Peking - Z pevninské Číny se bude každý víkend létat na Tchaj-wan. Dohodly se na tom delegace obou zemí, které tento týden - poprvé po deseti letech - zasedly k jednacímu stolu.
Další klíčová novinka, kterou dnes v Pekingu stvrdily, se týká turistů. Počet těch, kteří smějí mezi státy denně cestovat, vzroste na 3000. Na Tchaj-wan tak bude moci, oproti dřívějšku, jezdit třikrát tolik pevninských Číňanů.
Už včera se Čína s Tchaj-wanem dohodly také na vzájemném zřízení zastupitelských úřadů.
I to podpoří turistický ruch, protože Tchajwanci i pevninští Číňané už nebudou nuceni o víza složitě žádat v Hong Kongu. Tam také zatím museli při svých cestách letadlem přesedat.
Od 4. července bude každý víkend mezi státy křižovat 36 letadel. Dosud tu letecké společnosti operovaly jen o svátcích.
Turismus je hlavním bodem čtyřdenního setkání obou delegací. Citlivé politické otázky jako právní status ostrova nebo čínské zbrojení zůstaly stranou.
"Tvoříme historii"
"Chtěl bych vám připomenout, že tvoříme historii, která bude mít na Tchaj-wan dalekosáhlý vliv," řekl ve středu dle televize Al Džazíra tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou, po jehož nedávném nástupu do funkce začaly mezi Pekingem a Tchaj-pejí "pukat ledy".
Sám Ma se však jednání neúčastní. Vzhledem k tomu, že Tchaj-wan se považuje za nezávislou zemi a Čína jej naopak vidí jako odpadlou provincii, zajišťují jednání Výměnná nadace pro tchajwanskou úžinu (Tchaj-wan) a Asociace pro vztahy přes Tchajwanskou úžinu (Čína).
Ty jsou teď jedinými subjekty, které mohou za obě země oficiálně jednat. Čína a Tchaj-wan mezi sebou totiž neudržují diplomatické styky.
Ohnisko nestability
Ekonomicky bude z dohod těžit zejména Tchaj-wan, který se už připravuje na příliv čínských turistů. Nezaměstnanost zde dosahuje čtyř procent a vláda doufá, že se po obnovení přímých letů ještě sníží.
Tchaj-wan se de facto od Číny odtrhl poté, co roku 1949 skončila v zemi občanská válka a bývalý prezident Čankajšek, kterého v ní komunisté porazili, uprchl na ostrov.
Od té doby Peking reagoval "chřestěním šavlí" na jakýkoliv pokus, který by Tchaj-wan posunul směrem k nezávislosti. Tchajwanská úžina se tak stala jedním z největších světových ohnisek nestability.
Letectvo USA zde dokonce při krizi roku 1958 plánovalo v případě propuknutí konfliktu použít jaderné zbraně. To však vetoval tehdejší prezident Dwight D. Eisenhower.
