"Chci jim tím odpustit". Židovka, která za války přišla o rodiče, šije svetry pro německé děti

Zahraničí Zahraničí
22. 10. 2017 19:55
Ester Prishkolniková se narodila v roce 1936 do židovské rodiny v Polsku. Válka ji brzy připravila o oba rodiče a po deportaci do SSSR vyrůstala v sirotčincích na Sibiři. S dětstvím má spjatý hlavně jeden silný pocit: neustále jí byla zima. Už jako malá ale začala plést a činnosti se věnuje dodnes. Po emigraci do Izraele vyrábí Prishkolniková dětské svetry, které její vnučka vozí do Německa. Ester se tak rozhodla vypořádat s ošklivou minulostí, která ji k této zemi kvůli druhé světové válce pojí.
Video: Youtube

Berlín/Tel Aviv - Na severu izraelského města Tel Aviv sedí ve svém domě s výhledem na moře osmdesátiletá Ester Prishkolniková.

Plete. Od rána až do noci. 

Naučila se to už v sedmi letech. Na sovětské Sibiři tehdy putovala z jednoho sirotčince do druhého.

S dětstvím má spojenou hlavně jednu výraznou vzpomínku: pořád jí byla zima. 

Tenkrát se rozhodla, že začne plést a u činnosti už zůstala. Na stará kolena nyní plete dětské svetry, které její vnučka Lihi Koren vozí do Německa.

V roce 1936 narozená Ester si tak hojí staré rány, které má s touto zemí spojené.

Židovská rodina 

Ester přišla na svět do židovské rodiny v polském Krakově. Odtud ale v roce 1939 jako tříletá s rodiči a sestrou musela prchnout před Němci.

Nejdříve se dostali na Ukrajinu, kde přišla o matku. 

Později obě děvčata odešla s otcem na Sibiř. Tam ztratily i druhého rodiče.

Poté, co otce odvedly jednotky Rudé armády, začala žít Ester po sirotčincích. A pletla a pletla.

"Myslím, že ta nejsilnější věc, kterou si moje babička z válečného období pamatuje, je evropský chlad. A to, že kolem sebe neměla žádného dospělého, který by ji teple objal," popisuje Esteřina vnučka Lihi ve videu pro server Handelsblatt Global osud své babičky.

Ta po válce emigrovala do Izraele.

Před časem ji napadlo, že by svetry mohla prodávat v Německu a rozjela kampaň na Facebooku.

Letos sedmého října už v Berlíně prodávala prvních sto dětských svršků. A nebyla o ně nouze, jak ze strany německých rodin, tak i izraelských. 

Prodejní prostor vyzdobila rodinnými fotografiemi a taky kaštany. Ty jsou její druhou velkou vzpomínkou na dětství. 

Naučte se odpouštět jako babička

Vnučka Lihi věří, že je to pro babičku určitá forma terapie - prodávat v Německu svetry vyrobené v Izraeli. 

"Říká, že všichni by se měli naučit umět odpouštět způsobem jako ona," vysvětluje. 

Dnes jsou už Němci jiní, tvrdí samotná Ester. Neskrývá ani to, že podporuje politiku otevřených dveří německé kancléřky Angely Merkelové.

Současná uprchlická krize ji trápí, o běžence má strach. Mimo jiné proto, že je díky vlastním tragickým zkušenostem dokáže velmi dobře pochopit.

Izrael pohledem dvanácti světových fotografů - to je výstava This Place v pražském centru DOX. Josef Koudelka popisuje, proč fotil právě bariéru oddělující Izrael a Západní břeh Jordánu. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 12 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy