Zemřel bývalý francouzský prezident Jacques Chirac, bylo mu 86 let

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 26. 9. 2019 13:27
Ve věku 86 let zemřel bývalý francouzský prezident Jacques Chirac. O jeho úmrtí informovala agentura AFP. Ve funkci hlavy státu působil mezi lety 1995 a 2007.
Televizní záběry Jacquese Chiraca během období jeho politické kariéry. | Video: Reuters

"Prezident Jacques Chirac odešel dnes ráno, pokojně a obklopen svou rodinou," řekl AFP politikův švagr.

Chirac patřil k politikům, kteří prosazovali vznik společné evropské měny euro. V roce 2003 hrál důležitou roli ve sporu s USA, když se postavil proti invazi do Iráku. Novým členským zemím Evropské unie včetně Česka, které válku podpořily, tehdy vzkázal, že "propásly příležitost mlčet".

"Říkal jsem prezidentovi Georgi Bushovi snad šestatřicetkrát, že dělá obrovskou chybu, když jde do války v Iráku. Nebylo to nic platné," vzpomínal prezident ve své knize memoárů.

Za jeho úřadování bylo také na základě referenda zkráceno funkční období francouzského prezidenta ze sedmi let na pět.

Po uplynutí svého funkčního období v roce 2007 Chirac prohlásil, že se vždy snažil jednat v zájmu Francie. "Pokud už nebudu prezidentem, budu se snažit jednat v jejím zájmu z jiné pozice," řekl v rozhovoru pro televizní kanál France 2.

Chirac byl také po odchodu z Elysejského paláce shledán vinným ze zneužití veřejných prostředků a v prosinci 2011 byl odsouzen k podmíněnému dvouletému trestu. Stal se tak vůbec prvním poválečným francouzským prezidentem, který byl soudem uznán vinným. Soud mu prokázal, že v době působení na pařížské radnici zaměstnával 28 osob, které za městské peníze pracovaly pro jeho politickou stranu Sdružení pro republiku, nebo dokonce vůbec žádnou práci neodváděly.

Ve funkci prezidenta navštívil Chirac dvakrát Českou republiku, poprvé přijel v dubnu 1997 na oficiální návštěvu, při které mu prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva první třídy s řádovým řetězem. Podruhé se pak v listopadu 2002 zúčastnil v Praze summitu Severoatlantické aliance, který mimo jiné rozhodl o pozvání Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska do NATO.

Francouzský exprezident dlouhodobě trpěl zvýšeným krevním tlakem a měl v posledních letech problémy se zrakem a častými migrénami. Před zvolením hlavou státu byl starostou Paříže a předtím vykonával také funkce premiéra či ministra vnitra.

Na Chiracovo úmrtí reagovala i francouzská politická scéna. Národní shromáždění už exprezidenta uctilo minutou ticha, kterou vyhlásil jeho předseda Richard Ferrand, když přerušil schůzi dolní komory parlamentu.

Úctu zemřelému projevili i jeho někdejší političtí odpůrci. Šéfka krajní pravice Marine Le Penová na něj vzpomíná jako na "prezidenta, který byl schopen se postavit šílenství války v Iráku, čímž znovu navázal na tradiční francouzskou pozici vyvažování a diplomacii".

Dosluhující šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker prostřednictvím své mluvčí vzkázal, že přišel o blízkého osobního přítele. "Předseda nenalézá slova k vyjádření svého zármutku," řekla mluvčí komise Mina Andreevová.

Jacques Chirac mluví o svém odchodu z Elysejského paláce v roce 2007:

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Nejvyšší soud zamítl dovolání dědičky rodu Walderode, usiluje o navrácení majetku

Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. "Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu," dodal Hocke.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výdaje na bydlení stouply poprvé za poslední dekádu víc než příjmy, uvedli statistici

Výdaje na bydlení se loni domácnostem poprvé za posledních deset let zvedly rychleji než jejich čisté příjmy. V průměru se zvýšily o 10,4 procenta. Průměrná domácnost loni na jaře utratila měsíčně za bydlení 6820 korun, tedy asi 15 procent své čisté částky. Zatímco lidé ve vlastním domě či bytě vydali asi 12 procent čistého příjmu, lidé v nájmu 28 procent. Za růstem celkových výdajů na bydlení bylo hlavně zdražení energií. Výsledky na tiskové konferenci ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad.

Statistici mapují životní podmínky domácností každý rok na jaře. Loni se ptali 11 500 domácností. Do výdajových položek za bydlení zahrnuli nájemné či úhradu za užívání bytu, plyn, elektřinu, ústřední vytápění, teplou vodu, vodné a stočné, paliva i služby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy