Copiaco - Bude to vyžadovat obrovskou míru trpělivosti, pevné nervy a železnou kázeň. Třiatřicet horníků uvězněných v dole na zlato a měď u severochilského Copiaca je přesto přesvědčeno, že zkouškou ohněm projde se ctí.
Zejména poté, co k nim záchranáři začali v pondělí večer razit záchrannou šachtici o průměru šestašedesáti centimetrů, kterou je chtějí po přibližně třech měsících vytáhnout ven.
Dříve se to podle všeho nepodaří. Ačkoliv mají záchranné týmy k dispozici nejmodernější vrtnou soupravu typu Strata 950 australské výroby, budou postupovat rychlostí přibližně deseti metrů za den. Nejdříve prorazí úzký vrt a ten pak rozšíří na požadovaný průměr.
Hodně bude také záležet na geologických podmínkách ve svrchních sto metrech magmatické horniny, v níž budou šachtici razit. Situaci ztěžuje skutečnost, že důlní mapy z počátků těžby v oblasti jsou málo podrobné a nedokonalé.
"Záchranáři mají k dispozici nejlepší zařízení, jaké je v současnosti k dispozici," tvrdí David Feickert, ředitel poradenské firmy KiaOra z Nového Zélandu zabývající se bezpečností v dolech.
Horníci se nacházejí v hloubce sedmi set metrů. Úniková cesta je zavalena poté, co se přibližně tři sta metrů nad nimi zhroutila šachta spojující dvě sousední patra dolu.
Dvě hodiny cesty nahoru
Vlastní záchranná akce bude spojena s mimořádným úsilím. K mužům uvězněným v dole se po proražení šachtice spustí ve speciální nádobě jeden za druhým šestice záchranářů. Cesta každého z horníků na povrch potrvá v průměru dvě hodiny, v některých případech i déle. Závisí to na tělesné váze každého z mužů.
Horníci budou přitom vybaveni speciální kombinézou s tepelnou vložkou zabraňující v úzké šachtici podchlazení. Když dorazí na povrch, budou si jejich oči po několika měsících strávených v temnotě zvykat na sluneční světlo jen velmi pomalu.
Důležité je, aby byli v náležité fyzické i psychické kondici a aby v průběhu dlouhých týdnů, které stráví v podzemí, neonemocněli. Z toho důvodu očkoval v pondělí jeden z horníků, který v minulosti prodělal zdravotnické školení, své kolegy proti tetanu. Injekce proti pneumokokové nákaze a chřipce budou následovat.
Muži se rovněž budou muset přemístit do jiné části chodby, kde nepanuje tak vysoká vlhkost, jak je tomu v okolí bezpečnostního útulku, do něhož se uchýlili 5. srpna po zavalení únikové šachty.
Speciální ponožky, herní konzole, žvýkačky
Záchranáři se snaží, aby uvěznění muží měli všechno potřebné. Vrtem o průměru patnácti centimetrů, který k nim prorazili, jim spustili do dolu mimo jiné nafukovací matrace, speciální ponožky s měděným vláknem snadněji zadržující teplo, či nikotinové žvýkačky pro kuřáky.
Ale také antidepresiva, herní konzole, MP3 přehrávače a miniaturní obrazovky, aby mohli sledovat utkání chilské fotbalové ligy.
Horníci se ovšem budou na záchranných pracech podílet také sami. Musí totiž postupně odstranit přibližně čtyři tuny horniny, které při ražení šachtice napadají do dolu.
Vláda zastavila těžbu ve 30 dolech
Šéf místních odborů Evelyn Olmós mezitím vyjednává s vládou, aby zajistila platy nejenom pro třiatřicet zasypaných horníků, nýbrž také pro přibližně stovku dalších zaměstnanců dolu, který musel zastavit těžbu.
Totéž platí pro jejich 170 kolegů, protože vláda v Santiagu mezitím odebrala těžební licenci nejenom společnosti San Estebán, jež dobývala zlato a měď u Copiaca, nýbrž také dalším.
Celkem bylo v zemi uzavřeno na třicet menších dolů na měď.
Senátor Baldo Procurica chce nechat přešetřit, jak bylo možné, že společnost San Estebán začala v dole San José po incidentu, při němž v roce 2007 zahynul jeden horník, znovu těžit, ačkoliv nesplnila všechny bezpečnostní předpisy.
