Paříž - Celé jedno století prožil světoznámý francouzský antropolog a filozof Claude Lévi-Strauss na této planetě.

Úmrtí tohoto humanisty, jehož vědecká činnost výrazně změnila myšlení minulého století, oznámilo v úterý jeho vydavatelství Plon: Lévi-Strauss zemřel v sobotu, 28. listopadu by se dožil úctyhodných 101 let.

"Byl to největší vědec, kterého kdy Francie měla,“ prohlásil o otci strukturální antropologie jeho kolega z francouzské Akademie věd Jean d'Ormesson.

Claude Lévi-Strauss se narodil v Bruselu rodičům židovského původu. Vystudoval na univerzitě Sorbonna filozofii a práva. V roce 1935 nastoupil jako profesor na brazilskou univerzitu v São Paulu a bylo to právě v Brazílii, kde objevil kouzla oboru zvaného antropologie.

Na základě studia tamních kmenů, za kterými se vypravil do oblasti Mato Grosso a do okolí Amazonky, začal utvářet první myšlenky strukturální antropologie. Ty později zásadním způsobem ovlivnily vývoj tohoto oboru v celosvětovém měřítku. Z jeho výpravných brazilských expedic vznikla řada publikací.

Claude Lévi-Strauss v amazonské divočině | Foto: Aktuálně.cz

Po návratu do Francie nastoupil k armádě a vydal se bojovat na frontu proti německému nepříteli. Krátce po kapitulaci Francie se ale rozhodl kvůli židovskému původu uchýlit do Spojených států amerických, kde zůstal až do roku 1944.

Lévi-Strauss během svého života působil v prestižních funkcích jak v Paříži, tak i v New Yorku. Od roku 1952 až do 1982 učil sociální antropologii na Collège de France.

Brazilské začátky

Tohoto po celém světě uznávaného vědce nejvíc proslavila kniha Smutné tropy, která poprvé vyšla v roce 1955.

Na základě poznatků nabytých studiem zvyklostí, tradic a mýtů u brazilských kmenů Lévi-Strauss dokazoval, že lidské chování vychází z logických systémů, které se mohou v každé společnosti lišit, ale mají stejnou strukturu ve všech společenských uskupení po celém světě.

Svými tvrzeními uštědřil studenou sprchu tehdejšímu pojetí evropské kultury coby kultury nadřazené a jedinečné. Lévi-Strauss razil motto, že "barbary jsou pouze ti, kteří v barbarství věří".

Jeho antropologická zjištění rezonovala s odpůrci kolonialismu, z jejichž řad se rekrutovali profesionální antropologové. Kromě toho se také velmi aktivně zastával ohrožených etnických skupin a jejich kultur; byl přesvědčen, že postupující kulturní homogenizace přináší obrovské ztráty.

"Nesnáším výpravy"

Lévi-Strauss se zabýval třemi oblastmi výzkumu: zajímaly ho systémy příbuzenských vztahů, svět mýtů a poté klasifikační systémy, tedy způsoby, jakými lidé chápou a popisují svět, v němž žijí.

Jeho dalšími významnými publikacemi jsou Rasa a dějiny, kde odsoudil jakoukoli podobu rasismu, Strukturální antropologie, Myšlení přírodních národů nebo Totemismus dnes z roku 1962, kde se zabýval teorií kultury a myšlení, ale i historií a sociálními změnami. Tato kniha vyvolala ve Francii debatu s filozofem Jeanem-Paulem Sartrem o přirozenosti lidské svobody.

Díla výjimečně sečtělého Léviho-Strausse nejsou ale podle mnohých názorů přístupná běžnému čtenáři. Dodnes kultovní Smutné tropy popisující sociální chování brazilských kmenů se od většiny autorových publikací liší svým osobním laděním.

Léviho-Strausse nejvíce proslavila kniha Smutné tropy | Foto: Aktuálně.cz

V knize umně kombinuje fikci s filozofickými meditacemi a s etnografickými analýzami obyvatel Amazonie. Jeho prohlášení hned v úvodu „Nesnáším výpravy“ nebrali údajně jeho kolegové příliš vážně, zato milovníci literatury byli nadšeni.

Francouzská akademická obec, která každoročně uděluje literární ceny Goncourt, měla prý litovat, že toto dílo není klasickou fikcí. Jinak by cenu jednoznačně vyhrálo.

Jeho zvolení do prestižní francouzské Akademie věd v roce 1973 však bylo dostatečným oceněním jeho vědeckých aktivit. Lévi-Strauss byl také nositelem četných mezinárodních cen, které mu udělily univerzity a vlády (včetně brazilské) po celém světě.