Praha - Letošní žebříček nejmocnějších žen světa vyhlašovaný časopisem Forbes nepřinesl žádné překvapení.
Kromě Angely Merkelové, která se již počtvrté stala nejvlivnější ženou planety, se na druhé příčce objevila Sheila Bairová. Ta stříbro získala i loni. Bairová patří mezi vlivné osobnosti americké ekonomiky, respektive amerického pojišťovnictví.
Zbytek první desítky tvoří tradičně americké podnikatelky.
Mezi měřítka, podle kterých Forbes hodnotí moc žen, je ekonomický vliv, prostor, který se jim dostává v médiích a velikost společností či zemí, které řídí.
"Hodnotíme ženy, které patří mezi špičky ve světě obchodu, politiky a neziskových organizací, a jejich moc navzájem poměřujeme," vysvětluje způsob hodnocení editorka z časopisu Forbes Chana Schönbergová s vysvětlením, že se nejedná o popularitu hodnocených žen.
"Čím dál více se nám na seznamu nejmocnějších objevují ženy, které řídí svět," dodává.
V letošním indexu mocných zástupkyň něžného pohlaví se vyskytuje 27 šéfek velkých společností a 10 žen ve funkci kancléřky, prezidentky nebo premiérky.
Debutantky
Na seznamu jsou letos i dvě hojně medializované debutantky - první dáma Spojených států amerických Michelle Obamová a islandská premiérka Johanna Sigurdardottir.
Ačkoli si britská královna letos polepšila a poskočila z 58. místa na 42., debutantka Michelle Obamová ji lehce předběhla. Jako manželka nejmocnějšího muže světa se dostala na 40. místo.
Sigurdardottir zas mezi vlivné ženy světa (74. místo) dostala s nadsázkou krize. Převzala vedení své země ve chvíli, kdy bylo "pět minut po dvanácté". Podle analytiků se jí ale daří oživovat islandský zkrachovalý bankovní systém a potažmo i ekonomiku.
"Pro ženy je tento rok vlastně velmi příznivý. Ekonomická krize nutí vedení společností a vlády hledat změny, a to ženám dává nové příležitosti," míní Schönbergová.
Příkladem může být i turecká podnikatelka Guler Sabanciová, která skončila na 27.místě. V době recese se jí podle časopisu Forbes daří společnost, které šéfuje, držet v pozitivních číslech. Mimo jiné také řídí univerzitu Sabanci, kterou její rodina založila v roce 1996, a soukromé rodinné vinařství.
Pouze 13 Evropanek
Zatímco argentinská prezidentka Cristina Fernandezová obsadila úctyhodnou 11. příčku a chilská prezidentka Michelle Bacheletová 22., z evropských žen se kromě ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové (47.) do první padesátky dostalo jen šest podnikatelek.
Zastoupení Evropanek je vůbec velmi nízké. Z celé stovky jich je na indexu pouhých třináct.
Z rozvojových zemí jsou mocné ženy zastoupeny zejména političkami. Filipínská prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová, která se v žebříčku objevuje od roku 2004, tento rok obsadila 44. místo a bangladéšská premiérka Hasína Vadžídová 78. Ta se však letošního klání účastnila poprvé.
První desítka nejvlivnějších žen:
1. Angela Merkelová (Kancléřka Spolkové republiky Německa)
2. Sheila Bairová (Federal Deposit Insurance Corp, USA)
3. Indra Nooyi (PepsiCo, USA)
4. Cynthia Carrollová (Anglo American, VB)
5. Ho Ching (Temasek, Singapur)
6. Irene Rosenfeldová (Kraft Foods, USA)
7. Ellen Kullmanová (DuPont, USA)
8. Angela Bralyová (WellPoint, USA)
9. Anne Lauvergeonová (Areva, Francie)
10. Lynn Elsenhansová (Sunoco, USA)
Celý žebříček si můžete prohlédnout zde.
