Záhada "hobitů" odhalena, hlásí vědci

pev, Reuters
26. 8. 2006 0:00
Hong Kong - Kostry tvora přezdívaného kvůli malému vzrůstu "hobit" patří nejspíš předkovi dnešních pygmejců. Ti v místě nálezu žijí dodnes.
Pygmejci - trpasličí národ, který žije po tisíce let v souladu s přírodou. Je pravděpodobné, že se kdysi dostali i na ostrov Flores.
Pygmejci - trpasličí národ, který žije po tisíce let v souladu s přírodou. Je pravděpodobné, že se kdysi dostali i na ostrov Flores. | Foto: Reuters

K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců vedených profesorem vývojové genetiky a evoluční morfologie Robertem Eckhardtem, který působí na Pensylvánské státní univerzitě.

Dosavadní výzkumy přitom počítaly s tím, že vykopávky na indonéském ostrově Flores odhalily nový druh člověka nazvaného podle místa nálezu homo floresiensis. Tomuto zhruba metr vysokému tvorovi s mozkem o velikosti grapefruitu dala veřejnost přezdívku "hobit" podle vybájené rasy britského spisovatele J.R.R. Tolkiena.

Tento týden však Eckhardt ve sborníku prací americké Národní akademie věd původní předpoklad zpochybnil. Jeho tým představil celkem čtyři hlavní důkazy znevěrohodňující dosavadní teorii o objevu nového druhu.

Za pozdvižení může člověk s vadou

"LB1 (označení vykopaného kosterního pozůstatku) není klasickým zástupcem nového druhu, spíš jde o abnormálního člena druhu našeho," míní Eckhardt.

Nalezená lebka nepatří novému druhu, ale člověku s vývojovou vadou, tvrdí Eckhardtův tým.
Nalezená lebka nepatří novému druhu, ale člověku s vývojovou vadou, tvrdí Eckhardtův tým. | Foto: Aktuálně.cz

Podle něj byla ze země vykopána jediná kompletní kostra, která pravděpodobně patřila člověku trpícímu mikroencefalií - nemocí, která se projevuje dramatickým zmenšením hlavy, a tím pádem i mozku.

Vědci podle závěrů Eckhardtova týmu pochybili i při rekonstrukci obličejové části nalezeného jedince. Jejich vodítkem byl tehdy obraz druhu homo sapiens, který žil ve stejné době v Evropě. Nalezená asymetrická lebka navíc jasně odkazovala na vývojovou vadu.

Části dalších podobných koster sice vědci nalezli v jeskyni, u těl však chyběly lebky. V jejich případě tak nebylo možno přítomnost mikroencefálie zjistit, ani vyloučit.

Ostrovní ráj byl čas od času dostupný

Infobox
Autor fotografie: Süddeutsche Zeitung

Dosavadní představa předpokládá, že se před 840 tisíci lety dostali na ostrov předchůdci člověka, kteří se postupem času vyvinuli ve zcela nový druh. Ostrov byl však značně izolovaný a druh homo floresiensis vymřel před zhruba 15 tisíci lety bez jakéhokoliv kontaktu s naší vývojovou linií.

Eckhardt tvrzení zpochybňuje. Podle něj se v dobách, kdy poklesla hladina moře, vzdálenost mezi ostrovem Flores a okolními ostrovy značně zmenšila.  Tato skutečnost učinila "opakovanou migraci lidského druhu na ostrov nejen možnou, ale také pravděpodobnou," píše Eckhardt. 

Kostry "hobitů" patří nejspíš praotcům pygmejců

Jeho výzkum však přítomnost "trpasličích" kmenů na ostrově nevylučuje, naopak tento názor plně podporuje. 

Tehdy mohli podle Eckhardta přijít na Flores ve dvou vlnách pygmejci, etnikum vyznačující se velmi nízkým vzrůstem, které ostrovy obývá dodnes. Právě pygmejcům mohou patřit zmíněné kosti nalezené v jeskyni.

 

Právě se děje

Další zprávy