Washington/Praha - Když se Roberta Gatese při slyšení v Senátu demokrat Carl Levin zeptal, jestli si myslí, že Spojené státy vyhrávají válku v Iráku, Gates odpověděl: "Ne, pane." Pak ale dodal, že se také nedomnívá, že ji USA prohrávají.
Tato příhoda amerického ministra obrany výstižně charakterizuje. Přesvědčit se o tom budou moci i Češi: Gates přiletěl včera večer do Prahy, aby tu jednal o radaru ve středočeských Brdech.
Robert Gates byl vždy opatrný diplomat, který si dával pozor na to, aby nejednal zbrkle či nedal příliš okatě najevo, co si doopravdy myslí.
Během osmdesátých let jako vysoký důstojník CIA věděl o protizákonných operacích, ale nezasáhl. Jako pozdější ředitel této organizace slíbil dalekosáhlé změny, ale uskutečňoval je jen velmi pomalu. Vlastně až poté, co měl jistotu, že pro ně v CIA najde podporu.
Robert Gates v Praze
Americký ministr obrany přiletěl do Prahy v pondělí večer a svůj oficiální program zahájil v úterý ráno ve čtvrt na deset setkáním s českým prezidentem Václavem Klausem.
Na Hradě se však dlouho nezdržel a spěchal na jednání s ministryní obrany Vlastou Parkanovou.
Ještě dopoledne se má setkat s poslanci a pak poobědvá s premiérem Mirkem Topolánkem v Kramářově vile.
Odpoledne se sejde s předsedou opoziční ČSSD Jiřím Paroubkem, u kterého hodlá lobovat za podporu stavby amerického radaru na českém území..
Poté z České republiky americký ministr zahraničí odletí.
Gates v Praze jedná o umístění radarové základny na českém území a rozšíření české účasti v misi v Afghánistánu.
Podobně postupuje i ve funkci amerického ministra obrany.
Špiónem už za studií
Americký ministr Gates už má ledacos za sebou.
Do CIA nastoupil v polovině šedesátých let během svých studií historie na univerzitě v Indianě. Když roku 1974 v Georgetownu obhájil svou doktorskou práci v oboru Ruská a sovětská studia, nakrátko vyměnil špionážní činnost za post v Radě pro národní bezpečnost, kde zůstal do roku 1979.
Poté, co se mezi špióny vrátil, nabrala jeho kariéra rychlých obrátek. Než se stal v roce 1991 ředitelem CIA, pracoval mimo jiné coby zástupce prezidentova poradce pro národní bezpečnost během první války v Iráku.
Írán kontra Gates
Coby vysoký operativec CIA byl Gates v osmdesátých letech zapleten do aféry Írán-Contras, při které vyplulo na povrch, že americká administrativa skrze izraelské a saúdské prostředníky protizákonně prodávala zbraně Íránu, aby mohla financovat paravojenské contras bojující proti sandinistickému režimu v Nikaragui.
Ačkoliv byl jeho podíl na celé akci Kongresem vyšetřován a Gates zřejmě o mnoha detailech akce věděl, nebyl nikdy formálně obžalován. Na jeho další kariérní postup však mělo zapletení do aféry velký vliv.
Gates byl tehdy zastáncem tvrdé linie vůči levicovým sandinistům, propagoval bombardování Nikaragui a co nejtvrdší prostředky kromě přímé invaze.
Podle knihy Johna Pradose Safe for Democracy: The Secret Wars of the CIA, jejíž části uveřejnil americký Národní bezpečnostní archiv, se Gates během prodeje zbraní v lepším případě díval stranou, v horším aktivně na protizákonné aktivitě spolupracoval.
Aféra Írán-Contras stála Gatese první nominaci na ředitele CIA, kterým se měl stát už roku 1987. Kvůli problémům v Senátu ale nakonec kandidaturu stáhl.
Stát se šéfem CIA mu roku 1991 podle Boba Woodwarda z deníku The Washington Post pomohl pozdější ředitel CIA George Tenet. Gatese si tehdy jako šéfa organizace vybral George Bush starší, který naopak špiónům šéfoval od konce ledna 1976 do konce ledna 1977.
Konečně ředitel...
Jako ředitel CIA se Gates snažil jak transformovat organizaci po skončení studené války, tak i zlepšit její pověst, která byla pošramocena nedávnými skandály. CIA tehdy musela redefinovat svoje poslání i v očích veřejnosti.
V kabelogramu z prosince 1991, který se dostal na veřejnost, Gates například žádá vytvoření pracovní skupiny, která by měla prezentovat CIA jako otevřenou organizaci.
Gatesovi se příliš nedařilo naplnit zejména první bod: přizpůsobit organizaci podmínkám vytvořeným rozpadem východního bloku. Podle jeho oponentů na to byl příliš opatrnický.
Slibný haitský Cédras
Stinnou stránkou Gatesovy kariéry coby ředitele CIA bylo svržení prvního demokraticky zvoleného prezidenta Haiti Jeana-Bertranda Aristideho vojenskou juntou v září roku 1991, sedm měsíců po volbách.
Vůdcové junty, která v letech 1991 až 1994 zmasakrovala několik tisíc lidí, tvrdí, že byli na výplatní listině CIA, a Gates dokonce podle listu Los Angeles Times nazval předáka vojenské vlády Raoula Cédrase jedním z nejslibnějších haitských vůdců, "kteří se objevili od té doby, co byla roku 1986 svržena diktatura rodiny Duvalierových".
Zase špiónem? Raději ministrem obrany...
Po ukončení své kariéry v CIA pracoval Gates v akademickém světě, přednášel například na Harvardu, Yale, univerzitě Johna Hopkinse a roku 2002 se stal rektorem Texaské univerzity A&M.
O tři roky později byl Gates požádán prezidentem George W. Bushem, aby se mezi špióny vrátil a přijal nově vytvořené místo šéfa všech výzvědných služeb (DNI). Gates ale odmítl, prý ho tehdy více lákala akademická kariéra.
Další lákavou nabídku už ale Gates neodmítl: v prosinci 2006 se stal dvaadvacátým ministrem obrany Spojených států.
I na tomto postu se zatím projevuje spíše jako opatrný diplomat, než ohnivý politik sršící kontroverzními ideami. Jako voják nemá Gates prakticky žádné zkušenosti, kromě krátké vojenské služby na konci šedesátých let, kdy se však také zabýval především analýzou dat.
Gates diplomat
Na rozdíl od svého předchůdce Donalda Rumsfelda, který se neustále zabýval "masírováním" veřejnosti skrze dramaturgicky pečlivě připravené tiskové konference, se Gates drží spíše v pozadí.
Ještě před svým nástupem do funkce Gates například doporučoval diplomatické řešení íránské otázky a přímá jednání mezi oběma státy.
Na pořadu dne zřejmě nejsou ani dramatické hádky mezi ministrem zahraničí a ministrem obrany, jejichž dozvuky za časů Rumsfelda a Powella leckdy pronikly i na veřejnost.
Současná ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a ministr obrany Gates teď naopak cestují spolu, nedávno kupříkladu do Ruska. Tam jednali nejen o íránském jaderném programu, ale také o podpoře radarových a raketových základen v Česku a Polsku.
O stejné věci přijel Gates nyní jednat i do České republiky.
