"Chci jim tím odpustit". Židovka, která za války přišla o rodiče, šije svetry pro německé děti

Zahraničí Zahraničí
22. 10. 2017 19:55
Ester Prishkolniková se narodila v roce 1936 do židovské rodiny v Polsku. Válka ji brzy připravila o oba rodiče a po deportaci do SSSR vyrůstala v sirotčincích na Sibiři. S dětstvím má spjatý hlavně jeden silný pocit: neustále jí byla zima. Už jako malá ale začala plést a činnosti se věnuje dodnes. Po emigraci do Izraele vyrábí Prishkolniková dětské svetry, které její vnučka vozí do Německa. Ester se tak rozhodla vypořádat s ošklivou minulostí, která ji k této zemi kvůli druhé světové válce pojí.
Video: Youtube

Berlín/Tel Aviv - Na severu izraelského města Tel Aviv sedí ve svém domě s výhledem na moře osmdesátiletá Ester Prishkolniková.

Plete. Od rána až do noci. 

Naučila se to už v sedmi letech. Na sovětské Sibiři tehdy putovala z jednoho sirotčince do druhého.

S dětstvím má spojenou hlavně jednu výraznou vzpomínku: pořád jí byla zima. 

Tenkrát se rozhodla, že začne plést a u činnosti už zůstala. Na stará kolena nyní plete dětské svetry, které její vnučka Lihi Koren vozí do Německa.

V roce 1936 narozená Ester si tak hojí staré rány, které má s touto zemí spojené.

Židovská rodina 

Ester přišla na svět do židovské rodiny v polském Krakově. Odtud ale v roce 1939 jako tříletá s rodiči a sestrou musela prchnout před Němci.

Nejdříve se dostali na Ukrajinu, kde přišla o matku. 

Později obě děvčata odešla s otcem na Sibiř. Tam ztratily i druhého rodiče.

Poté, co otce odvedly jednotky Rudé armády, začala žít Ester po sirotčincích. A pletla a pletla.

"Myslím, že ta nejsilnější věc, kterou si moje babička z válečného období pamatuje, je evropský chlad. A to, že kolem sebe neměla žádného dospělého, který by ji teple objal," popisuje Esteřina vnučka Lihi ve videu pro server Handelsblatt Global osud své babičky.

Ta po válce emigrovala do Izraele.

Před časem ji napadlo, že by svetry mohla prodávat v Německu a rozjela kampaň na Facebooku.

Letos sedmého října už v Berlíně prodávala prvních sto dětských svršků. A nebyla o ně nouze, jak ze strany německých rodin, tak i izraelských. 

Prodejní prostor vyzdobila rodinnými fotografiemi a taky kaštany. Ty jsou její druhou velkou vzpomínkou na dětství. 

Naučte se odpouštět jako babička

Vnučka Lihi věří, že je to pro babičku určitá forma terapie - prodávat v Německu svetry vyrobené v Izraeli. 

"Říká, že všichni by se měli naučit umět odpouštět způsobem jako ona," vysvětluje. 

Dnes jsou už Němci jiní, tvrdí samotná Ester. Neskrývá ani to, že podporuje politiku otevřených dveří německé kancléřky Angely Merkelové.

Současná uprchlická krize ji trápí, o běžence má strach. Mimo jiné proto, že je díky vlastním tragickým zkušenostem dokáže velmi dobře pochopit.

Izrael pohledem dvanácti světových fotografů - to je výstava This Place v pražském centru DOX. Josef Koudelka popisuje, proč fotil právě bariéru oddělující Izrael a Západní břeh Jordánu. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 43 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy