Budapešť - Ačkoliv maďarský premiér Viktor Orbán i nadále ukazuje Evropské unii vzpurné čelo, v pátek oznámil, že jeho vláda ustoupí od plánovaného sloučení centrální banky a regulátora bankovního trhu PSZAF.
Omezení nezávislosti centrální banky byla jedna z hlavních výtek, kterou EU nedávno adresovala Orbánovu kabinetu. Těmi dalšími byl kontroverzní zákon podřizující státní kontrole média a snahy o narušení nezávislého postavení ústavního soudu.
"Některé zákony musí být změněny," citovala maďarského premiéra agentura Reuters. "Vláda tohle udělat nemůže, to je věcí parlamentu, a my proto předložíme příslušné návrhy."
Ekonomická krize v Maďarsku se navzdory úsporným opatřením a zvýšení daní prohlubuje a Budapešť nutně potřebuje finanční pomoc od Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Její výše je odhadována na 15-20 miliard eur.
ECB a MMF se ale Orbánově vládě zdráhají další půjčku poskytnout. Tvrdí, že Budapešť musí nejdříve změnit nově přijaté zákony a přizpůsobit je evropskému standardu. Maďarský premiér se totiž snaží prosadit do vedení některých nezávislých institucí své lidi, aby je tak mohl snadněji ovládat.
Popírá rovněž, že by se jeho vláda chtěla zmocnit 48 miliard eur z rezerv centrální banky, aby s jejich pomocí sanovala rozpočet.
Maďarské zadlužení se podle poslední zprávy centrální banky loni v září vyšplhalo z červnových 76,7 procenta na 82,6 procenta HDP, a leží tak vysoko nad šedesátiprocentní hranicí danou Maastrichtskými kritérii.
Orbán se bude muset podřídit
Pro tento a příští rok Orbánova vláda plánuje snižování rozpočtového deficitu vzhledem k tomu, že "znárodnila" jedenáct miliard eur z penzijních fondů a zvýšila daně. Předpověď Evropské komise počítá s tím, že schodek rozpočtu by tento rok měl v Maďarsku činit 2,5 procenta HDP. A to přestože má hospodářský růst zůstat na úrovni 0,5 procenta HDP.
Pokud chce Orbán získat půjčku od ECB a MMF, bude se muset jejich tlaku podřídit.
Od ledna příštího roku má totiž vstoupit v platnost smlouva o fiskální unii EU a její poslední verze předpokládá, že země, která chce požádat o pomoc v rámci Evropského stabilizačního mechanismu, jenž začne fungovat o dva měsíce později, je jednak součástí paktu a jednak udržuje svůj deficit pod hranicí 0,5 procenta HDP.
Další vývoj v Maďarsku je těžko předvídatelný, forint se oproti loňskému říjnu propadl vůči euru o dvacet procent, v pátek ale naopak o dvě procenta posílil. Úroky z desetiletých vládních dluhopisů klesly ze čtvrtečních 10,7 na 9,98 procenta. To je ale stále mnohem více než v případě dalších silně zadlužených zemích Unie.
Hrozba sankcí
Podle maďarského ministra financí z let 2009-2010 Petera Oszka není současná situace v zemi důsledkem dluhové krize v eurozóně, nýbrž vyplývá z "destruktivní hospodářské politiky vlády".
"Pokud některá z centrálních bank není plně nezávislá, může to způsobit potíže celé Unii," zdůraznil v podobném duchu mluvčí Evropské komise Olivier Bailly.
Maďarsko patří ke státům, které myšlenkou fiskálního paktu EU nejsou příliš nadšeny. Také z toho důvodu, že poslední verze návrhu příslušné smlouvy hovoří o tom, že by na země, jež přísná rozpočtová pravidla paktu poruší, mohl Evropský soudní dvůr uvalit pokutu až do výše 0,1 procenta jejich HDP.
Do textu se nicméně podařilo vměstnat formulaci, podle které mohou být tato pravidla porušena "v případě neobvyklých událostí, které jsou mimo kontrolu příslušné vlády" nebo při "silném ekonomickém poklesu".
Polský premiér Donald Tusk ve čtvrtek pohrozil, že jeho země se k paktu nepřipojí, pokud budou státy, jež nejsou členy eurozóny, vyloučeny ze společných jednání těch členů EU, jež přijaly společnou evropskou měnu.
V Irsku zase republikánská Sinn Féin pohrozila, že dá vládu k soudu, pokud nevypíše k otázce fiskálního paktu referendum.