Nálety USA, Velké Británie a Francie v Sýrii s sebou minulý týden přinesly i obavy, že eskalují spory mezi Washingtonem a Moskvou, které mezi oběma zeměmi kvůli režimu Bašára Asada panují. Ve více než sedm let trvajícím konfliktu to přitom zdaleka není poprvé, kdy se velmoci dostaly na pokraj možné vojenské konfrontace. Podívejte se v přehledné grafice na některé z dalších vyhrocených okamžiků syrské války, které napjaly vztahy mezi Bílým domem a Kremlem k prasknutí.
Ruské nálety v Sýrii (podzim 2015)
Hrozba budoucího vyhrocení vztahů mezi USA a Ruskem v Sýrii prudce stoupla s přímým vojenským zapojením Moskvy v konfliktu. Rusko spustilo nálety v Sýrii na přelomu září a října 2015, rok po Američanech a jejich spojencích.
Podle vlastních slov měly letouny Kremlu de facto i stejný cíl, teroristy z takzvaného Islámského státu. Západní země ale obratem začaly upozorňovat na to, že ruské údery míří spíše na bašty méně extrémních organizací, které bojovaly proti režimu Bášara Asada. Mimo jiné i na skupiny napojené na opoziční Svobodnou syrskou armádu.
Washington tak v prvotní reakci na ruské nálety odmítl tvrzení Moskvy a uvedl, že Rusko přilévá "olej do ohně". Tehdejší americký ministr obrany Ashton Carter upozornil, že ruské nálety směřují i do oblastí, kde se pravděpodobně džihádisté vůbec nezdržují. Zároveň naznačil, že pro Rusko není ještě pozdě, aby "svoji pozici změnilo".
"Přestože bychom uvítali konstruktivní roli Ruska ohledně zmírňování konfliktu, jeho dnešní akce takovou roli nenaznačují a v žádném případě nepozmění naše operace," uvedl Carter. Ministři zahraničí obou zemí později oznámili, že spouští novou diplomatickou iniciativu, která bude usilovat o politické řešení v Sýrii. Zároveň ale přiznali, že názory obou zemí se v důležitých ohledech příliš rozcházejí.
Americká média upozorňovala na protichůdné reakce, které USA směrem k Moskvě vysílaly. Obamova administrativa na jednu stranu význam ruských náletů snižovala, na druhou stranu tvrdila, že naruší úsilí o vymýcení syrských teroristů.