* Malá rozhlasová stanice bojuje o přežití. Je kritická k vládě * Čech žijící léta v Budapešti: Vytváří se atmosféra strachu * Premiér Viktor Orbán přirovnává "svoji" éru k revoluci roku 1848
Budapešť (Od našeho zpravodaje) - Rozhlasová stanice Klubrádíó sídlí v malé přízemní budově. Mají tam jen dvě malá studia, několik kanceláří, bufet a recepci.
Malé rádio, které má v logu zebru, se ovšem stalo v Maďarsku velkým hráčem. Symbolem sporů kolem nového mediálního zákona přijatého vládou premiéra Viktora Orbána.
Klubrádíu, které se zaměřuje hlavně na politickou publicistiku a k premiérovi je kritické, hrozí odebrání licence a zánik. V rámci změn v mediální sféře, za které je vláda strany Fidesz napadána i Evropskou unií.
Šéfredaktor Ferenc Vicsek sedí ve své pracovně v přízemí nad čajem a říká, že si nepomyslel, že po tolika letech od pádu komunismu nastanou znovu v Maďarsku problémy se svobodou slova.
"Strana Fidesz vytvořila mediální radu, ve které mají zastoupení ale jenom její lidé. Nikdo jiný. A ti se rozhodli nás zničit. Vysíláme osmdesát procent mluveného slova, máme půl milionu pravidelných posluchačů (v desetimilionové zemi - pozn. red.), ale v tendru na naše frekvence vyhrála neznámá skupina neznámých lidí s plánem vytvořit stanici o turistických zajímavostech a památných budovách Maďarska," říká šéfredaktor.
Spor s vládou malé stanici pomohl v popularitě, ale to ji samozřejmě nemusí zachránit. "Nevím, zda nakonec skončíme. Uvidíme. Každopádně už teď nás nejistota finančně likviduje, máme problémy s inzerenty," uvádí.
V České republice často žehráme na to, že vláda poskládaná ze tří politických stran není nikdy stabilní a koaliční dohady vždy budou komplikovat práce kabinetu.
Maďarsko je na tom úplně opačně. Svaz mladých demokratů neboli Fidesz získal ve volbách v roce 2010 dvaapadesát procent hlasů. V demokratické Evropě posledních let je to něco nevídaného.
V maďarském volebním systému pak Fidesz obsadil celkem 68 procent křesel v parlamentu, má tedy dvoutřetinovou ústavní většinu.
V prvním povolebním projevu Orbán hovořil o nové revoluci a přirovnával současnost k roku 1848, kdy Maďaři povstali v boji za svobodu a nezávislost.
Za dva roky jeho kabinet Maďarsko výrazně změnil. Nejde jen o média. Evropská komise kritizuje také snahu omezit nezávislost centrální banky i justice a povinné převedení úspor mnoha Maďarů ze soukromých penzijních fondů do státního.
Orbán dříve prohlašoval, že nezávislost centrální banky je "evropskou módou" a sloganem "Brusel není Moskva" mínil, že si jeho vláda nenechá příliš diktovat.
Prodavač z krámku na kryté budapešťské tržnici Tamás Miklós říká, že má pro premiéra částečné pochopení. "Já ho moc rád nemám, už je tam strašně dlouho. (Orbán je v politice a ve vedení Svazu mladých demokratů od jeho založení na konci osmdesátých let - pozn. red.) Ale nelíbí se mi, že Evropská unie nás někam tlačí. Měl by být nějaký dialog nebo dohoda, ale ne říkat, když neuděláte to a to, budete potrestáni," říká stánkař.
Hospodářská situace Maďarska se zhoršuje. Měna se v polovině ledna hluboko propadla až na 324 forintů za euro a růst na příští rok je po dřívějších optimističtějších předpovědích odhadován na pouhých 0,5 procenta.
Vláda nejdříve odmítala o pomoci Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie žádat, na konci roku ale otočila a o pomoc stojí. Sám Orbán v Evropském parlamentu slíbil, že některé zákony, kritizované Evropskou komisí, změní.
Čech David Prokop žije a pracuje v Budapešti už skoro devět let. Nyní dělá pro počítačovou firmu. Podle něj má mnoho Maďarů strach z budoucnosti, protože poslední roky se životní úroveň rapidně zhoršuje, ale i ze současnosti.
Lidé, kteří pracují ve státní sféře, se podle něj raději s kritikou moc neozývají. Hrozí jim nekompromisní vyhazov.
"Orbán oproti tomu, co sliboval, zvyšuje daně. DPH je nyní sedmadvacet procent. Třeba na venkově opravdu dost lidí už žije z ruky do úst a ti, co dříve patřili ke střední třídě, teď sotva vyjdou. A mnoho obcí nebo i větších měst je beznadějně zadlužených a stojí před krachem, možná i Budapešť," říká.
"Premiér tvrdí, že vše dělá podle zákonů. Ale podle zákonů, které si sám prosadí. Pomalu se také buduje jeho kult. Poslanci a další lidé ze strany z něj už mají strach, neodvažují se odporovat nebo přicházet s vlastními iniciativami," říká šéfredaktor Klubrádía Ferenc Vicsek.
Podle Davida Prokopa se ale nedá říci, že by v Maďarsku byla nějaká silně protievropská nálada nebo že by vinu za problémy lidé dávali Evropské unii. "Takzvané tvrdé jádro Fideszu a krajní pravice to tak vidí, ale většina Maďarů, myslím, ne."
Ostatně hned při výstupu z brány budapešťského vlakového nádraží Keleti člověk nemůže minout velkou ceduli zvěstující, že přestavba okolních prostor probíhá za finanční pomoci Evropské unie. A na budově parlamentu stále visí vedle sebe vlajky Maďarska a Evropské unie.
Poslanci a příznivci krajně pravicové a nacionalistické strany Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko) na demonstraci minulý týden unijní vlajku spálili a žádali vystoupení Maďarska z EU.
Podle posledního průzkumu rekordních 57 procent Maďarů neví, koho má volit. Mezi těmi rozhodnutými ale nadále vede Fidesz, i když přichází o voliče.
"Fideszu přebírá voliče krajně pravicový Jobbik. Myslím, že bude ještě silnější, protože sociální situace se jen tak nezlepší a teď krajní pravice bude na Orbána ukazovat jako na slabocha, který ustupuje Unii," domnívá se Prokop.
Orbánova revoluce zatím pokračuje, ovšem jak je známo z historie, revolucionáři roku 1848 dopadli špatně. Rakouská armáda je rozstřílela a vůdci skončili v exilu nebo na popravišti.
Druhou revoluci roku 1956 - proti stalinistickému režimu - zadusily sovětské tanky. Památkou na ni je na Kossuthově náměstí před parlamentem symbolický hrob obětí vojenského zásahu a také věčně planoucí oheň.
Tak tragické konce maďarskému premiérovi samozřejmě nehrozí, ale příští volby v roce 2014 budou především referendem o něm a jeho stylu vládnutí.