Aarhus - Řada mikroorganismů je schopna přežít bez látkové výměny extrémně dlouhá období. Dánští vědci ze Střediska pro geomikrobiologii při univerzitě v Aarhusu teď ale narazili na bakterii, která přežila 86 milionů let, aniž pozřela jediný mikromol potravy.
Objevili ji v oblasti tzv. Severopacifického proudu severně od Havajského souostroví v hloubce třiceti metrů pod mořským dnem, v nánosech rudého bahna bohatého na železo. Její přežití bylo umožněno silným prokysličením sedimentu, který se bez sebemenší přítomnosti organických látek ukládal ve vrstvách o síle maximálně jednoho milimetru za tisíciletí.
Výsledky svého zkoumání zveřejnil tým vedený dr. Hansem Röyem v časopise Science.
Ve většině oblastí, na něž se vědci z Aarhusu zaměřili, přitom bakterie nebyly schopny přežít delší časové údobí v hloubkách nad deset metrů pod mořským dnem, protože kyslík z těchto vrstev byl mikroorganismy rychle spotřebován.
Röy připustil, že se svými kolegy netuší, jak je možné, že bakterie dokázaly udržet svou DNA a enzymy aktivní, ačkoliv neměly vůbec žádný přísun potravy a přežívaly jen díky naprosto zanedbatelnému přísunu kyslíku.
Bakterie se přitom nijak nemnožily, neprodělávaly buněčné dělení a přežívaly jen na základě postupné rekonstrukce stávajících buněk.
Röy je přesvědčen, že podobným způsobem mohou přežívat i bakterie na vzdálených planetách, totiž ukryty pod jejich povrchem v hloubce několika desítek metrů. Sice bez potravy, zato za přítomnosti kyslíku vázaného v sedimentech.