Zlověstné mlčení Severní Koreje. Odpálení rakety s doletem do USA je otázkou hodin

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 23. 12. 2019 15:34
Severní Korea zřejmě chystá po dvou letech test mezikontinentální balistické rakety, schopné zasáhnout i Spojené státy. Vyplývá to z analýz diplomatů i pracovníků tajných služeb USA i jiných zemí.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un s vojáky.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un s vojáky. | Foto: Reuters

Deník New York Times i televize Fox News s odvoláním na své zdroje uvedly, že test je otázkou spíš hodin než dní.

Severokorejská tisková agentura KCNA varovala, že Spojené státy dostanou "vánoční dárek", pokud nezmění svoji politiku.

Test by zasadil těžkou ránu taktice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se od loňského léta třikrát sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem ve snaze přimět ho jednáním k jadernému odzbrojení a demontáži raket dlouhého doletu.

Fakt, že za poslední dva roky Kim neprovedl žádný jaderný test ani neodpálil střelu schopnou zasáhnout území USA, vykládal Trump jako úspěch. Rozhovory však zatím nevedly k žádnému pokroku, protože Pchjongjang žádal zrušení sankcí a teprve potom připouštěl debatu o odzbrojení.

Schůzka klíčového výboru

Obnova zkoušek balistických střel by znamenala, že se Kim Čong-un vrací ke konfrontační strategii. Trumpovi vyčítá, že nesplnil sliby a v praxi se politika USA vůči jeho zemi nezměnila.

V Pchjongjangu se v neděli sešel Vojenský výbor Korejské strany práce, který pod vedením Kima rozhoduje o zásadních rozhodnutích týkajících se armády.

"Je podezřelé, že z nejvyšších míst Severní Koreje nezazněla minulý týden žádná oficiální stanoviska. To mlčení je zlověstné," řekl agentuře Reuters Jenny Town, analytik specializovaného serveru 38 North, který se zabývá děním v Severní Koreji.

Rusko a Čína navrhují, aby Spojené státy v této situaci souhlasily s částečným uvolněním ekonomických sankcí a odvrátily tak novou krizi, kterou by test mezikontinentální rakety způsobil.

Naopak vlivný washingtonský institut Foundation for Defense of Democracies navrhuje, aby si USA vůči Severokorejcům počínaly agresivněji. Aby zemi paralyzovaly kybernetickými útoky, trvaly na dodržování maximálně tvrdých sankcí a vedly agresivní informační válku proti vedení KLDR.

"V krátkodobém horizontu tento plán zvýší napětí, ale je to jediná cesta, jak dosáhnout denuklearizace Severní Koreje bez vyhlášení války," uvádějí autoři studie Bradley Bowman a David Maxwell. Zároveň uvádějí, že "Kim se vzdá jaderných zbraní pouze v případě, když si bude myslet, že to ohrožuje přežití jeho režimu".

Další výhrůžka Trumpa

Rada bezpečnosti OSN postupně přijala tvrdé sankce proti Pchjongjangu po jeho opakovaných jaderných zkouškách. Souhlasila s tím Moskva i Peking. V rámci sankcí Čína omezila obchodování se Severní Koreou. V omezené míře ale do země stále dodává palivo.

Podle New York Times byl Trump po jednání s Kimem nakloněn zmírnění sankcí a chtěl ustoupit. Ministr zahraničí Mike Pompeo a tehdejší Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton jej však přemluvili, ať to nedělá.

Mezi USA a Severní Koreou panovala vyhrocená rétorika v roce 2017. Trump prohlašoval, že je na stole i vojenské řešení, pokud KLDR nepřestane s provokacemi. V novoročním projevu 1. ledna 2018 byl ale Kim Čong-un smířlivý a nabídl jednání. V červnu téhož roku se Trump a Kim setkali na historické schůzce v Singapuru.

Na začátku letošního prosince Trump po dlouhé době znovu prohlásil, že "USA mohou použít vojenskou sílu, pokud to bude nutné".

VIDEO: Návrat Kim Čong-una do KLDR. 

Návrat Kim Čong-una do Pchjongjangu doprovázelo velkolepé přivítání | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy