Paříž (od naší spolupracovnice) - Čtvrtek devatenáctého února, druhá hodina odpoledne. Okolo známého Place d´Italie v Paříži se začínají shromažďovat lidé.
Pár skupinek studentů se hlasitě baví u východu z metra. Probírají plány na víkend. "Dneska se tu očekává dost bouřlivá situace," oznamuje jim příchozí profesorka.
Za hodinu už studenti univerzit a profesoři rozdávají kolemjdoucím letáky podporující stávku. Začínají vykřikovat hesla nepřátelská prezidentovi Nicolasi Sarkozymu. Davová psychóza je podstatně silnější než na předchozí demonstraci v lednu. Během deseti minut jsou lidí tisíce.
K čertu s nimi
"Nenávidím Sarkozyho! K čertu s ním! K čertu s Pecréssovou! (ministryně vysokého školství - pozn. red.)" vykřikuje Damian, pětadvacetiletý student filosofie. Ostatní po něm slova opakují, pískají a křičí.
Policisté se shromažďují a domlouvají se na dalším postupu. Obrovská masa lidí se dává do pohybu a postupuje směrem k centru francouzské metropole. Není ani půl čtvrté odpoledne a všechny obchody jsou zavřené.
Situace na univerzitách je kritická již třetí týden. Ve stávce jsou vysoké školy po celé Francii, jen v Paříži jich stávkuje deset z třinácti. Někde jsou školy zavřené, jinde jsou vyučující přítomni, ale místo výuky studentům vysvětlují své počínání.
Veškeré vysvětlivky ukazují na jednoho člověka: prezidenta Sarkozyho. Jeho preference ve Francii prudce klesají. Těsně v závěsu je ministryně vysokého školství Valérie Pécressová.
Vše, co udělá, udělá špatně
Francouzům už se nelíbí prakticky žádný krok Sarkozyho vlády v oblasti školství. Nejzávažnější podnět ke stávce je ale hlavně jeden - rušení pracovních míst pro profesory ve výzkumu.
Praxe ve Francii je momentálně taková, že každý vysokoškolský profesor dostává plat za odučené hodiny i za hodiny, které stráví výzkumem a tvorbou publikací. To ale vládě přijde příliš. Proto se rozhodla profesory ve výzkumu zredukovat.
Francouzi jsou ale nespokojeni i s dalšími body školských reforem. Sarkozyho vláda přišla například s nápadem privatizace univerzit.
"To je ale ve Francii problém. Pokud stát nepřispěje na opravu a vybavení některých fakult, hrozí, že v nejbližších letech budou kvůli dezolátnímu stavu zavřeny," vysvětluje Béatrice Renardová, profesorka antropologie.
Školné? Nechceme
Univerzity by mohly získávat peníze od studentů zavedením školného. I to je ovšem bod, který vyvolal bouře. "Podle odhadů žije 100 tisíc francouzských studentů na hranici chudoby. Všichni mají navíc příliš nízká stipendia," uvedla studentka Martine, členka mobilizačního týmu Univerzity Paříž 8.
Ve Francii není zvykem, aby vysokoškolští studenti pracovali již během studií ve svém oboru, jak je tomu v České republice. Často proto vykonávají manuální práce, a to jen v případě, že jim to čas dovolí. Jedna přednáška ve Francii totiž trvá 180 minut. Studenti jsou proto často některé dny na univerzitě až do pozdních večerních hodin.
Nenávist vůči francouzskému prezidentovi roste. "My křičíme a on nás neslyší!" ozývá se během demonstrace. Prozatím se neví, jak bude stávka pokračovat. Francouzští studenti už připravují další demonstraci na druhou polovinu března.
Zda se do té doby začne vyučovat, nikdo netuší. Někteří profesoři vyučují doma. Ministryně vysokého školství Valérie Pécressová slíbila pro uklidnění situace jednání. Studenti už jí ale moc nedůvěřují. Stejně jako Sarkozymu.
