Washington - Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) vyhlásila, že skleníkové plyny vypouštěné člověkem přispívající ke globálnímu oteplování a jsou nebezpečné pro životy Američanů.
Tento zdánlivě nepříliš pozoruhodný výrok je mnohem důležitější, než by se mohlo zdát. Opravňuje totiž obdobu ministerstva životního prostředí USA k tomu, aby stanovila vlastní limity na vypouštění skleníkových plynů.
Obamova administrativa tak vysílá signál Senátu, kde se o klimatické legislativě bude debatovat až v příštím roce. Tedy dávno po skončení současného klimatického summitu v Kodani, na kterém se přitom od USA očekávají velké závazky.
Sněmovna reprezentantů zatím schválila návrh, podle kterého USA sníží emise skleníkových plynů do roku 2020 o 17 procent oproti roku 2005. V přepočtu na úroveň roku 1990 používanou Kjótským protokolem to jsou necelá čtyři procenta, podle vědců tedy velmi málo.
Pondělní rozhodnutí EPA tak Obamovi, který v Kodani promluví příští týden, otevírá nové možnosti. Pokud by byl hodně odvážný, může Kongres úplně obejít.
Pochvala z Kodaně
"Je to velice důležité v tom smyslu, že pokud Senát zákon nepřijme, získala administrativa autoritu (emise) regulovat," komentoval dle Reuters rozhodnutí EPA předseda sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC) Yvo de Boer.
"Exekutiva ukazuje, co může dělat, i když nejsou zákony ještě projednány," kvitoval dle agentury AP poslední vývoj v USA také předseda Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) Rádžendra Pačaurí. "Také to vysílá silný signál Kongresu. Ukazuje to míru odhodlanosti (amerického) prezidenta."
Slova o "míře odhodlanosti" použil dle BBC i mluvčí EU.
Již dříve v pondělí uvedl švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren, který koordinuje klimatickou politiku Evropské unie, že by bylo "poměrně ohromující, pokud by prezident Obama přijel do Kodaně a nabídl pouze to, co už řekl (tedy, zopakoval škrty schválené Sněmovnou reprezentantů - pozn. red.)."
Obama se o své strategii v Kodani v pondělí v Bílém domě za zavřenými dveřmi radil s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem, který společně s IPCC získal před dvěma lety za propagaci myšlenky boje proti globálnímu oteplování Nobelovu cenu míru.
Ve středu bude prezident USA ještě jednat s klimatickými aktivisty i představiteli amerického byznysu.
Byznys proti
Právě z tohoto sektoru a od republikánských zákonodárců se nyní ozývá nejsilnější kritika posledního kroku EPA.
"Nové směrnice prakticky pro každý větší stavební a renovační projekt zadusí hospodářský růst," prohlásil předseda Obchodní komory USA Thomas Donohue. Problémy na trhu s americkými hypotékami se staly roznětkou celosvětové hospodářské krize a stavebnictví zůstává v USA i nyní jedním z nejvíce postižených sektorů.
Rozhodnutí EPA se může dotknout celého průmyslu. Pokud agentura přijde se závaznými limity, budou muset továrny omezit své emise instalací nových zařízení či přechodem na obnovitelné zdroje energie. To by bylo podle Donohua příliš nákladné.
Klimatičtí aktivisté naopak tvrdí, že se může jednat o výhodnou situaci pro všechny - řadu úspor je totiž možné údajně učinit jen tím, že se začne racionálnější nakládat s energií.
Podle studie společnosti EkoWATT z minulého roku může například český průmysl zvýšit svou energetickou účinnost o čtvrtinu, a to zejména skrze "organizační opatření ve výrobě a důsledný energetický management a dále energeticky úsporná opatření v oblasti decentralizované výroby a distribuce tepla a chladu, klimatizace a vytápění".
Spor se Senátem?
Otázkou ovšem je, do jaké míry se bude chtít Obama nyní pustit do sporu se Senátem. Právě v Senátu totiž právě teď leží prezidentova klíčová agenda - reforma amerického zdravotnictví. A Obama nemá zdaleka jisté, že ji podpoří ani všichni demokratičtí senátoři.
Jeho mluvčí Robert Gibbs tak v pondělí zdůraznil, že prezident "se stále domnívá, že nejlepší cestou, jak s věcmi pohnout kupředu, je legislativní proces."
