Praha - Prezidentská volba zřejmě dostane zajímavou předehru. Ještě předtím, než poslanci a senátoři rozhodnou mezi Klausem a Švejnarem, se budou muset dohodnout, jestli budou příštího prezidenta volit tajně, anebo veřejně.
"Jednací řád předpokládá, že se prezident volí tajně, pokud se zákonodárci nerozhodnou volit veřejně," popisuje základní pravidlo ústavní právník Ján Gronský z Karlovy univerzity.
Veřejnou volbu tedy musí některý ze zákonodárců navrhnout a získat pro ni mezi poslanci a senátory většinu.
V pondělí doporučil veřejnou volbu celostátní výbor KDU-ČSL. Podle informací Aktuálně.cz rozhodl argument, že veřejná nepřímá volba prezidenta má blíže k přímé volbě všemi občany, kterou lidovci dlouhodobě propagují.
V úterý přednesl návrh na veřejnou volbu v poslaneckém klubu ČSSD místopředseda David Rath. "Kdo nechce volit veřejně, bojí se o hlasy, které někde vykšeftoval," zní jeho hlavní argument.
Sociální demokraté Rathův návrh přijali příznivě, budou o něm však nejméně týden jednat. Veřejná volba jim může pomoci udržet kázeň mezi poslanci. Podle neoficiálních zpráv zamýšlí dát hlas kandidátovi ODS Václavu Klausovi sedm členů ČSSD, bez utajení se toho však nemusí odvážit.
KSČM na poslední chvíli
Také komunisté po úterku nevylučují veřejnou volbu, nadšení je však menší než v klubech KDU-ČSL a ČSSD.
"Předestřel jsem možnost podpořit veřejnou volbu, nicméně jsem v dramatické menšině. Většina klubu bude podporovat volbu tajnou," popsal výsledek první debaty předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik.
Komunisté budou ještě jednat, místopředseda KSČM Jiří Dolejš dokonce předpokládá, že se straníci rozhodnou až týden před volbami.
Komunisté si kladou jako podmínku, že kromě ODS budou veřejnou volbu podporovat všechny strany. Zelení ovšem o ní zatím pochybují.
"Bude-li si někdo skutečně vážně hrát s tímhle názorem, tak to může vést jenom k tomu, že se volba prezidenta zablokuje a že vznikne chaos," varoval v Českém rozhlasu 6 předseda Zelených Martin Bursík.
Senát a sněmovna hlasují společně
Bursík upozorňuje na zvyklost, podle níž nesmí jedna parlamentní komora přehlasovat druhou. K takovému pravidlu se hlásí i předseda ODS Mirek Topolánek, hlavní odpůrce veřejné volby. Jeho strana má většinu v Senátu, veřejnou volbu tedy nepřipustí.
Význam takového argumentu připouštějí také obě levicové strany, sociální demokraté si dokonce vyžádali právní expertizu, jestli je pravidlo opravdu nutné dodržovat.
Ústavní právníci však o takovém pravidlu nevědí. "Společné schůze sněmovny a Senátu probíhají podle jednacího řádu sněmovny. To znamená, že s výjimkou volby prezidenta hlasují obě komory společně," vysvětluje docent Gronský.
To potvrzuje i jeden z autorů Ústavy Vojtěch Cepl.
I prohrát se vyplatí
Také při společném hlasování obou komor mají příznivci veřejné volby malou šanci proti dobře organizované skupině 122 zákonodárců ODS. I porážkou však mohou získat.
O způsobu volby se bude hlasovat veřejně a strany si tak mohou otestovat, jak jsou jednotliví poslanci a senátoři loajální, případně kdo chce kromě občanských demokratů volit Klause.
U občanů se dá bojem za veřejnou volbu jen získat.
Dosud nebyl publikován žádný průzkum, co si o způsobu prezidentské volby myslí veřejnost. Ankety internetových novin, například Aktuálně.cz. nebo Euro.cz však naznačují, že zhruba dvě třetiny Čechů chtějí vidět, jakého kandidáta jejich zástupci v parlamentu vybírají.
Veřejně za komunistů i za první republiky
Odpůrci veřejného hlasování tvrdí, že tajná volba je víc demokratická.
"Tajnost zajišťuje demokratičnost názoru. Pokud se stranické sekretariáty rozhodnou, že tajnost znemožní, tím vlastně říkají, že chtějí nutit své poslance a senátory k tomu, aby volili podle toho, jak se rozhodly strany a ne podle svého vědomí a svědomí," vysvětluje například Topolánek.
- Čtěte exukluzivní rozhovor s Mirkem Topolánkem: Nezvolení Klause by byl můj konec
Jeho odpůrce Rath i lidovci ovšem ujišťují, že nikoho nutit nechtějí.
Profesor Cepl připomíná právní názor, podle kterého mají být všechny volby o osobách tajné a o věcných záležitostech veřejné. "Když je volba osobní, měli by volitelé zůstat v anonymitě, aby se vítěz nemstil."
| Čtěte blog Ivana Langera: Veřejná volba? To je návrat před listopad ´89 |
Naproti tomu zazněl na setkání lidovců názor, že Klause ani Švejnara se nemusí jejich odpůrci ve sněmovně či v Senátu obávat.
Občanští demokraté upozorňují, že tajná volba byla zavedena po roce 1990, aby se zabránilo demonstrativním hlasováním pro předem vybraného kandidáta, jaké byly zvykem za komunistického režimu.
Ovšem veřejně se volilo i za první republiky. T.G. Masaryk sice vyhrál všechny tři volby, kterých se zúčastnil, vždy však pouze o dvacet nebo třicet hlasů.
"Parlament musí rozhodnout, co je důležitější: Zajistit svým členům co největší svobodu volby, anebo zabránit obchodům," shrnuje dosavadní debatu Cepl.
