Vyplývá to z analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation, na kterou upozornil britský list The Guardian. Ubývá přes 40 procent hmyzích druhů a třetina je ohrožena. Hmyz přitom mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi.
Markantní ubývání hmyzu v první řadě způsobuje intenzivní zemědělství, zejména užívání pesticidů, ale přispívá k němu také urbanizace a klimatické změny.
"Pokud se úhyn hmyzích druhů nepodaří zastavit, bude to mít katastrofální dopady na ekosystém planety a přežití lidstva," konstatoval Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney. Analýzu vypracoval spolu s Krisem Wyckhuysem, jenž působí na čínské akademii zemědělských věd v Pekingu.
Dvojice Sánchez-Bayo a Wyckhuys vycházela ze 73 nejlepších vědeckých studií, které se věnují úbytku hmyzu. Většina z těchto studií odráží stav v západní Evropě a ve Spojených státech, pár dalších se zabývalo stavem v Austrálii, Číně, Brazílii či Jihoafrické republice. Zbytkem světa se dosud zabývalo jen několik málo analýz.
Na naší planetě podle vědců začalo šesté masové vymírání druhů. Vědci na něj upozornili již u větších zvířat, která se snáze zkoumají. Zástupci hmyzu jsou však nejrůznorodějšími a nejpočetnějšími živočichy a váží sedmnáctkrát více než lidstvo. Hmyz je nezbytný pro fungování všech ekosystémů - slouží jako potrava jiných druhů, opyluje rostliny a recykluje živiny.
Katastrofické dopady
"Pokud nezměníme způsob, jakým produkujeme potraviny, veškerý hmyz za několik desítek let vyhyne," napsala dvojice vědců. "Dopad na ekosystémy planety bude přinejmenším katastrofický," dodávají.
Pozorovaný každoroční úbytek 2,5 procenta objemu hmyzu za posledních 25 až 30 let považuje Sánchez-Bayo za šokující. "Je to velmi rychlé. Za deset let bude hmyzu o čtvrtinu méně, za 50 let polovina a za 100 let nebude žádný," prognózuje.
Největší dopad bude mít jeho ubývání na ptáky, plazy, obojživelníky a ryby, kteří se jím živí. "Jestliže tento zdroj potravy zmizí, všechna tato zvířata pojdou hlady," tvrdí Sánchez-Bayo.
"Hlavní příčinou je intenzifikace zemědělství," pokračuje Sánchez-Bayo. "To znamená kácení stromů a keřů, které obvykle obklopují pole, a tak vznikají rovné, holé lány, které člověk ošetřuje syntetickými hnojivy a pesticidy," vysvětluje. Hmyzu podle něj začalo ubývat na počátku minulého století, proces se urychlil v 50. a 60. letech a za poslední dvě desetiletí dosáhl "alarmujících rozměrů".
Nebývalý úbytek hmyzí říše během posledních 20 let vědec přičítá používání nové třídy insekticidů, mezi něž patří fipronil a neonikotinoidy, které působí na centrální nervový systém hmyzu.
Svět musí změnit způsob, jaký produkuje potraviny, tvrdí Sánchez-Bayo. Půda obhospodařovaná metodami přírodního zemědělství podle něj obsahuje více hmyzu a příležitostné používání pesticidů v minulosti nevedlo k tak radikálnímu úbytku hmyzu jako nová třída pesticidů za posledních 20 let. "Ekosystémy zabijí intenzivní průmyslové zemědělství," konstatoval Sánchez-Bayo.
Škodí i globální oteplování
V tropech, kde se tento typ obhospodařování půdy často nevyskytuje, se za hlavní faktor úbytku hmyzu pokládá zvyšování teploty vlivem globálního oteplování. Živočišné druhy se v tomto podnebném pásmu adaptovaly stabilním podmínkám a nedokážou se příliš přizpůsobit změnám podmínek, jak dokládá příklad Portorika. Na tomto karibském ostrově za posledních 35 let zmizelo 98 procent pozemního hmyzu.
Úbytek hmyzu dokládá Sánchez-Bayo pozorováním, které mohl obdobně zaznamenat i každý pozorný pamětník. Nedávno se vydal s rodinou na dovolenou, během níž projeli autem 700 kilometrů australským venkovem. Ani jednou přitom nemusel čistit přední sklo. "Před lety bych to musel dělat neustále," uzavírá.
