Kišiněv /Od naší zvláštní zpravodajky/ - Zatímco moldavští politici v těchto dnech horlivě debatují o možnostech sestavení vlády a řešení politické krize, lidskoprávní organizace - zabývající se oběťmi dubnových policejních represí - stále hledají způsoby, jak se dovolat spravedlnosti.
Několik stovek zatčených mladých Moldovanů, kteří vyšli do ulic na protest proti vítězství Komunistické strany v dubnovém všelidovém hlasování do parlamentu, čekalo další nepříjemné probuzení. Policejní složky, místo aby chránily občany tohoto čtyřapůlmilionového státu, hrubě porušují zákony země i mezinárodní konvence a neváhají použít násilí.
Pokud se se změnou výsledků voleb z tohoto týdne v neprospěch komunistů nezmění i osazenstvo v justici, mají oběti policejních represí pramalou šanci učinit spravedlnosti zadost, domnívá se Andrej Birghidin z nadace Euroasia.
"Policie ruku v ruce se státní prokuraturou ztěžuje vyšetřování případů obětí a zatím jen u deseti z 97 podaných stížností bylo zahájeno vyšetřování," popisuje beznadějnou situaci Birghidin.
Mezinárodní tlak pomáhá
Prostředků, jak se dovolat spravedlnosti, mnoho není. Jistých úspěchů lze docílit jen díky mezinárodnímu tlaku. Věří tomu i otec zavražděného Valeriu Boboca.
Třiadvacetiletý Valeriu byl během dubnových protestů na jednom z hlavních kišiněvských náměstí ubit k smrti příslušníky speciální jednotky.
"Domnívám se, že to bylo díky mezinárodnímu nátlaku, kdy státní prokuratura po několika odmítnutí přijala naší žádost o provedení pitvy nezávislým mezinárodním expertem," svěřil se novinářům otec zavražděného Valeriu Viktor Boboc.
Pitevní protokol, který připravil britský forenzní expert Derrick John Pound, mu však úřady nechtěly vydat.
"Odmítli nám Poundovu zprávu poskytnout a přitom ji prezentoval jeden komunistický předák na tiskové konferenci," říká advokát Veaceslav Turcan, který se spolu s kolegou případem zabývá. Zprávu si nakonec vyžádali přes Velkou Británii a výsledek potvrdil tušení Bobocova otce. Jeho syn zemřel na následky zranění způsobené tržnou ránou do hlavy.
Zpráva byla v rozporu s hlášením generální prokuratury, v němž stálo, že Valeriu Boboc zemřel na otrávení plynem.
"Když mi policisté na policejní stanici ukázali fotku mého syna s četnými tržnými ránami na hlavě a oznámili mi, že se otrávil plynem, řekl jsem jim: Jakým plynem? Cožpak si myslíte, že jsem idiot?," vzpomíná Boboc starší.
Vyšetřování stále probíhá
Komunistický předák Grigore Petrenco však ve spravedlnost moldavských státních institucí věří.
"Neříkám, že naše policie je dokonalá, ale už jsme proti několika představitelům policejních složek zahájili vyšetřování. A ta vyšetřování stále pokračují," řekl Petrenco novinářům na dotaz, co dělá stát se stížnostmi na dubnové policejní represe.
Nad nezávislostí vyšetřování ale visí velký otazník.
Soudci odmítají otvírat další případy nebo vyslýchat svědky či otevřít vyšetřování proti provinilým policistům, byť někteří demonstranti znají celá jména "násilníků". O propojenosti mezi policií a soudním systémem je přesvědčen i lídr opoziční Demokratické strany a starosta Kišiněva Dorin Chirtoaca.
Ten se v dubnových dnech vydal za zatčenými na policejní stanice, kde byli drženi bez možnosti zavolat právníkům.
"Nesměli za nimi příjít ani příbuzní, natož pak aby jim povolili právníka," mluví o bezpráví Dorin Chirtoaca. Policie návštěvu zatčených starostovi nepovolila.
Zneužívání moci i předtím
V tuto chvíli tak není jasné ani to, kolik zatčených policie drží.
Podle moldavského ministerstva vnitra bylo zatčeno 129 lidí, z nichž 88 si "odsloužilo" ve vězení od dvou do patnácti dnů. Podle lidsko-právních organizací a nadací bylo zatčeno kolem 650 lidí a 1200 bylo vyslechnuto.
Amnesty International (AI) k dnešnímu dni vede stovky případů, kdy zatčení byli vystaveni násilí, ponižování a mučení.
"Drželi nás ve vazbě asi dvacet šest lidí v místnosti 8 metrů čtverečních tři dny. Nedali nám najíst a nesměli jsme ani na toaletu. Co chvíli nás odvedli do jiné místnosti, kde nás bili," řekl třicetiletý Ruslan Aktuálně.cz. S podobnými podmínkami se podle protokolu AI setkala většina zatčených.
"Zneužívání moci a násilí ze strany státní instituce tu existovalo i předtím, ale při dubnových událostech se jednalo o kombinaci všech možných násilných praktik místní policie a porušování zákona během několika dnů," říká Jevgenij Gološapov z Amnesty International.
Viktor Boboc zatím netuší, zda někdy dožije dne, kdy budou vrazi jeho syna potrestáni. Nevesele vypadá situace i přesto, kdy se jeho právníkům podařilo najít dva svědky, jenž útok speciální policie na Valeriu Boboca viděli na vlastní oči.
Policie si o svědcích zjistila všechny možné údaje, začala je zastrašovat a pronásledovat.
"Je to tragikomické, v civilizovaných zemích policie má svědky chránit, ale v naší zemi je musíme chránit sami, a to i před policií," konstatuje smutně Bobocův právník Vlaeceslav Turcan.
