáta. Výhodou bylo, že přístroj po skončení hlasování hned ukázal výsledek, nebylo nutné zdlouhavě sčítat hlasovací lístky.

Nevýhodou tohoto zařízení ovšem je, že nezanechává žádný kontrolní záznam. Kdyby tedy některá volební komise chtěla fixlovat, případně se zařízení porouchalo, nedají se skutečně odevzdané hlasy zpětně vystopovat.

Neznatelné dírky rozhodovaly o prezidentovi

V jiných volebních okrscích se proto v šedesátých letech zaváděly volební štítky, do nichž volič proštípl dírku u jména vybraného kandidáta. Ty se pak daly strojově zpracovat, ale současně zůstaly pro kontrolu.

Volební přístroj s dotykovou obrazovkou se uplatní při prezidentských volbách, ale používá se i pro volby místní - v daném případě při volbě šerifa v Arlingtonském okrese v americkém státě Virginia.
Volební přístroj s dotykovou obrazovkou se uplatní při prezidentských volbách, ale používá se i pro volby místní - v daném případě při volbě šerifa v Arlingtonském okrese v americkém státě Virginia. | Foto: Wikimedia Commons

Tento systém ovšem hanebně selhal při prezidentských volbách v roce 2000, a to konkrétně ve státě Florida. Tamní čtyřicet let staré hlasovací přístroje fungovaly na principu proštípnutí lístku, jenže dírky nebyly pokaždé jasně znatelné.

Přepočítávání hlasů, trvající déle než měsíc, nakonec ukončil až federální Nejvyšší soud, který označil za vítěze na Floridě George W. Bushe. Bush tím dosáhl většiny pro vítězství v celých USA. (Mimochodem, jeho protikandidátem byl tehdy Albert Gore, dnešní nositel Nobelovy ceny za mír, kterým se stal díky svému úsilí za prosazení opatření proti změně klimatu.)

Americké úřady tedy usoudily, že je třeba uvádět do praxe spolehlivější hlasovací přístroje.

Opět papírové hlasovací lístky

Pro nynější volby jsou už přístroje na dírkování štítků vyřazeny a mechanické pákové hlasovací přístroje dožívají jen ve státě New York.

Čím tedy Američané volí?

Nejrozšířenější je podle agentury Reuters již zmíněný způsob, při němž volič vyplní hlasovací lístek inkoustem, a ten se pak skenuje. Znamená to tedy návrat zpět k papíru.

Oproti minulosti se také rozšířilo užití volebních přístrojů s dotykovou obrazovkou. Na ní volič dotykem prstu označí, komu dává svůj hlas, a pak volbu definitivně potvrdí stisknutím tlačítka. Ovšem jen málokdy bývá v tomto případě současně vytištěn papírový lístek, na němž je odevzdaný hlas vyznačen a který se vhodí do urny pro případnou pozdější kontrolu.

Kalifornie nemá dost skenerů

Stroje jim to spočítají.
Stroje jim to spočítají. | Foto: Reuters

Situaci komplikuje stát Kalifornie. Je sice kolébkou počítačového průmyslu, avšak zákonodárci zde v srpnu rozhodli, že volby musí být na papírových volebních lístcích, aby nemohlo dojít k manipulacím či technickým chybám. Protože nebylo možné pořídit pro všechny volební místnosti skenovací zařízení, budou se hlasy z některých míst přepravovat auty či dokonce vrtulníky ke skenování jinam, čímž může dojít k mnohahodinovému zpoždění při sčítání.

Určité zdržení také přinesou hlasy poslané poštou (i tak mohou Američané volit). V tomto případě musí volební pověřenci rozlepit obálky a hlasovací lístky naskenovat, což vše bude nějakou dobu trvat.

Chybějící hlasy

Měřítkem pro uživatelskou přijatelnost volebních přístrojů mohou být takzvané "reziduální hlasy". To jsou vlastně chybějící hlasy neboli rozdíl mezi počtem lidí, kteří přišli do volební místnosti, a počtem odevzdaných hlasů. Prakticky pokaždé se totiž stane, že někdo z voličů svůj hlas neodevzdá - zapomene jej vhodit do urny nebo si na poslední chvíli rozhodnutí volit ještě rozmyslí.

U hlasovacích přístrojů se navíc může stát, že sečtených hlasů je méně proto, že zařízení selhalo, volič s ním špatně zacházel nebo vůbec nedokázal svoji volbu označit, protože nepochopil, jak funguje. Dá se tedy říci, že čím více je u jednotlivého zařízení reziduálních hlasů, tím je zřejmě přístroj pro voliče nesrozumitelnější, případně tím častěji selhává.

Volič zasune svou volební kartičku a stroj je připraven zaznamenat jeho volbu.
Volič zasune svou volební kartičku a stroj je připraven zaznamenat jeho volbu. | Foto: Wikimedia Commons

Jak v časopise Journal of Politics na základě svých průzkumů prezidentských voleb mezi léty 1988 až 2000 prokázali Stephen Ansolabehere a Charles Stewart z Massachusettského technologického institutu v Cambridgi, nejlépe je na tom optický skenovací přístroj.

U tohoto zařízení se vyskytlo 2,1 procenta reziduálních hlasů. U děrovacích štítků představovaly reziduální hlasy 2,9 procenta a u přístrojů s dotykovou obrazovkou tři procenta.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při nehodě vozu Tesla zahynuly dvě osoby, za volantem nikdo neseděl

Dva muži zemřeli při srážce vozu Tesla S se stromem nedaleko amerického města Houstunu. Podle místní policie v autě ale nikdo neseděl za volantem, informovala dnes agentura Reuters. Tesla ani úřady pro silniční bezpečnost nehodu nekomentovaly.

Podle místních médií se nehoda stala v sobotu. Vůz jel vysokou rychlostí, když nezvládl zatáčku a narazil do stromu. Po uhašení požáru policie našla ostatky dvou mužů - jeden seděl v přední části na sedadle spolujezdce a druhý v zadní části vozu.

Nehoda se stala v období, kdy se kvůli několika nehodám zvýšila pozornost vůči systému poloautomatického řízení americké automobilky. Americké silniční úřady prošetřují několik desítek nehod vozů Tesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy