Pro dalších 22 osob, které budou souzeny spolu s nimi, žádá od čtyř do 30 let vězení.
Prokurátor požaduje 30 let vězení za vraždu každé ze 191 obětí útoků a 18 let za 1820 pokusů o vraždu. Španělsko nemá trest smrti a maximální doba strávená ve vězení dosahuje 40 let.
Za kontakty se skupinou lidí odpovědnou za madridské útoky byl právě dnes v Miláně odsouzen v deseti letům vězení Egypťan Osman Sajíd Ahmed. Soud dokázal jeho vazby na teroristické skupiny v Evropě i Iráku a rozhodl o trestu.
Soudit se začne v únoru
Zveřejněním tisícistránkového dokumentu skončila ve Španělsku fáze vyšetřování a začíná obžaloba devětadvaceti lidí, kteří se na atentátech podíleli.
Pětice mužů je obviněna ze spiknutí a vraždy 191 osob, devět z obchodování s výbušninami a zbylé osoby z napojení na teroristické organizace a radikální islamisty.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
FAKTA:
- K útoku došlo v pátek 11. března 2004, rok a půl od teroristických útoků v USA 11. září 2001 - mezi oběma útoky bylo 911 dní.
- Bomby byly nastraženy na místech, kterými vezly vlaky do centra stovky dojíždějících lidí.
- Deset bomb vybuchlo, další tři nastražené výbušné systémy selhaly.
- V 07.39 vybuchly první tři bomby poblíž nádraží Atocha.
- V průběhu dvou minut vybuchly další nálože ještě na vedlejší koleji a na dalších dvou nádražích.
- Přímo na místech zemřelo 177 lidí, později se počet obětí zvýšil na 191. Zraněno bylo mezi 1500 a 2000 lidmi.
- Dva dny po útocích šli Španělé k volbám, které vyhrála Socialistická strana nad doposud vládnoucí Lidovou stranou.
- 2. dubna došlo k neúspěšnému pokusu na atentát na rychlovlak AVE.
Samotný soud ale podle agentury Reuters nezačne dříve než začátkem příštího roku.
Již nyní je však jasné, že soud bude jedním z největších procesů s teroristy v Evropě a zúčastní se ho stovky lidí, včetně obviněných, advokátů, soudců, policistů, novinářů a veřejnosti.
Obžalovaní islámští teroristé jsou podle slov soudu vinni útokem na čtyři příměstské vlády z 11. března 2004, při kterých zemřelo 191 osob a 1755 bylo zraněno.
Žaloba na bývalého premiéra José Maria Aznara a jeho dva pomocníky byla přes žádost právníků zastupujících u soudu oběti madridské tragédie zamítnuta.
Loni odtajněné dokumenty sice odhalily, že čtyři měsíce před madridskými výbuchy varovala španělská výzvědná služba ministerstvo vnitra před možným útokem islámských radikálů, ale důkazy o tom, že by premiér Aznar pochybil, chybí.
Svoji váhu v přípravě teroristických útoků hrálo také vyslání španělských jednotek do Iráku, které lidovecká vláda schválila přes odpor veřejnosti i opozičních socialistů.
Ti ihned po následných vyhraných volbách ohlásili stažení svých vojáků ze země.
Madridská tragédie otřásla Evropou
Útok ve Španělsku byl prvním velkým teroristickým činem v Evropě od roku 1988, kdy spadlo po útoku teroristů letadlo nad skotským Lockerbie.
Po útocích vyšly do ulic španělských měst miliony lidí, aby proti hrůznému činu demonstrovali. Celkem jich bylo přes jedenáct milionů - nejvíce v Madridu (2 miliony) a v Barceloně (1,5 milionu).
