Atény - Opatření, která přijala řecká vláda k postupnému zažehnání současné krize, se míjejí účinkem a hospodářský propad v zemi bude letos ještě horší, než se předpokládalo. Hlavní příčinou vysokého zadlužení Řecka jsou přitom daňové úniky.
Takové jsou alespoň závěry mise Mezinárodního měnového fondu, která právě zveřejnila svou poslední zprávu o řeckých státních financích.
Zatímco ještě nedávno MMF předpokládal, že propad hrubého domácího produktu země bude letos činit 4,5 procenta, nový odhad hovoří už o šesti procentech. O další tři procenta má HDP Řecka podle fondu klesnout v příštím roce.
Deficit státních financí by tak měl činit nejméně devět procent HDP. Řecký dluh, který se v současnosti pohybuje na úrovni 350 miliard euro, tím vzroste o dalších téměř dvacet miliard.
"Reformy mají oproti původnímu plánu zpoždění a nedosahují takového účinku, aby rozhodujícím způsobem ovlivnily investiční klima v zemi," cituje ze zprávy předložené šéfem mise MMF Poulem Thomsenem agentura Reuters.
Řecká vláda přitom již drasticky seškrtala platy státních zaměstnanců, zvýšila některé spotřební daně a posunula věk odchodu do důchodu.
Další opatření schválil nový kabinet premiéra Lucase Papadimose ustavený před měsícem. Jejich účinek se však projeví až v příštím roce. Podle MMF by řecká ekonomika měla v příštích dvanácti měsících přesto poklesnout o další tři procenta HDP.
Systém 40-40-20
Řecký dluh narůstal dlouhé roky, v posledních dvou letech ale zadlužování nabralo mocně na tempu. Lví podíl na něm mají daňové úniky, které podle MMF představují nejméně 13 miliard eur ročně, a tedy sedminu státního rozpočtu.
Bývalý šéf Úřadu pro kontrolu elektronických dat při ministerstvu financí Diomidis Spinellis, který před několika týdny dobrovolně odstoupil z funkce, se domnívá, že daňové úniky jsou ve skutečnosti ještě vyšší. Kráčí navíc ruku v ruce s korupcí státních úředníků
"Rozhodující roli hraje v tomto ohledu systém 40-40-20," prohlásil Spinellis na speciální konferenci k tématu daňových úniků v Aténách. Čtyřicet procent dlužné částky včetně penále si podle něj ponechává osoba přiznávající daně, čtyřicet procent shrábne daňový inspektor a stát dostane pouze dvacet procent.
Již loni zjistili kontroloři ministerstva financí, že v jedenáctimilionové zemi s početnou vrstvou zbohatlíků přiznává příjmy vyšší než sto tisíc eur jen pár tisícovek osob.
Pouze 324 bohatých Řeků žijících na luxusních aténských předměstích kupříkladu v daňovém přiznání za rok 2010 uvedlo, že vlastní bazén. Při leteckém snímkování těchto předměstí však daňoví inspektoři napočítali 16 974 bazénů nacházejících se na soukromých pozemcích.
Od řadových řeckých občanů v zaměstnaneckém poměru, kteří vydělávají v průměru necelých dvacet tisíc eur ročně, stát přitom daně vybere snadno.
Další problém začínají představovat tenčící se rezervy řeckých bank. Bohatí Řekové jen letos převedli na konta v zahraničí více než šestnáct procent svých vkladů.
Krize v Řecku se tak neustále prohlubuje. Atény musí v příštím roce splatit další miliardy za státní dluhopisy, které vydaly v uplynulých letech, úroky z nových obligací přitom stále rostou, a zvyšují tak zadlužení země.
