Zemětřesení bylo děsivé. Proč nenásledovalo i tsunami?

Josef Tuček
14. 1. 2010 0:00
Oblast leží v zóně, kde vznikají otřesy půdy; tento však byl nečekaně silný
Následky zemětřeseni na Haiti.
Následky zemětřeseni na Haiti. | Foto: Reuters

Praha - Silné zemětřesení na Haiti, poblíž hlavního města Port-au-Prince, odborníky nepřekvapilo.

Zaskočila je však jeho síla.

Ničivé vlny nehrozí

"Ostrov Haiti leží na rozhraní karibské a severoamerické zemské desky. Právě na takových místech k zemětřesením dochází," vysvětluje Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.

Jak doplňuje, v tomto případě se zemské desky, neboli velké části zemské kůry, pohybují podél sebe, netlačí se proti sobě, ani se pod sebe tlakem nepodsouvají, jako se to děje v mnoha jiných částech světa.

Z toho vyplývá, že když tření zdejších zemských desek vyvolá zemětřesení, okolní oceánské dno se v jeho důsledku pohybuje vodorovně, a díky tomu nemohou vzniknout ničivé vlny tsunami, které by byly schopné zasáhnou i vzdálené přímořské oblasti. Vlny tsunami vznikají, jen když se mořské dno při zemětřesení pohybuje ve svislém směru.

Jak silné je zemětřesení

Zemětřesení na Haiti dosáhlo velikosti sedmi stupňů, následné dotřesy dosahují velikosti čtyři až šest stupnů.

Při měření velikosti se často používá Richterova škála (podle amerického seismologa Charlese Richtera, který svou stupnici sestavil v roce v roce 1935). Tato stupnice odráží velikost seismických vln, tedy vibrací, které míří všemi směry od ohniska zemětřesení. Stupnice je logaritmická, neboli každý stupeň Richterovy škály představuje desetinásobný nárůst otřesů oproti stupni předchozímu. Takže pokud následné dotřesy na Haiti dosáhnou až šesti stupňů, bude se při nich půda pohybovat desetkrát méně než při původním zemětřesení sedmého stupně. Pokud dotřesy zůstanou u stupně čtyři, budou tisíckrát slabší než původní zemětřesení.

Do třetího stupně Richterovy škály zaznamenají chvění země pouze přístroje. Pak začnou záchvěvy půdy pociťovat i lidé. Kolem čtvrtého stupně se mohou objevovat drobné škody, jako třeba popraskané zdi. Špatně postavené budovy mohou být vážněji poškozeny při pátém stupni. Zhruba od šestého stupně už zemětřesení začne způsobovat vážné škody i ztráty na lidských životech.

Vědci však raději používají škálu zvanou momentové magnitudo. Ta vychází z údajů o velikosti zlomu v půdě a posunu zemské kůry podél něj při zemětřesení, přihlíží i k pevnosti okolních hornin. Momentové magnitudo se shoduje s Richterovou škálou zhruba po sedmý stupeň. Dosud nejsilnější zaznamenané zemětřesení na pobřeží Chile v roce 1960 mělo momentové magnitudo hodnoty 9,5, ale podle Richterovy stupnice dosáhlo hodnoty 8,6 stupně. Ničivé zemětřesení u Sumatry v prosinci 2004, které způsobilo ničivou vlnu tsunami v Indickém oceáně, mělo magnitudo 9,3.

Tak silné otřesy se nečekaly

"Zemětřesení jsou v této oblasti možné. Překvapivé spíše je, že podle dosavadních znalostí geologické stavby území se čekalo, že případné silnější otřesy mohou zasáhnout spíše Dominikánskou republiku, tedy zemi, která leží ve východní části ostrova Haiti. A zatím nynější silné otřesy zasáhly západní část ostrova," kroutí hlavou Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu.

Zemětřesení bylo "mělké", neboli jeho ohnisko, v němž otřesy začaly, leželo v malé hloubce pod zemí. "Podle nynějšího hrubého výpočtu to bylo jen deset kilometrů pod povrchem," říká doktor Špičák.

To znamená, že na povrch se dostala velká energie a způsobila masivní škody.

Na druhou stranu se tím však ničivá energie soustředila na jedno místo - epicentrum (oblast přímo nad ohniskem zemětřesení) u hlavního města Haiti. Méně energie se pak šířilo dál. Dá se předpokládat, že zemětřesení způsobilo nějaké menší škody i v sousední Dominikánské republice či na Kubě.

"Ovšem na Floridě, která leží jen o kousek dál, už žádné podstatné otřesy nepocítili," konstatuje Jan Zedník.

Teď se země chvěje při dotřesech

Země se chvěje neustále. Seismograf v Kašperských Horách však výrazně zaznamenal seismické vlny, které k nám dorazily po zemětřesení na Haiti. Na rozdíl od přístrojů je však lidé v Česku pocítit nemohli.
Země se chvěje neustále. Seismograf v Kašperských Horách však výrazně zaznamenal seismické vlny, které k nám dorazily po zemětřesení na Haiti. Na rozdíl od přístrojů je však lidé v Česku pocítit nemohli. | Foto: Geofyzikální ústav AV ČR

V České republice zaznamenaly seismické vlny vycházející ze zemětřesení na Haiti pouze přístroje. Byly tak slabé, že je lidé vůbec nemohli nijak pocítit.

V tuto chvíli se projevují v karibské oblasti takzvané dotřesy, neboli další, menší chvění vyvolané energií původního zemětřesení. Pak se - pravděpodobně - situace zase na čas uklidní.

Nelze však vyloučit ani to, že pohyb zemských desek, který vyvolal nynější zemětřesení, zahájil v horninách pod zemským povrchem nové tlaky, které se promění v zemětřesení v příštích týdnech až měsících.

 

Právě se děje

Další zprávy