reklama
 
 

Nastala éra biologického vyhlazení. Tři čtvrtiny živočichů čeká stejný osud jako dinosaury

11. 7. 2017 18:35
Více než polovina všech druhů suchozemských savců ztratila od počátku minulého století 80 procent své populace. Počet zvířat se nejrychleji snižuje v Asii, pak v Austrálii a Africe. Nejde jen o ohrožené druhy, rapidně ubývá i druhů rozšířených po celém světě. Vyplývá to z poslední vědecké studie vydané americkým prestižním časopisem PNAS. Podle jejích autorů už začala šestá vlna hromadného vymírání druhů. Ta předchozí - před 65 miliony let - vymazala ze zemského povrchu dinosaury.

Washington - Šestá masová vlna vymírání živočichů je v plném proudu. A je to mnohem vážnější, než se doposud myslelo.

Tvrdí to nová studie, která vyšla v prestižním americkém vědeckém časopisu Sborník Národní akademie věd (PNAS - Proceedings of the National Academy of Sciences).

Podle zprávy čeká většinu současných živočichů stejný osud jako před desítkami milionů let dinosaury. Až tři čtvrtiny všech druhů živočichů by mohly v příštích několika stoletích nenávratně zmizet.

Svou část viny na tom bude mít i člověk.

Neustálý růst lidské populace a nadměrná spotřeba však nakonec mohou přímo ohrozit i existenci samotné lidské civilizace.

Silná slova jsou namístě

Studie PNAS označuje masivní ztrátu volně žijící zvěře za "biologické vyhlazení". Zní to jako úryvek ze scénáře apokalyptického filmu, ale podle profesora Gerada Ceballose z mexické univerzity, který studii vedl, jsou to naprosto adekvátní přirovnání. "Ta situace je natolik špatná, že by bylo neetické nepoužít silná slova," řekl listu The Guardian.

Mnoho vědců přitom už v minulosti varovalo, že se Země do další etapy hromadného vymírání pomalu, ale jistě blíží. Někteří tvrdí, že stále stojíme na jejím pokraji.

Předchozí studie se věnovaly přímo ohroženým druhům a ukazovaly, že vymírání je mnohem rychlejší než před miliony let.

Nová práce se ale zaměřila na mnohem širší spektrum živočichů. Zejména na ty sice běžné - tedy neohrožené - druhy živočichů, jejichž populace se ale po celém světě přesto nebezpečně tenčí. Vědci zjistili, že populace asi třetiny z více než 27 000 zkoumaných druhů v posledních desetiletích výrazně poklesla.

Tito živočichové přitom nejsou oficiálně evidováni v kolonce ohrožení. 

Pět největších hromadných vymírání na Zemi:

Na přelomu ordoviku a siluru (před 440-450 miliony let): z nejasných důvodů došlo k vymření 27 % čeledí a 57 % všech tehdejších rodů.

V pozdním devonu (před 360-375 miliony lety): z nejasných důvodů vyhynulo 19 % čeledí, 50 % rodů a 70 % všech tehdejších druhů.

Na rozhraní permu a triasu (před 251 miliony lety): vůbec největší hromadné vymírání, způsobené masivní vulkanickou činností. Vyhynulo 57 % čeledí a 83 % všech tehdejších rodů a to jak v říši rostlinné tak i živočišné, ve vodě i na souši.

Na přelomu triasu a jury (před 205 miliony let): vyhynulo na 23 % čeledí a 48 % všech tehdejších rodů. Příčiny jsou nejasné, nejčastěji se hovoří o gradujících změnách klimatu, fluktuaci hladiny moří, vulkanismu nebo asteroidu.

Na přelomu křídy a paleogénu (před 65,5 miliony lety): vymřelo 17 % čeledí, 50 % rodů a 75 % všech tehdejších druhů. Skončila vláda dinosaurů na Zemi a všechny druhy neptačích dinosaurů vyhynuly.

Za 20 let bude Afrika bez slonů

Detailní data vědci posbírali hlavně o savcích. Zjistili, že během minulého století přišla polovina druhů suchozemských savců až o 80 procent své populace. Nejrazantnější snížení počtu savců zasáhlo Asii, pak Austrálii a Afriku.

"Vezměte si takové slony," vysvětluje pro americkou televizní stanici CNN Anthony Barnosky ze Stanfordské univerzity. "Na jedné straně můžete říct: Máme asi 400 000 slonů v Africe, a to se zdá jako obrovské číslo. Ale jestliže se podíváte zpátky, zjistíte, že je to o více než polovinu méně, než kolik jich bylo na začátku minulého století. Tehdy jich tam žilo přes milion," vysvětluje nový pohled autorů studie.

A v posledních desetiletích je tento trend ještě výraznější. "Snižujeme jejich počty tak rychle, že pokud budeme pokračovat tímto tempem, za 20 let už v Africe nebudou žádní divocí sloni," varuje Barnosky.

Podobný osud čeká podle vedoucího autora studie Gerada Ceballose také vlaštovky nebo třeba jaguáry. V obou případech jde o celkem běžné živočichy, nejsou ani registrovaní jako ohrožené druhy. Ale na některých místech je jejich pokles alarmující, čímž se do budoucna dostávají do ohrožení.

Živočichové vymírají především kvůli úbytku jejich přirozeného prostředí. Dalšími důležitými faktory jsou ale také toxické znečištění, lov, změny klimatu a invaze cizích druhů.

Za většinou z těchto příčin stojí člověk, který na to sám podle řady expertů nejspíš také doplatí. Podle Světové banky je celých 37 procent zemského povrchu momentálně přeměněno na zemědělskou půdu nebo na pastviny.

O tom, že výsledky hromadného vymírání pocítí nakonec i lidé, není podle autorů studie pochyb. "To, co je opravdu v sázce, je stav civilizace," řekl profesor Ceballos americké CNN.

"Hromadné vymírání bude samozřejmě mít vážné ekologické, ekonomické i sociální důsledky," píší autoři studie. "Lidstvo nakonec zaplatí vysokou cenu za zdecimování jediného seskupení života, které v celém vesmíru známe," zní pesimistické výsledky jejich práce.

autor: Simona Fendrychová | 11. 7. 2017 18:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama