Nikdo neví, odkud se vzala. Záhadná ropná skvrna už měsíc ničí brazilské pláže

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
15. 10. 2019 19:06
Brazilské pobřeží už více než měsíc trápí ropná skvrna a nikdo neví, odkud se vzala. Brazilský stát Bahía vyhlásil v pondělí stav nouze.

V září se na panenské pláže s bílým pískem a průzračnou vodou začal stěhovat nezvaný host. Černé lepkavé skvrny ničící všechno, na čem ulpí, se od té doby šíří po délce dvou tisíc kilometrů severovýchodního pobřeží Brazílie

Moře vyplavuje ropu, která hubí želvy a další mořské živočichy. Kdysi turistický ráj se mění v místo ekologické katastrofy. Ropa už kontaminovala více než 150 pláží v devíti brazilských státech. Nejhorší pohled se naskytne při odlivu.

"Když voda začala brzy ráno ustupovat, viděli jsme hrozné věci. Celý útes obalený masou ropy, některé skvrny měly víc než dva metry v průměru," popsal pro server BBC Brasil oceánograf Carlos Valério, který žije v Praia do Forte, jednom z hlavních turistických míst ve státě Bahía. "Za jedno ráno jsme nasbírali dvě tuny ropy. A to jen proto, že jsme museli skončit kvůli přílivu."

Zabránit skvrně v jejím šíření se nedá, protože nikdo neví, odkud se vzala. Pátrání nejprve zahájilo brazilské námořnictvo a státní ropná společnost Petrobras. Před dvěma týdny otevřela vyšetřování i federální policie a nakonec se do případu vložil Brazilský institut pro životní prostředí (IBAMA). Nikdo ale nepřišel s žádným výsledkem. 

Stopy končí několik kilometrů od pobřeží. Ropná skvrna se pohybuje pod mořskou hladinou, takže se ani z letadla nedá zjistit, odkud a kam se zrovna pohybuje. Je dokonce možné, že to, co se vyplavilo na pláže, je jen její malá část.

Havárie tankeru

"Takovouhle havárii jsme v Brazílii ještě neměli. Je to poprvé, co jsme svědky tak rozsáhlé nehody, která má nevyjasněný původ," řekl agentuře Agencia Brasil jeden z pracovníků IBAMA.

Někde na moři mohl ztroskotat ropný tanker, žádnou takovou nehodu ale úřady nezaznamenaly. Brazilská společnost Petrobras ropu zanalyzovala a stojí si za tím, že nepochází odnikud z Brazílie. Je také jisté, že nejde o žádné palivo uniklé z lodi. Havárii nehlásí žádné ropné vrty společnosti Petrobras ani ropné plošiny v brazilských vodách.

Brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles před týdnem prohlásil, že havárii musela způsobit cizí loď, nejspíše venezuelská. Caracas to ale odmítá.

Přírodní katastrofa v Brazílii. 1500 km pobřeží zaplavila ropa | Video: Reuters

Kromě pátrání po příčině záhadné ropné skvrny se brazilské úřady snaží pláže vyčistit a zabránit kontaminaci dalších oblastí. Do minulého týdne Petrobras uklidil celkem 133 tun ropy.

O víkendu brazilský stát Sergipe rozhodl vybudovat ochrannou bariéru na několika řekách ústících do Atlantského oceánu, která má zabránit šíření skvrny do vnitrozemí a ochránit zdroje pitné vody. V sousedním státu Alagoas se do čištění pobřeží zapojila i armáda.

Podle ekologů je ropná skvrna důkazem, že Brazílie nemá přehled nad děním ve svých pobřežních vodách. Vinu svalují částečně i na prezidenta Jaira Bolsonara, který od ledna omezil financování vládních agentur a neziskových organizací, jež se věnují ochraně životního prostředí.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy