Impulzem k velké výměně se stala v prosinci 2022 úspěšná dohoda mezi Washingtonem a Moskvou. Do Spojených států se vrátila americká basketbalistka Brittney Grinerová, odsouzená za držení drog. Opačným směrem cestoval zbraňový dealer Viktor But, známý jako obchodník se smrtí podle stejnojmenného filmu, v němž Buta hrál Nicholas Cage.
Podle zdrojů agentury Reuters představovala jedna skutečnost překážku. Rusové tentokrát chtěli "vrátit" i lidi, které neměly v rukou Spojené státy. Střelec a zabiják ruské tajné služby FSB Vadim Krasikov seděl na doživotí v německém vězení, protože zavraždil v roce 2018 v Berlíně bývalého čečenského velitele. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po jeho propuštění prohlásil, že sloužil u elitní jednotky FSB s názvem Alfa.
Američané usilovně na mnoha úrovních přemlouvali Němce, aby souhlasili: v tajných službách, mezi ministry zahraničí i na té nejvyšší úrovni. Letos 16. ledna pak o Krasikovovi osobně jednali americký prezident Joe Biden s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Deník Wall Street Journal i agentura Reuters, odvolávající se na své kontakty přímo z vyjednávání, napsaly, že Berlínu se do propouštění Krasikova moc nechtělo. Němci se obávali, že to ruského vládce Vladimira Putina povzbudí k vysílání dalších zabijáků.
"Nakonec ale Scholz řekl Bidenovi, že to pro něj udělá," prozradil poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Jake Sullivan. Důležitou roli ve vyjednávání hrál Scholzův poradce pro bezpečnost a zahraniční politiku, kariérní diplomat Jens Plötner.
"Ředitel ruské FSB Alexandr Bortnikov jasně řekl šéfovi americké CIA Williamu Burnsovi, že Putin naprosto zásadně trvá na propuštění Krasikova," napsal deník Wall Street Journal.
Matka zatčeného a za údajnou špionáž na 16 let odsouzeného Evana Gershkoviche osobně oslovila Scholze během jeho návštěvy Washingtonu se žádostí, aby pomohl dostat jejího syna z ruského vězení. Odpověděl, že dělá vše, co může, a hovor rychle ukončil se slovy, že má naspěch.
Němci předběžně souhlasili na začátku února, ale pak 16. února náhle zemřel v trestanecké kolonii na ruském severu opozičník Alexej Navalnyj. Není jasné, zda šlo jen o časovou shodu okolností nebo jestli Kreml nařídil Navalného zabít, protože ho nechtěl ani v rámci výměny propustit. Oficiálně ruské úřady příčinu jeho smrti nezveřejnily, pitevní zpráva konstatuje "přirozenou smrt".
Na začátku letošního léta Američané navrhli Rusku výměnu konkrétních lidí. Dostali nepřímou odpověď, že novináři Evan Gerskovich a Alsu Kurmaševová musí být nejdřív odsouzeni a teprve pak vyměněni. Na začátku července souhlasili. Biden potvrdil dohodu 22. července krátce před tím, než veřejně oznámil, že se vzdává kandidatury na další prezidentské období.
Turecko bylo pro obě strany přijatelné jako prostředník a místo výměny. Turci určili letiště v Ankaře, které je mnohem méně vytížené než obě velká v Istanbulu. Šéf CIA Burns osobně ladil detaily předání s vedením tureckých zpravodajských služeb.
Podle agentury Reuters musel schválit výměnu také slovinský premiér Robert Golob, protože dva ruské špiony, kteří vystupovali jako manželský pár z Argentiny, zatkla v prosinci 2022 slovinská kontrarozvědka. Dvojice se v rámci čtvrteční výměny vrátila do Ruska.
"V únoru se americká viceprezidentka Kamala Harrisová setkala na mnichovské bezpečnostní konferenci s Robertem Golobem. Mnoha lidem tehdy vrtalo hlavou, proč se Harrisová proboha schází zrovna se slovinským premiérem," cituje Reuters jednoho z poradců Bílého domu.
K dohodě přispěla také Varšava, která propustila Pavla Rubceva, který se v Polsku vydával za španělského novináře Pabla Gonzáleze, ale komunikoval s ruskými tajnými službami. Polští policisté ho zatkli v Přemyšlu na hranici s Ukrajinou.
