"Je nebezpečné nahradit Ameriku Čínou. Když o tom přemýšlím, je velmi nebezpečné, že můžeme přeběhnout odtamtud sem. A stejně jako jsme dříve dávali všechna vejce do anglosaského košíku, můžeme je dát do čínského," tvrdil Putinův propagandista ve státní televizi.
"Je třeba, aby se (naše země) konečně poznala jako medvěd, který miluje svou tajgu a spoléhá na vlastní síly. Formulovat pro sebe jednou provždy své vlastní národní zájmy, identifikovat nepřátele a neváhat je nazývat nepřáteli. Pak nebude mít touhu se s kýmkoli spojovat," dodal Solovjov.
Vztah Moskvy a Pekingu je podle Putina aktuálně na nejvyšší úrovni v historii. Čína je jednou z mála zemí, které s Kremlem udržují diplomatické, politické a hospodářské spojení i po ruské agresi na Ukrajinu v únoru 2022. Peking tvrdí, že k tomuto konfliktu zaujímá neutrální postoj.
Několik týdnů před zahájením invaze Putin a čínský prezident Si Ťin-pching oznámili takzvané "přátelství bez hranic". Od té doby byl tento vztah v různých okamžicích podroben zkoušce, píše americký server Newsweek. Tehdejší ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v červenci na sociálních sítích zmínil tři incidenty, které měly spojenectví prověřit.
"Šestnáctého května: Rusko zaútočilo na Kyjev raketami Kinžal, zatímco byl čínský vyslanec Li Chuej na návštěvě ukrajinského hlavního města; 19. července: Rusko zničilo 60 000 tun ukrajinského obilí, z něhož část měla být vyvezena do Číny; 20. července: v důsledku ruského raketového a dronového útoku na Oděsu byla poškozena budova generálního konzulátu Čínské lidové republiky, která se nachází uprostřed obytné čtvrti. Krátká kronika přátelství bez hranic," psal tehdy Reznikov.
Nejnovější napětí mezi oběma zeměmi vzniklo poté, co ruský státní energetický holding Inter RAO začal omezovat dodávky elektřiny do Číny. Udělal to poté, co mu druhá strana odmítla akceptovat zvýšení ceny.
V důsledku sucha a omezování produkce uhlí má Čína s dodávkami elektřiny problémy, Rusko zase potřebuje příjmy z vývozu, o které přišlo v Evropě. "Čínský státní aparát i energetické firmy byly při jednáních s Ruskem v oblasti energetiky vždy známé svou tvrdostí a velkou trpělivostí," řekl Thomas O'Donnell, odborník na geopolitiku a energetiku think-tanku Wilson Center.
"Čína získala velké výhody za to, že tlačila na Rusko, když bylo ve svízelné situaci s vývozem ropy a plynu," uvedl pro Newsweek. Podle něj ale čínský odpor k placení vyšších sazeb za dovoz ruské elektřiny naznačuje, že "vzhledem ke krizi energetického sektoru v Číně se země může agresivně obrátit směrem k dovozu zkapalněného zemního plynu LNG pro výrobu elektřiny".
A to by se negativně mohlo projevit na případné nabídce a výši ceny. "Na rozdíl od loňské zimy, kdy ještě Čína během covidových výluk přeprodávala dodávky LNG, z toho měla velký prospěch Evropa. Pro letošní zimu by se štěstí mohlo k Evropě obrátit zády, až bude zajišťovat dostatečné množství neruského zemního plynu," uvedl O'Donnell.
