Živě: Rumunům v EU podražily cigarety

Roman Staněk
2. 1. 2007 0:00
Temešvár (Od našeho zvláštního zpravodaje) - "Teď hned se nebudete mít lépe. Budete muset tvrdě pracovat a až za pár let poznáte plody."
Oslava v centru Temešváru.
Oslava v centru Temešváru. | Foto: Ondřej Besperát

To řekl desítkám tisíc lidí na náměstí v Temešváru s úderem nového roku zdejší starosta.

Prvního ledna se Rumunsko spolu s Bulharskem staly novými členy Evropské unie. Rumuni tvrdí, že historicky do Evropy už dávno patří a že komunisté, kteří zemi vládli desítky let, je od ní odřízli.

Temešvár: V Evropě už jsme

Pro čtyřsettisícový Temešvár, který je hlavním městem zaostalé rumunské župy Banátu, je to spíše symbolický krok. Město podle svého starosty Gheorghe Ciuhandyho už v Evropě dávno je.

"Za poslední roky jsme zaznamenali obrovský rozvoj a musíme v tom pokračovat. Ve městě už investuje mnoho západních firem, město se dokonce potýká s nedostatkem pracovních sil do těchto podniků," říká starosta a dodává:

Hlavní pódium slavnosti stálo před budovou temešvárské opery, postavené v roce 1875. Na jejích stěnách se objevovaly symboly dalších členských zemí unie.
Hlavní pódium slavnosti stálo před budovou temešvárské opery, postavené v roce 1875. Na jejích stěnách se objevovaly symboly dalších členských zemí unie. | Foto: Ondřej Besperát

"Abychom po nějaké době zabránili odlivu těchto investorů, chceme se zaměřit na moderní technologie a chemický průmysl.

Pro tento druh investic je potřeba kvalifikovaná pracovní síla, kterou můžeme nabídnout. Těžko firma, která investuje stamiliony eur do nových technologií, za pár let odejde."

Velkolepé oslavy

Město na poslední den roku, kterému se zde říká Revelion, připravilo grandiózní oslavy na Piaţa Victoriei. Vše začíná obří projekcí opery Liliacul od Johanna Strausse, který zde také pobýval.

Přímý přenos představení se promítá živě pomocí plátna na zeď místní vyprodané temešvárské Opery Romane.

"Jsem velmi šťastný. Už dlouho chci, aby se Rumunsko spojilo se zbytkem Evropy," říká mi Teodor Ciomocos, zatímco nad hlavou drží velkou vlajku Evropské unie.

Teodor byl překvapivě jeden z mála, kteří během večerních oslav modrou zástavu s dvanácti žlutými hvězdami měli. Okolní prostory také nebyly oděny do evropských barev.

Po operním vystoupení začaly koncerty kapel, které se pravidelně střídaly na třech pódiích. Ze spřáteleného německého města Karlsruhe přijelo hned několik hudebních těles. Náměstí se pomalu plní a všichni netrpělivě čekají na půlnoc, pro Rumunsko tak významnou.

Projekce a zavřený McDonald´s

"Bohužel, už dovnitř nemůžete," odpovídá nervózně prodavač z nedaleké restaurace McDonald´s rodince, která se přes zavřené dveře snaží dostat do tepla přeplněné restaurace.

Nápor lidí začal být tak velký, že prodavači restauraci raději uzavřeli o několik hodin dříve. Na dveřích se objevil nápis "z technických důvodů zavřeno".

Kromě tohoto "symbolu konzumu" však na náměstí nebylo kde koupit něco k snědku. Lidé si - jakoby tušili - nosili zásoby z domova. Jídlo, pivo, šampaňské - a také rakety.

Starosta Ciuhandy před několika lety zakázal používat petardy a jinou zábavnou pyrotechniku. Kdo zákon poruší, může teoreticky skončit ve vězení, a to až na půl roku.

O silvestrovské noci však policie, která je zastoupena v hojném počtu, nemá šanci na přeplněném náměstí viníky se světlicí identifikovat, natož pokutovat.

Starosta ví, že prioritou pro další roky je dobudování infrastruktury. Zde se na okraji Temešváru staví za evropské peníze kanalizace.
Starosta ví, že prioritou pro další roky je dobudování infrastruktury. Zde se na okraji Temešváru staví za evropské peníze kanalizace. | Foto: Ondřej Besperát

Zatímco na zdi opery probleskávají vlajky všech států EU, mladá studentka Anna Marie říká, že jí vadí, že od zítřka výrazně podraží cigarety, některé téměř dvojnásobně. Cena za krabičku určitých značek se tak vyšplhá až ke stokoruně.

Evropa bojuje s kuřáky, a Rumunsko se nechce nechat zahanbit. Že by první inspirace od nové členské země pro Českou republiku?

"Famózní" ohňostroj

Těsně před půlnocí v cenru města kolabuje doprava. Desetitisíce obyvatel Temešváru se na poslední chvíli autem snaží dostat do centra města, aby spatřily grandiózní ohňostroj, který by měl prý být ještě lepší než v hlavním městě Bukurešti.

Když mnoho z nich zjistí, že autem to prostě nepůjde a do centra by se nestihli dostat v čas, nechávají své vozy třeba uprostřed čtyřproudové silnice a vyrážejí na náměstí pěšky.

Temešvárské náměstí.
Temešvárské náměstí. | Foto: Ondřej Besperát

O půlnoci už se tam tísní mnoho desítek tisíc lidí, kteří sledují ohňostroj druhé kategorie, který by se dal srovnat s ohnivou show, které organizují na silvestra menší města v České republice.

"Po 50 letech komunismu je Evropa naše naděje. Cesta k Rusku a východnímu bloku se uzavřela," říká starosta Ciuhandu. "Naše město vždy vzhlíželo k Západu a pro nás dnešek znamená návrat domů. Návrat tam, odkud pocházíme. Do Evropy."

Na následující hard-rockové koncerty místních kapel, které trvají do ranních hodin, už zůstává jen pár set vytrvalců a oslava Nového roku se tak po půlnoci změnila v takový evropský rockový festival.

Má snad drsná hudba symbolizovat tvrdou cestu, která Rumunsko v Evropské unii čeká?

ANKETA

Maria Kraioveanu
Maria Kraioveanu | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Maria Kraioveanu (kadeřnice): Je to velmi dobře, že vstupujeme do Evropy. Mám sestru v Německu a bude pro mě snazší za ní jet. Otevírá se brána pro další generaci. Také čekám zlepšení na poli lidských práv. Vadí mi, když muž bije ženu a není za to potrestán. V Německu mají ženy větší ochranu. Problém možná bude, že spousta Rumunů nechce dělat to, co Evropská unie říká. Chtějí si to dělat po svém, a to bude problém.

Gheorghe Triponescu
Gheorghe Triponescu | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Gheorghe Triponescu (důchodce): Rumunsko vždy patřilo do Evropské unie, ale díky komunistům jsme byli od Evropy odříznutí. Mám radost, že tam vstupujeme, teď máme dveře otevřené. Můžeme jet, kam chceme. Zlepší se ekonomika a život bude lepší. Věřím v Boha a vím, že Bůh se o všechno postará. Mám dceru v Itálii, a můžu ji jet navštěvovat.

Irena Vasaliut
Irena Vasaliut | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Irena Vasaliut (studentka): V EU máme více možností studovat v zahraničí. Myslím, že to pro nás bude lepší. Mám trochu obavy z vlivu globalizace, že ztratíme naše tradice. Mnoho Rumunů také přebírá západní tradice, jako je sv. Valentýn nebo Halloween a přestává dodržovat tradice místní. A to je špatně.

Teodor Ciomocos
Teodor Ciomocos | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Teodor Ciomocos (inženýr): Jsem velmi šťastný, už dlouho chci, aby se Rumunsko spojilo se zbytkem Evropy, a myslím, že je to důležité pro všechny země Evropy, aby byly spojené a neměly mezi sebou různé sváry. Žijeme vedle sebe tisíce let, a tak bychom měli být přáteli. Změny po vstupu budou probíhat velmi pomalu, proto je možná mnoho lidí nevidí. Ze států se brzy stanou spíše provincie ve velké federaci a bude jedno, ze které části Evropy pocházíte. Lidé budou moci pracovat v jiných zemích a naopak, do Rumunska mohou jezdit odborníci a učit místní lepší organizaci práce, větší produktivitě atd. Také je jasné, že se po vstupu sníží v Rumunsku korupce.

Alexa Edith
Alexa Edith | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Alexa Edith (důchodkyně): O Evropskou unii se moc nezajímám. Myslím, že mi už nic nepřinese. Přišla jsem na náměstí, abych byla mezi lidmi. Doma se cítím velmi osamělá.

 

Právě se děje

Další zprávy