Foto: Reuters

Zásah proti Asadovi (podzim 2016)

Jedno z dalších vyhrocení situace mezi USA a Ruskem nastalo o rok později, na podzim 2016, kdy padlo další kolo snah o mír v podobě nerespektovaného příměří.

Spojené státy odstoupily od dvojstranných jednání s Moskvou. Podle Washingtonu Kreml nedokázal plnit závazky, které by zabránily dalším leteckým i pozemním útokům na obléhané syrské město Aleppo. Konkrétně jeho východní část, kterou kontrolovali syrští rebelové.

Ze selhání krátkého příměří Rusko i Damašek obvinily Američany a jejich spojence, respektive jejich nálet, který údajně omylem zabil desítky syrských vojáků. Washington naopak obvinil Moskvu i Asada, že bombardovali humanitární konvoj.

Následně na povrch vypluly zprávy, že americká ministerstva zahraničí a obrany a generální štáb spolu se CIA prodiskutovávají možnost, že aby zastavili útok na Aleppo, spustí limitované vzdušné nálety i proti vládním jednotkám Bašára Asada.

Ruské ministerstvo obrany reagovalo výhrůžkou, že ruské letouny by se mohly "splést" a v případě, že Američané spustí nálety proti Asadovi, "omylem" koaliční letadlo sestřelit. Mluvčí ruské armády pak doplnil, že jakékoliv nálety vedené na území pod kontrolou syrské vlády budou považované za "jasnou hrozbu" i pro životy ruských vojáků. Američané proto podle něj měli "opatrně zvážit možné následky" takových rozhodnutí. Rusko zároveň oznámilo, že v Sýrii nasadí modernější protiraketovou obranu.

Řada ruských médií v tu dobu varovala před vojenským vyhrocením situace s USA. "Pokud zůstane Moskva zticha, její geopolitický význam klesne na nulu. Pokud odpoví, je to válka," napsal list Nezavisimaja Gazeta.