Brusel, Ankara - Stačí si splést dva články téže smlouvy a může dojít k nejhoršímu.
Právě to se stalo tureckému vicepremiérovi Bülentu Arincovi, který v pondělí oznámil, že jeho země požádá NATO, aby zohlednilo pátý článek Smlouvy o Severoatlantické alianci poté, co Sýrie o víkendu sestřelila turecký stíhací letoun.
Pátý článek smlouvy říká, že každá členská země NATO může Alianci požádat o vojenskou pomoc, pokud se cítí být ohrožena útokem zvenčí, protože tento je automaticky pokládán za útok proti celému severoatlantickému bloku. Článek číslo čtyři, který měl Arinc na mysli, oproti tomu předpokládá pouze možnost konzultací v případě, že o ně země, jež se cítí být ohrožena, požádá.
Nejenom z tohoto důvodu NATO na úterním, narychlo svolaném summitu Aliance vojenskou akci proti Sýrii vyloučilo. Spojené státy si další vojenské dobrodružství po válkách v Iráku a Afghánistánu a intervenci proti režimu libyjského vládce Muammara Kaddáfího nemohou vzhledem k listopadovým prezidentským volbám dovolit.
Syrská armáda je navíc mnohem početnější, než byla ta, kterou měl k dispozici Kaddáfí, a je také mnohem lépe vyzbrojena, zejména co se týče letectva a protiletadlové obrany.
Damašek tak Aliance pouze upozornila, že incident představuje "vážné ohrožení míru a bezpečnosti v dané oblasti".
Ankara sama ale nasadila mnohem ostřejší tón a ústy premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Asadův režim varovala, že je připravena na další provokace odpovědět vojensky. Turecká armáda dostala podle předsedy vlády rozkaz v případě potřeby neprodleně zaútočit na syrské cíle.
Asadova protiletecká obrana podle Erdogana velmi dobře věděla, že stroj F-4 Phantom, který minulý pátek nakrátko pronikl do syrského vzdušného prostoru, nese turecké výsostné znaky. Vyplývá to údajně z rádiové komunikace mezi piloty a řídicím střediskem syrského letectva, zachycené Tureckem.
To navíc Damašek v pondělí obvinilo z toho, že v pátek zaměřil radarem další turecký stroj pátrající po zmizelé stíhačce. Ankara se rovněž domnívá, že k sestřelení letounu, jehož trosky se nyní nalézají na dně Středozemního moře asi dvacet kilometrů od syrského pobřeží, byl použit raketový systém dodaný Ruskem.
Oba piloti jsou od té doby nezvěstní, předpokládá se ale, že zahynuli, protože se jim nepodařilo katapultovat.
Stejně strašný jako zničující
Erdogan Damašku pohrozil, že "každá vojenská jednotka, která se přiblíží k hranici (mezi oběma zeměmi), bude považována za legální vojenský cíl a jako s takovým s ní bude naloženo".
"Každý by měl vědět, že turecký hněv je stejně strašný jako zničující" citovala Erdogana, který v úterý vystoupil na konferenci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje, agentura Reuters.
Turecký premiér svým spolustraníkům oznámil, že jeho země bude "syrský lid podporovat všemi prostředky, dokud se nezbaví krvavého diktátora a jeho kliky".
Syrská armáda v uplynulých týdnech opakovaně ostřelovala okolí hranic s Tureckem, když pronásledovala povstalce bojující proti režimu prezidenta Bašára Asada. Několikrát zaútočila ale také na civilisty a neváhala použít k jejich masakrům provládní alevitské milice.
Alevité jsou menšinovou šíitskou sektou. Hlásí se k ní také Asadův rodinný klan. V Sýrii tvoří čtvrtinu, v Turecku pětinu obyvatelstva.
Damašek zatím nijak nekomentoval hromadnou dezerci více než tří desítek příslušníků armády, kteří společně s rodinnými příslušníky v počtu asi 250 osob utekli do Turecka. Je mezi nimi i jeden generál a dva plukovníci.
Od začátku povstání proti Asadovi dezertovalo již třináct generálů syrské armády. Někteří vstoupili do řad povstalecké Svobodné syrské armády operující z tureckého území.
Syrští povstalci se proto budou muset tak jako až doposud spolehnout především na sebe, i když jim Spojené státy přislíbily dodání "nevojenské" techniky, jako je rádiové spojení, a Katar a další země u Perského zálivu peníze na nákup zbraní. Ty dnes do Sýrie proudí hlavně přes hranici s Libanonem.
