Nastala éra biologického vyhlazení. Tři čtvrtiny živočichů čeká stejný osud jako dinosaury

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
11. 7. 2017 18:35
Více než polovina všech druhů suchozemských savců ztratila od počátku minulého století 80 procent své populace. Počet zvířat se nejrychleji snižuje v Asii, pak v Austrálii a Africe. Nejde jen o ohrožené druhy, rapidně ubývá i druhů rozšířených po celém světě. Vyplývá to z poslední vědecké studie vydané americkým prestižním časopisem PNAS. Podle jejích autorů už začala šestá vlna hromadného vymírání druhů. Ta předchozí - před 65 miliony let - vymazala ze zemského povrchu dinosaury.
Sloni afričtí
Sloni afričtí | Foto: ČTK

Washington - Šestá masová vlna vymírání živočichů je v plném proudu. A je to mnohem vážnější, než se doposud myslelo.

Tvrdí to nová studie, která vyšla v prestižním americkém vědeckém časopisu Sborník Národní akademie věd (PNAS - Proceedings of the National Academy of Sciences).

Podle zprávy čeká většinu současných živočichů stejný osud jako před desítkami milionů let dinosaury. Až tři čtvrtiny všech druhů živočichů by mohly v příštích několika stoletích nenávratně zmizet.

Svou část viny na tom bude mít i člověk.

Neustálý růst lidské populace a nadměrná spotřeba však nakonec mohou přímo ohrozit i existenci samotné lidské civilizace.

Silná slova jsou namístě

Studie PNAS označuje masivní ztrátu volně žijící zvěře za "biologické vyhlazení". Zní to jako úryvek ze scénáře apokalyptického filmu, ale podle profesora Gerada Ceballose z mexické univerzity, který studii vedl, jsou to naprosto adekvátní přirovnání. "Ta situace je natolik špatná, že by bylo neetické nepoužít silná slova," řekl listu The Guardian.

Mnoho vědců přitom už v minulosti varovalo, že se Země do další etapy hromadného vymírání pomalu, ale jistě blíží. Někteří tvrdí, že stále stojíme na jejím pokraji.

Předchozí studie se věnovaly přímo ohroženým druhům a ukazovaly, že vymírání je mnohem rychlejší než před miliony let.

Nová práce se ale zaměřila na mnohem širší spektrum živočichů. Zejména na ty sice běžné - tedy neohrožené - druhy živočichů, jejichž populace se ale po celém světě přesto nebezpečně tenčí. Vědci zjistili, že populace asi třetiny z více než 27 000 zkoumaných druhů v posledních desetiletích výrazně poklesla.

Tito živočichové přitom nejsou oficiálně evidováni v kolonce ohrožení. 

Pět největších hromadných vymírání na Zemi:

Na přelomu ordoviku a siluru (před 440-450 miliony let): z nejasných důvodů došlo k vymření 27 % čeledí a 57 % všech tehdejších rodů.

V pozdním devonu (před 360-375 miliony lety): z nejasných důvodů vyhynulo 19 % čeledí, 50 % rodů a 70 % všech tehdejších druhů.

Na rozhraní permu a triasu (před 251 miliony lety): vůbec největší hromadné vymírání, způsobené masivní vulkanickou činností. Vyhynulo 57 % čeledí a 83 % všech tehdejších rodů a to jak v říši rostlinné tak i živočišné, ve vodě i na souši.

Na přelomu triasu a jury (před 205 miliony let): vyhynulo na 23 % čeledí a 48 % všech tehdejších rodů. Příčiny jsou nejasné, nejčastěji se hovoří o gradujících změnách klimatu, fluktuaci hladiny moří, vulkanismu nebo asteroidu.

Na přelomu křídy a paleogénu (před 65,5 miliony lety): vymřelo 17 % čeledí, 50 % rodů a 75 % všech tehdejších druhů. Skončila vláda dinosaurů na Zemi a všechny druhy neptačích dinosaurů vyhynuly.

Za 20 let bude Afrika bez slonů

Detailní data vědci posbírali hlavně o savcích. Zjistili, že během minulého století přišla polovina druhů suchozemských savců až o 80 procent své populace. Nejrazantnější snížení počtu savců zasáhlo Asii, pak Austrálii a Afriku.

"Vezměte si takové slony," vysvětluje pro americkou televizní stanici CNN Anthony Barnosky ze Stanfordské univerzity. "Na jedné straně můžete říct: Máme asi 400 000 slonů v Africe, a to se zdá jako obrovské číslo. Ale jestliže se podíváte zpátky, zjistíte, že je to o více než polovinu méně, než kolik jich bylo na začátku minulého století. Tehdy jich tam žilo přes milion," vysvětluje nový pohled autorů studie.

A v posledních desetiletích je tento trend ještě výraznější. "Snižujeme jejich počty tak rychle, že pokud budeme pokračovat tímto tempem, za 20 let už v Africe nebudou žádní divocí sloni," varuje Barnosky.

Podobný osud čeká podle vedoucího autora studie Gerada Ceballose také vlaštovky nebo třeba jaguáry. V obou případech jde o celkem běžné živočichy, nejsou ani registrovaní jako ohrožené druhy. Ale na některých místech je jejich pokles alarmující, čímž se do budoucna dostávají do ohrožení.

Živočichové vymírají především kvůli úbytku jejich přirozeného prostředí. Dalšími důležitými faktory jsou ale také toxické znečištění, lov, změny klimatu a invaze cizích druhů.

Za většinou z těchto příčin stojí člověk, který na to sám podle řady expertů nejspíš také doplatí. Podle Světové banky je celých 37 procent zemského povrchu momentálně přeměněno na zemědělskou půdu nebo na pastviny.

O tom, že výsledky hromadného vymírání pocítí nakonec i lidé, není podle autorů studie pochyb. "To, co je opravdu v sázce, je stav civilizace," řekl profesor Ceballos americké CNN.

"Hromadné vymírání bude samozřejmě mít vážné ekologické, ekonomické i sociální důsledky," píší autoři studie. "Lidstvo nakonec zaplatí vysokou cenu za zdecimování jediného seskupení života, které v celém vesmíru známe," zní pesimistické výsledky jejich práce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy