reklama
 
 

Zemi vedou jen muži, žena se tu musí podřídit. Kampaň #MeToo proniká do Číny velmi pomalu

12. 1. 2018
Čínská verze kampaně proti sexuálnímu obtěžování má název #WoYeShi. Ve státě, kde vládnou mužské elity a cenzura, se však prosazuje velmi pomalu.

Peking - Když loni v říjnu vypukl ve Spojených státech skandál filmového producenta Harveyho Weinsteina, který během desítek let sexuálně obtěžoval řadu žen, čínská státní média to využila k propagandě.

Hlásala, že něco takového v říši středu není možné. Realita je ovšem jiná.

Když byla novinářka Sophia Chuang Süe-čchin před lety na stáži v čínské státní tiskové agentuře, pracovala se starším reportérem a zároveň svým mentorem na článku v jednom hotelovém pokoji.

Kolega ji ale najednou začal osahávat a líbat. "Nebyla jsem schopná uvažovat, srdce mi velmi rychle bilo a celé mé tělo ztuhlo," popsala nedávno Chuang svou zkušenost americkému listu The Washington Post.

"Nemohla jsem uvěřit, že se mi to stalo. Ptala jsem se sama sebe, jestli jsem udělala něco špatně a jak je možné, že někdo, koho jsem respektovala, mohl takto ukázat svou odvrácenou tvář," dodala.

Její kolega však odmítl vzít "ne" jako odpověď a pokračoval v osahávání. Nakonec se mu stážistka vytrhla, kopla jej do rozkroku a utekla z pokoje.

Tento incident ale žena nikde nenahlásila. Místo toho odešla z tiskové agentury s tím, že chce zkusit nové zaměstnání. "Nechtěla jsem být potížistka - ale mlčení znamená tichý souhlas," zhodnotila nyní svůj tehdejší přístup pro britský list The Guardian.

O více než šest let později, loni v listopadu, Chuang o svém otřesném zážitku promluvila na sociálních sítích. Nechala se inspirovat kampaní #MeToo, která se mezitím šířila po světě.

Do Číny ale #MeToo - nebo její čínská verze #WoYeShi - proniká jen velmi pomalu. Důvodů, proč to tak je, existuje celá řada.

Podřizovat se přáním ostatních

Chuang chtěla zveřejněním svých zkušeností rozpoutat v Číně diskusi o sexuálním obtěžování, které je zde velmi rozšířené, jak ukázal její rychlý průzkum.

Prostřednictvím aplikace WeChat, která je v zemi populární, se zeptala svých kolegyní novinářek. Z 255 účastnic průzkumu jich 80 procent odpovědělo, že byly sexuálně obtěžované, a to většinou opakovaně. Jen nepatrný počet z nich se ale zatím ke kampani připojil.

V Číně totiž vládne patriarchální kultura, připomíná The Washington Post. Dominance mužů je v tamní společnosti zřetelná. Začíná to na nejvyšších politických postech, kdy v užším vedení vládnoucí komunistické strany není jediná žena a v pětadvacetičlenném politbyru zasedá pouze jedna.

Na vlivných pozicích nejen v politice, ale i v byznysu jsou většinou muži starší 50 nebo 60 let. A ti nechtějí o sexuálním obtěžování ani slyšet.

"V Číně, kde je hluboce zakořeněná tradiční kultura, stále existuje přesvědčení, že k ženským ctnostem patří podřizovat se přáním ostatních," citoval americký list aktivistku Jie Chaj-jen, která hájí ženská práva.

Sama přitom na vlastní kůži poznala policejní šikanu a perzekuci poté, co se v roce 2013 postavila za zájmy šesti dětí, které sexuálně zneužíval ředitel základní školy.

"Ženy, které se ozvou, jsou stále stigmatizované. Existuje tu taky jakási kultura obviňování obětí, podle které se ženy staly oběťmi sexuálního obtěžování jen kvůli své neopatrnosti," říká Jie Chaj-jen.

Nedotknutelná mužská elita

Zatímco v USA vznikla v reakci na Weinsteinův skandál kampaň, která zasáhla řadu vlivných mužů ze showbyznysu i politiky, v Číně je atmosféra jiná.

V médiích se neobjevují příběhy obětí sexuálních trestných činů. Nikdo významný - jako mocný americký filmový producent Weinstein - nečelí v Číně vyšetřování.

Kromě předsudků tomu podle expertů brání i cenzura, která v zemi existuje také na sociálních sítích. Mnoho příspěvků žen, které se svěřily se svými zážitky při setkání se sexuálními predátory, nechaly úřady smazat.

"Dokud bude u moci komunistická strana, je pravděpodobné, že Čína nebude nikdy připravená na kampaň #MeToo," míní Leta Hong Fincherová, odbornice na čínské feministické hnutí.

Podle ní je vedení strany "vyděšené" myšlenkou, že by příslušníky údajně "nedotknutelné" mužské elity mohla svrhnout podobná kampaň.

"Považuje kampaň #MeToo za potenciální hrozbu," řekla expertka Guardianu. "V Číně není žádná svoboda tisku. Neexistuje zde vláda práva, takže pro oběti sexuálního obtěžování je extrémně obtížné najít spravedlnost jakéhokoli druhu."

Nedělejte to, jsem ještě panna

Číňanky ale mají přece jen naději. V zemi se nyní objevil první větší případ obvinění, po kterém následoval trest.

Prestižní pekingská univerzita propustila profesora, jehož šest žen nařklo ze sexuálního obtěžování, napsala agentura AP.

Třicátnice Luo Si-si, která nyní působí ve Spojených státech, obvinila profesora v blogovém příspěvku zveřejněném 1. ledna. Ten strhl vlnu pozornosti a následovala obvinění pěti dalších žen.

Luo popsala 13 let starý případ. Profesor jí tehdy údajně činil sexuální návrhy. "Prosím, nedělejte to," zkusila se vzepřít studentka, "jsem ještě panna." Až tehdy s tím přestal.

Učitel, který dnes celý incident popírá, se pak stáhl, ale později ji znovu chytil za ruku, když ji prosil, aby to nikomu neříkala. "Byla jsem tak vyděšená, že jsem nemohla ani mluvit," svěřila se teď Luo.

Univerzita po vyšetření obvinění ve čtvrtek uvedla, že profesor se dopustil "sexuálně obtěžujícího chování", čímž porušil profesní etiku. Jeho činy mají podle školy "odporný dopad na společnost". Podle Luo jde o první vítězství čínského #MeToo.

Video: Sexuální obtěžování? Bez jasných pravidel lze těžko navazovat pracovní vztahy, říká Češka z USA

Když nevíte, co je sexuální obtěžování a násilí, musí být těžké navazovat pracovní vztahy. Každý jsme vyrostli jinde a máme jinou výchovu. | Video: Martin Veselovský |  20:51

autor: Hana Vařáková | 12. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama