Rusové v hladomoru nevidí genocidu Ukrajinců, věří sovětským mýtům, říká historik

Foto: Zoufalí lidé se uchýlili ke kanibalismu. Ukrajinský hladomor měl zůstat utajen
Obrovský hladomor vypukl na Ukrajině v roce 1932 za dob vlády Stalina.
Sovětský svaz chtěl hladomorem podle názorů některých historiků potlačit ukrajinské touhy po nezávislosti.
Za hladomor mohly mimo jiné také nereálné cíle, jichž se sovětská vláda snažila během první pětiletky v letech 1928 až 1932 dosáhnout. Na snímku jsou oběti ukrajinského hladomoru.
V roce 1932 Stalin napsal svému blízkému spolupracovníkovi Lazarovi Kaganovičovi, že situace na Ukrajině je velmi špatná (kvůli zmiňovanému boji za nezávislost na SSSR - pozn. red.). V psaní stálo, že pokud s tím něco ukrajinští představitelé neudělají, může SSSR o Ukrajinu přijít. Zleva: Kaganovič, Stalin a další dva sovětští politici Pavel Postyšev a Kliment Vorošilov.
Foto: Jarosław Góralczyk / Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license
Martin Novák Martin Novák
4. 12. 2020 10:59
Cesty Ukrajiny a Ruska se rozdělily, což se týká i pohledu na historii. Ukrajinci si o víkendu připomněli výročí obrovské tragédie - uměle vyvolaného hladomoru na Ukrajině v letech 1932 a 1933. Josifem Stalinem nařízená opatření stála život nejméně čtyři, ale možná až sedm milionů lidí, přesný počet není znám. Ukrajinci nazývají tuto dobu Holodomor.

V češtině zároveň vychází v překladu Rity Kindlerové kniha ukrajinského historika Volodymyra Vjatrovyče s názvem Ukrajinské 20. století - Utajované dějiny. Věnuje se nejen období hladomoru, ale také následkům černobylské havárie v 80. letech, vlivu dění ze srpna 1968 na Ukrajinu nebo popravám ukrajinských spisovatelů.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Volodymyr Vjatrovyč popisuje, že diskuse mezi ruskými a ukrajinskými historiky je po roce 2014 nemožná. Vjatrovyč byl v minulosti ředitelem Ukrajinského institutu národní paměti a také správcem archivu ukrajinských bezpečnostních složek.

Volodymyr Vjatrovyč.
Volodymyr Vjatrovyč. | Foto: Martin Novák

Jednu z kapitol své knihy jste nazval Holodomor - vymazávání paměti. Co vlastně bylo v sovětských časech známo o této tragédii?

Bylo v podstatě zakázané o tom hovořit. Šlo o téma, které bylo klasifikováno jako antisovětská propaganda. Žádné oficiální informace nebyly a dělalo se, jako by se nic takového nestalo. Jakákoliv zmínka slova "hladomor" znamenala okamžitou pozornost KGB a všech represivních orgánů. Informace se zachovaly díky ukrajinským emigrantům, kteří odešli za hranice po druhé světové válce. Tak se vůbec poprvé svědectví o této tragédii dostalo do světa. Na samotné Ukrajině se o hladomoru začalo psát a hovořit až ve druhé polovině osmdesátých let, v době takzvané perestrojky Michaila Gorbačova.

Ruští historikové vidí Holodomor jinak. Podle většiny z těch, kteří se tímto obdobím zabývají, nešlo o cílenou genocidu Ukrajinců…

Bohužel nemálo ruských historiků se v posledních letech vrátilo k sovětské interpretaci některých událostí. Z vlády přichází tlak na to, nepsat nic kritického a negativního o Sovětském svazu, kritické hodnocení sovětské éry už dávno není v ruské historiografii mainstreamem. To se týká i interpretace Holodomoru a vůbec historie Ukrajiny, kde ruští historici a oficiální, řekněme, vládní pohled je v opozici prakticky vůči všemu, co říkají nebo píši Ukrajinci.

Proto je v Rusku rozšířený názor, že nešlo o genocidu Ukrajinců, ale že terčem byli rolníci jako takoví, bez ohledu na jejich národnost. Je to nesmysl, protože postiženými rolníky byli Ukrajinci a šlo o jasný Stalinův záměr. Bohužel s ruskými historiky nějaká diskuse a výměna názorů na Holodomor v současné době není možná. Doufám, že se tak stane v budoucnosti.

Kniha Ukrajinské 20. století.
Kniha Ukrajinské 20. století. | Foto: Martin Novák

Znamená to, že mezi ukrajinskými a ruskými historiky nyní není žádná komunikace? Jsou to dva úplně rozdělené světy?

Vlastně ano. Samozřejmě se to týká hlavně vývoje po roce 2014, kdy začala okupace Krymu a Donbasu. Prakticky neexistuje žádná diskuse mezi ruskými a ukrajinskými historiky. O éře sovětských represí můžeme na Ukrajině hovořit se zástupci ruského hnutí Memorial, ale ti jsou v Rusku považováni za extrém.

V knihách o dějinách Ukrajiny nikdy nechybí boj o ukrajinštinu ve stínu ruštiny. Dá se říci, že i v sedmdesátých a osmdesátých letech, na sklonku existence Sovětského svazu, byla oficiální politikou na Ukrajině rusifikace a snaha vytěsnit ukrajinštinu? A pokud ano, jak to, že ukrajinština přežila?

Politika rusifikace Ukrajiny začala mnohem dříve než za Sovětského svazu. Ještě v dobách Ruského impéria. Ukrajinština se zachovala více na západní Ukrajině, která součástí Ruska nebyla. Sovětský režim v rusifikační politice pokračoval po celou dobu, jedinou výjimkou byla dvacátá léta minulého století. Poté co komunisté zničili pokus o samostatnost Ukrajinské republiky, alespoň podporovali ukrajinskou literaturu a jazyk. Ale netrvalo to dlouho, v dalších desetiletích se prosazovala ruština hlavně prostřednictvím vzdělávání a školní výuky.

Já jsem chodil do školy v osmdesátých letech. Byla rozdělena na ukrajinskou a ruskou část, ale ta ruská byla všelijak zvýhodněna. Vyšší vzdělání pak bylo prakticky jen v ruštině. Státní podpora ukrajinštiny začala až po dosažení nezávislosti na začátku devadesátých let a zákon, který stanovuje ukrajinštinu jako státní jazyk, schválil parlament teprve loni.

Vždy se mnoho hovořilo o rozdílech mezi západní a východní Ukrajinou. O tom, že východ je kulturně a politicky orientován na Rusko. Změnila to válka, která začala v roce 2014?

Myslím, že ano. Východní Ukrajina byla ještě před Sovětským svazem součástí Ruského impéria a lidé tam sdíleli řadu ruských a sovětských historických mýtů. Mám na mysli třeba představu, že Rusové jsou něco jako starší bratři Ukrajinců.

Pro mnoho lidí s těmito názory byla v roce 2014 okupace Krymu a válka na Donbase šokem. Bylo to vidět na tom, že i na východní a jižní Ukrajině se objevila vlna velkého vlastenectví. Města jako Charkov a Oděsa, považovaná dříve za "otočená směrem k Rusku" nebo pod ruským vlivem, se většinově postavila proti separatismu. Přitom to byla města, se kterými Rusko počítalo ve svých plánech.

Jste spokojený se současným politickým směřováním Ukrajiny?

Moc ne, ztrácíme mnoho času. Jako účastník protestů na kyjevském Majdanu v roce 2013 si myslím, že bychom měli rychleji a rázněji směřovat na Západ. Tempo reforem je pomalé.

Prezidenta Volodymyra Zelenského považuji za poněkud naivního, co se týká jeho snahy domluvit se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Najít společnou řeč s Putinem bohužel není možné, protože jemu jde o likvidaci nezávislé Ukrajiny. Jediná Ukrajina, kterou Putin uznává, je proruská Ukrajina. Jediné, co můžeme dělat, je upevňovat naši obranyschopnost a naši státnost. Zelenskyj nastoupil do úřadu s tím, že chce vyjednávat s Putinem, ale zatím v tom ničeho nedosáhl.

Překvapil vás vývoj v Bělorusku a tamní protesty proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi?

Zcela upřímně to považuji za zázrak. Domníval jsem se, že Bělorusko je země, která nenávratně uvízla v sovětské minulosti. To, co se stalo, mě velmi překvapilo a hluboce obdivuji Bělorusy, kteří protestují. Těžko říci, jak to dopadne, protože režim zatím nejeví žádné známky ústupků nebo kompromisu.

Už teď ale Bělorusové dosáhli mnoha. Probudili se jako občané, kteří usilují o demokratickou budoucnost. Mohou být na sebe hrdí, už nikdy nebude taková jako předtím. Řekl bych, že režimu se už nepodaří lidi úplně zastrašit a zastavit ten odpor.

Video: Ničeho nelituji. Měl jsem ale těžký život, který bych znovu žít nechtěl, říká Oleg Sencov

Oleg Sencov: Ničeho nelituji. Měl jsem těžký život, kterých bych znovu žít nechtěl. | Video: Josef Pazderka, OneWorldRO
 

Právě se děje

před 43 minutami

Rychlobruslařka Hrůzová Sejpalová byla pátá na ME na krátké dráze

Nejlepší česká rychlobruslařka na krátké dráze Michaela Hrůzová Sejpalová obsadila na mistrovství Evropy v Gdaňsku páté místo v závodu na 1500 metrů a zaznamenala nejlepší individuální výsledek v kariéře. Zvítězila Suzanne Schultingová z Nizozemska.

Hrůzová Sejpalová postoupila do finále z druhého místa v semifinálové jízdě, v níž jí k úspěchu pomohl i pád tří soupeřek. V boji o medaile ji od bronzu dělila sekunda.

Mezi muži se Zdeněk Sejpal probojoval do finále B, ve kterém skončil šestý, a celkově obsadil 13. místo.

před 1 hodinou

Sáblíková byla na SP v Heerenveenu devátá v závodu na 1500 metrů

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila 9. místo v závodu na 1500 metrů na Světovém poháru v Heerenveenu. Z vítězství se radovala Brittany Boweová z USA. Druhá Češka na startu Nikola Zdráhalová zajela šestnáctý čas.

Třiatřicetiletá Sáblíková se v premiérovém SP v této sezoně představila v páté rozjížďce společně s Isabelle Weidemannovou z Kanady, porazila ji a zároveň vylepšila své letošní maximum z minulého týdne z vícebojařského ME. Svěřenkyně trenéra Petra Nováka zajela čas 1:55,48 minuty.

"Je to nejrychlejší čas, který jsem v Heerenveenu kdy jela. I když těsně. Druhé kolo jsem mohla jet rychleji, ale je to dobré," řekla Sáblíková v nahrávce pro média. Čas byl pro ni důležitější než umístění. "Odstup od třetího místa byl osm desetin sekundy, což není tak hrozné. V minulosti jsem občas dostala i dvě vteřiny," podotkla trojnásobná olympijská vítězka.

SP v rychlobruslení v Heerenveenu (Nizozemsko):

Muži:

1500 m: 1. Krol 1:43,243, 2. Roest 1:44,457, 3. Nuis (všichni Niz.) 1:44,662.

Ženy:

1500 m: 1. Boweová (USA) 1:53,881, 2. Wüstová 1:54,575, 3. De Jongová (obě Niz.) 1:54,710, …9. Sáblíková 1:55,483, 16. Zdráhalová (obě ČR) 1:57,760.

před 1 hodinou

Český dvojbob skončil v Königssee čtrnáctý, nejhůře v sezoně

Dominik Dvořák s Dominikem Suchým v závodě Světového poháru dvojbobů v Königssee obsadili 14. místo a zaznamenali nejhorší výsledek v sezoně. V novém roce stále čekají na umístění v nejlepší desítce. Pro desáté vítězství v sezoně si dojel Francesco Friedrich z Německa.

Dvořák ve dvou jízdách zaznamenal celkový čas 1:40,27 a na vítěze ztratil přes sekundu a půl. Od desátého místa osmadvacetiletého pilota dělilo 13 setin sekundy. Český dvojbob potřetí za sebou skončil mimo první desítku, ve které naopak v prosinci nechyběl ve čtyřech závodech v řadě.

Po závodě Dvořák neskrýval nespokojenost. "Je to nejhorší umístění v sezoně, to vypovídá o všem. Přijde mi, jako by tahle dráha byla prokletá. Nikdy se nám tu nepodařilo zajet dobrý výsledek a dnešek to jen potvrzuje," uvedl v nahrávce pro média.

Jeho maximem v ročníku je čtvrté místo, které mu patří i v celkovém pořadí seriálu před závěrečným závodem. "To je pěkné. Tu čtyřku bychom mohli udržet příští víkend v Igls, třeba to dopadne dobře aspoň v tom celkovém hodnocení," uvedl Dvořák, který na svých výkonech pociťuje tréninkové manko po zdravotních potížích před sezonou.

Nadvládu v dosavadním průběhu Světového poháru potvrdil Friedrich, který si v Königssee dojel pro desáté vítězství v jedenácti závodech. Dnes vyhrál o dvě desetiny před krajanem Johannesem Lochnerem, třetí říčku obsadil už s téměř sekundovou ztrátou Benjamin Maier z Rakouska.

SP v jízdě na bobech v Königssee (Německo):

Muži - dvojboby: 1. Friedrich, Margis 1:38,69 (49,40+49,29), 2. Lochner, Franke (všichni Něm.) -0,20 (49,45+49,44), 3. Maier, Hubar (Rak.) -0,96 (49,81+49,84), …14. Dvořák, Suchý (ČR) -1,59 (50,31+49,97).

Průběžné pořadí SP (po 11 z 12 závodů): 1. Friedrich 2460 b., 2. Lochner 2269, 3. Vogt (Švýc.) 1794, 4. Dvořák 1688.

před 1 hodinou

Norové při návratu do SP získali ve skiatlonu všech šest medailí

Norská reprezentace v běhu na lyžích při návratu do Světového poháru po téměř dvou měsících zcela ovládla skiatlon v Lahti. V závodě žen na 2×7,5 km zvítězila Therese Johaugová před Helene Marií Fossesholmovou a Heidi Wengovou. Jejich týmoví kolegové na dvojnásobné trati si rozebrali medaile v pořadí Emil Iversen, Sjur Röthe, Paal Golberg.

Závody SP v běhu na lyžích v Lahti (Finsko) - skiatlon:

Muži (2×15 km):

1. Iversen 1:10:18,4, 2. Röthe -0,4, 3. Golberg -6,6, 4. Krüger (všichni Nor.) -9,5, 5. Bolšunov (Rus.) -20,9, 6. Holund (Nor.) -28,7, 7. Cologna (Švýc.) -32,8, 8. Niskanen (Fin.) -33,0, 9. Burman (Švéd.) -35,8, 10. Moch (Něm.) -41,8.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Bolšunov 1391, 2. Jakimuškin (Rus.) 660, 3. Manificat (Fr.) 588, 4. Melničenko 571, 5. Bělov 562, 6. Malcev (všichni Rus.) 525, …42. Novák 105, 77. Šeller 24, 91. Pechoušek 10, 94. Černý 10, 95. Kalivoda 8, 102. Fellner 5, 103. Knop (všichni ČR) 5.

Ženy (2×7,5 km):

1. Johaugová 37:45,1, 2. Fossesholmová -28,1, 3. H. Wengová (všechny Nor.) -29,6, 4. Anderssonová (Švéd.) 29,7, 5. Digginsová (USA) -30,1, 6. Něprjajevová (Rus.) -1:02,5, 7. Kallaová (Švéd.) -1:02,8, 8. Stadloberová (Rak.) -1:02,8, 9. Pärmäkoskiová (Fin.) -1:02,8, 10. Kalvaaová (Nor.) -1:07,4.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Digginsová 991, 2. Brennanová (USA) 824, 3. Stupaková 802, 4. Sorinová (obě Rus.) 780, 5. Anderssonová 743, 6. Něprjajevová 715, …16. Razýmová 310, 38. Janatová 92, 46. Beranová 53, 65. Hynčicová 20, 73. P. Nováková (všechny ČR) 12.

Další zprávy