Praha - Pamatujete si ještě na rok starý kodaňský summit, který měl přinést dohodu o novém omezení skleníkových plynů nahrazující Kjótský protokol? Schůzka, na niž se sjeli všichni mocní světa, skončila neúspěchem, nepodařilo se dojednat žádné závazné limity pro emise.
Poučeni loňským nezdarem, na prosincové pokračování v mexickém Cancúnu už se političtí prominenti nechystají.
Americký prezident Obama, jako představitel vůbec největšího znečišťovatele ovzduší, dokonce pohřbil veškeré šance, že by se během jeho funkčního období USA k nějaké akci odhodlaly. Na první tiskové konferenci po prohraných kongresových volbách uvedl, že k prosazení potřebného zákona nebude v Kongresu dost hlasů.
Fluorované uhlovodíky
- Jedná se o plyny bez barvy a zápachu, které jsou chemicky jen málo reaktivní. Jsou to umělé látky, které nikde v přírodě nevznikají
- Jsou používány jako náhrada za freony, které byly zakázány kvůli poškozování ozonové vrstvy Země
- Užívají se jako náplně v chladírenských a klimatizačních zařízeních, jako hnací plyny ve sprejích či pro výrobu inhalátorů s přesným dávkováním například pro léčbu astmatu
- Životní prostředí poškozují jako skleníkové plyny, podporují tedy oteplování planety. Koncentrace v atmosféře je malá, jejich potenciál přispívat k intenzifikaci skleníkového efektu je ale ve srovnání s oxidem uhličitým až 3000x vyšší
- Doba setrvání v atmosféře se pohybuje v řádu desítek let. Produktem rozpadu je obvykle oxid uhličitý a fluorovodík
(Zdroj: Ministerstvo životního prostředí)
Co je Montrealský protokol
- mezinárodní smlouva podepsaná v roce 1987, jejímž smyslem bylo zakázat výrobu a spotřebu látek poškozujících ozonovou vrstvu (vyjmenováno bylo celkem 96 chemických látek, známých pod souhrnným názvem freony)
- ke smlouvě se připojilo na 200 států, signatářem je i Česká republika
- vědci se dnes shodují, že smlouva pomohla zastavit ubývání ozónové vrstvy
- lékaři odhadují, že protokol zabránil výskytu 20 milionů případů rakoviny kůže a 130 milionů případů šedého zákalu
Záchrana skrze Montreal
Zapomenout na Kjóto však nemusí dát pouze neschopnost a neochota politiků se dohodnout, ale také nový plán, jak Zemi odpomoci od skleníkových plynů.
Signatáři takzvaného Montrealského protokolu, který se zapsal do historie díky úspěšnému omezení freonů, se na výroční konferenci v Bangkoku dohodli, že se ho pokusí rozšířit o limity pro jedny z nejnebezpečnějších skleníkových plynů.
Protokol by měl být doplněn o omezení týkající se výroby a užívání fluorovaných uhlovodíků (HFC). Ty se používají v chladicích zařízeních a klimatizacích, právě jako náhrada za freony.
Třitisíckrát škodlivější než oxid uhličitý
Fluorované uhlovodíky přispívají ke skleníkovému efektu a tím i oteplování planety. Ačkoli jejich koncentrace v atmosféře je malá, jejich škodlivost je mimořádná. Například ve srovnání s nejčastěji zmiňovaným skleníkovým plynem, oxidem uhličitým, mohou absorbovat unikající infračervené záření až 3000krát intenzivněji.
Zahrnutí fluorovaných uhlovodíků pod Montrealský protokol podpořilo na výroční konferenci přes 90 zemí, což je necelá většina signatářů. Očekává se, že ještě před startem klimatického summitu v Cancúnu (začíná 29. listopadu) se přidají další.
S návrhem na úpravu protokolu přišla Mikronésie, ostrovní stát kriticky ohrožený zvedající se hladinou oceánu v důsledku globálního oteplování.
Čína prosadila odklad
Konference se nakonec na návrh Číny, Indie a Brazílie, tedy rozvíjejících se zemí, které patří k největším znečišťovatelům, shodla na tom, že o návrhu dodatku bude během příštího roku dál jednat pracovní skupina.
Česko je jednou ze zemí, která souhlasí s nahrazením fluorovaných uhovodíků, a tuto pozici na konferenci hájilo.
"Problémem je, že existuje konsensus vyspělých zemí, ovšem proti se staví Čína, Brazílie, Indie a další rozvojové země," popsala pro Aktuálně.cz průběh konference mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová.
Emise porostou
Pokud by k dohodě došlo, jednalo by se o mimořádný posun v boji se změnami klimatu. Dodatek Montrealského protokolu by atmosféru Země ochránil o ekvivalent 100 miliard tun oxidu uhličitého.
Když se před více než dvaceti lety zakazovaly freony, hledaly se podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha méně škodlivé alternativy. A mezi ně patří i fluorované uhlovodíky, i když jsou to také skleníkové plyny. Jenže freony jsou také skleníkový plyn a navíc poškozují ozovnou vrstvu. "Hledalo se cokoli, co by mělo méně škodlivý vliv. V některých případech se našly i látky, kterou jsou čisté," řekl Aktuálně.cz Kotecký.
Emise fluorovaných uhlovodíků v příštích dekádách výrazně porostou, spolu s tím, jak se v rozvíjejících se zemích rozmáhá používání klimatizace, ať už v budovách nebo automobilech.
"Šlo by o největší a nejrychlejší pomoc zemskému klimatu, jaká je dostupná během příštích několika let," uvedl Durwood Zaelke, prezident Institutu pro udržitelný rozvoj. "Může jít o jediný přístup, který bude mít podporu průmyslu, ekologických sdružení i většiny států," vysvětlil výhody Zaelke, který se účastnil jednání v Bangkoku.
Montrealský protokol se jeví jako ideální "nosič" nového omezení pro skleníkové plyny.
Co dál, když je ozon zachráněn
V boji s freony způsobujícími ozónovou díru se ukázal jako velmi účinný nástroj a jeho "mise" je v tomto ohledu více méně ukončena. Jeho signatáři jsou všechny země světa, a na rozdíl od Kjóta nebudí třeba ve Spojených státech politický odpor.
K Montrealskému protokolu přistoupily USA za vlády prezidenta Ronalda Reagana a těší se podpoře demokratů i republikánů - v roce 1988 hlasovali pro jeho ratifikaci úplně všichni senátoři.
Američané návrh na doplnění protokolu v Bangkoku podpořili. Také proto, že Obamova administrativa nebude k jeho schválení potřebovat nový souhlas Kongresu.
Návrh počítá s tím, že bohatší země by se fluorovaných uhlovodíků zbavily rychleji než méně rozvinuté, ty by navíc dostaly dotace.
Dohoda na omezení fluorovaných uhlovodíků může mít ten příznivý efekt, že poskytne světu čas na dohodu kolem emisí oxidu uhličitého. Doba setrvání uhlovodíků v atmosféře je několik desítek let, což je o řády kratší čas než v případě oxidu uhličitého.
Signatáři Montrealského protokolu vyšlou svého zástupce i na prosincové jednání v Cancúnu, kde bude uskutečněn další pokus o dohodu, čím nahradit kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012.
Obě smlouvy by se v ideálním případě měly propojit. Země, které se zavážou k omezení fluorovaných uhlovodíků, by získaly v rámci kjótského protokolu zvýhodnění týkající se nově stanovených limitů.
Diskutujte se mnou na Facebooku, sledujte mě na Twitteru
