"Prezident zemřel krátce před polednem ve své rezidenci, obklopen rodinou," citovala Hamitiho agentura AP.
Podle nejmenovaného vládního zdroje, citovaného agenturou Reuters, svolal premiér Bajram Kosumi na 15:00 SEČ mimořádné zasedání kosovské vlády.
U Rugovy, který se stal ztělesněním boje etnických kosovských Albánců za nezávislost na Srbsku, zjistili lékaři rakovinu plic loni v září. Prezident, který získal mezi některými etnickými Albánci až kultovní status, byl silným kuřákem až do doby, kdy u něj lékaři zhoubnou chorobu diagnostikovali.
Bojoval o nezávislost Kosova
Stál v čele snah etických Albánců o získání nezávislosti na Srbsku od počátku 90. let a vedl nenásilné hnutí proti politice tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče.
Rugovova smrt přichází v citlivých časech pro provincii, která se chystá zahájit jednání o tom, zda se stane nezávislou, nebo zda zůstane součástí Srbska.
Etnická albánská většina požaduje plnou nezávislost, Srbové však chtějí, aby Kosovo zůstalo součástí Srbska a Černé Hory.
Nelze vyloučit, že po Rugovově úmrtí se na kosovské politické scéně rozpoutá boj o následnictví.
Žádný jiný kosovský politik se netěšil takové úctě jako on. Rugova si získal mezinárodní uznání díky pokojnému charakteru svého odporu proti srbské nadvládě.
Jeho mírumilovnost kontrastovala s bouřlivým odporem jiných kosovských Albánců, kteří byli v minulosti příslušníky Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) bojující proti srbským jednotkám a kteří nyní zastávají vedoucí postavení v kosovské samosprávě.#reklama
Jednání o statusu Kosova budou odložena
První přímé rozhovory mezi zástupci Srbska a kosovskými Albánci o budoucím statusu jihosrbského Kosova budou patrně z pietních důvodů po dnešním úmrtí kosovského prezidenta Ibrahima Rugovy odloženy. S odvoláním na zvláštního zmocněnce OSN Marttiho Ahtisaariho to sdělila agentura Reuters.
Jednání měla začít 25. ledna ve Vídni, ale teď budou z úcty k Rugovovi pravděpodobně přesunuta až na únor. Většinoví Albánci, kteří tvoří více než 90 procent kosovské populace, chtějí nejrychlejší dosažení nezávislosti provincie.
Kosovští Srbové i srbská vláda jakoukoli možnost odštěpení odmítají a považují takové řešení za krok, který by odporoval
mezinárodnímu právu. Bělehradská vláda nabízí Kosovu větší autonomii.
Kosovo od roku 1999 spravuje OSN. Převzetí správy následovalo po 78 dnech bombardování srbsko-černohorské Jugoslávie silami NATO, které měly z provincie vyhnat srbské vojáky, údajně terorizující místní albánské civilisty během dvouleté partyzánské války. V ní přišlo o život kolem 10.000 lidí a dalších 2700 je nezvěstných; z valné většiny jde o etnické Albánce.
V Kosovu dosud působí na 3000 policistů OSN a 17.000 příslušníků vojenské mírové mise NATO (KFOR). Většinu rutinních
bezpečnostních úkolů však zastane místní multietnická policie o síle 7500 mužů.
