Washington/Praha - Rostoucí platy, ploché televize v téměř každém bytě a nová auta. Tak vypadá dnešní průměrná rodina ve východní Evropě.
K optimismu mají lidé přesto překvapivě daleko. Téměř polovina všech Východoevropanů (42 procent) si totiž myslí, že za komunismu bylo lépe.
Ve své nenovější studii to uvádějí Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Světová banka.
Blbá nálada je generační
Podle autorů studie je pesimismus možné vysvětlit ekonomickými důvody. Starší a chudší lidé totiž na revolucích v roce 1989 nevydělali, ztratili víru v lepší budoucnost a situaci nevidí nijak růžově.
Mladí lidé oproti tomu sociální jistoty panující v dobách komunismu nepamatují a dobře využívají možností, které se jim naskýtají. Dokazují to i výsledky pro ČR (viz tabulka).
Velkou roli také hraje vztah měst a vesnic, které se vylidňují a postupně stárnou.
| Myslíte si, že politická situace je v Česku lepší než před rokem 1989 ? | |||
| určitě lepší+o něco lepší | ani lepší, ani horší | určitě horší+o něco horší | |
| 18-34 let | 59 | 19 | 22 |
| 35-49 let | 37 | 30 | 33 |
| 50-64 let | 31 | 18 | 51 |
| 65+ | 21 | 13 | 56 |
| nižší příjem | 26 | 26 | 48 |
| střední příjem | 41 | 24 | 35 |
| vyšší příjem | 48 | 20 | 32 |
| Rozdělení odpovědí podle věku a příjmu v procentech. Zdroj: EBRD | |||
Stáří ve znamení "ostalgie"
Dalším důvodem "blbé nálady" Východoevropanů je nostalgické vzpomínání na starý režim, pro které používají Němci příhodný termín "ostalgie".
"Na mnoho věcí lidé zapomínají, zůstává ale vysněný obraz," komentovala studii socioložka Jekatěrina Žuravskaja na výročním zasedání EBRD v ruské Kazani.
Většina z téměř 30 tisíc respondentů průzkumu, který proběhl v celkem 29 zemích, také udává, že za komunistického režimu byly lepší mezilidské kontakty. Myslí si to dvě třetiny z nich.
Mezi jednotlivými regiony také panují velké rozdíly. Zatímco země střední Evropy, které jsou členy EU, jsou největšími optimisty, špatná nálada naopak panuje na Balkáně a v Rusku.
Co se České republiky týče, 60 procent Čechů do 35 let se podle průzkumu domnívá, že politická situace je rozhodně lepší než v roce 1989. Na Slovensku je o tomtéž přesvědčena méně než polovina dotázaných.
Ještě pesimističtější jsou v tomto ohledu Poláci či Chorvati: na otázku, zda je teď lépe než dřív, tam jednoznačné "ano" řeklo méně než 40 procent lidí ve věku 18 až 34 let.
Čeští důchodci jsou kritičtí
U skupiny nad 65 let je situace opačná. Téměř 30 procent slovenských důchodců tvrdí, že dnes je politická situace určitě lepší. Čeští senioři jsou kritičtější: rozhodně růžověji dnešek vidí jen zhruba 20 procent z nich.
Pozitivněji než Češi smýšlí o dnešní politické situaci jak důchodci z Polska, tak z Estonska. V Estonsku odpovědělo "určitě ano" dokonce 35 procent seniorů nad 65 let.
