Zisk Balkenendeho strany ani dalších stran z dosavadní koalice pravého středu však není vzhledem k úspěchu opoziční levice dostatečný pro vytvoření stabilní vlády. Podle agentury AP dokonce hrozí povolební pat.
Je to chaos, řekl ministr
Premiér Balkenende se už prohlásil vítězem voleb, nicméně připustil, že výsledky hlasování jsou "komplikované".
Ministr financí z koaliční liberální strany (VVD) je bez okolků označil za "chaos".
Křesťanští demokraté obsadí ve 150členném parlamentu 41 křesel a dosud opoziční Strana práce (PvdA) 32 křesel. Socialistická strana bude mít ve sněmovně 26 míst, což je téměř trojnásobek oproti současnému stavu. Protiimigrační, krajně pravicová Strana pro svobodu, jež vedla před volbami masivní kampaň proti "islamizaci" Nizozemska, bude mít ve sněmovně devět křesel.
Levice i pravice nemají většinu
Pravicový, ani levicový blok nebude mít v parlamentu pohodlnou většinu.
Královna Beatrix by měla nyní pověřit v souladu s tradicí sestavením vlády předsedu vítězné strany. Pokud se ale stane, že povolební jednání uváznou na mrtvém bodě, a politologové to předpokládají, může královna určit nejprve takzvaného informátora. Jeho úkolem bude "pendlovat" mezi stranami a pokoušet se o vyjednání kompromisu.
Po Německu, Rakousku a také České republice se tak i v Nizozemí rýsuje společná vláda dvou největších stran, které však představují přirozené konkurenty.
Kdo vládne Evropě?
(projděte si politickou mapu Evropy a pak čtěte dále článek pod touto grafikou)
Z hlediska teorie tato země neexistuje
Nizozemští politici jsou těmi, kterým by taková situace neměla vyrazit dech.
Infobox
Kdo jsou hlavní soupeři ve volbách
Jan Peter Balkenende
- šéf křesťanských demokratů (CDA), dosavadní premiér, původně profesor ekonomie
- předvolební průzkumy dávaly jeho straně největší šance na vítězství ve volbách
- jím vedeným vládám se podařilo vyvést Nizozemsko z ekonomické stagnace k růstu
- odmítal před volbami říct, zda bude chtít vytvořit vládu s pravicí, nebo levicí
Wouter Bos
- předseda levicové Strany práce (PvdA), bývalý manažer ropného koncernu Shell
- po převzetí strany v roce 2002 ji vytáhl v průzkumech veřejného mínění, nedlouho před volbami se však propadla za CDA
- pro své vzezření a debatérské kvality přirovnáván k bývalému americkému prezidentovi Kennedymu
- před volbami odmítl, že by ve vládě vedené Balkenendem mohl sloužit jako jeho vicepremiér
PŘEČTĚTE SI:
Neexistuje na světě druhá země, která by si tak dokonale osvojila konsensuální výkon politiky jako Nizozemsko. V zemi, kde vůle ke kompromisu platí za neodmyslitelnou součást národní povahy, dovedly politické elity tento princip k dokonalosti.
Politici v Nizozemsku stáli před úkolem spravovat zemi tvořenou menšinami, z nichž ani jedna si nemohla činit naděje na to stát se většinou.
Nedůvěra mezi společenskými skupinami, spojená navíc s patem, v němž se coby minority vzájemně držely, přivedla amerického politologa Roberta Dahla dokonce k výroku, že z teoretického hlediska tato země nemůže existovat.
Horké brambory patří do lednice
Holandští politici se tento rébus rozhodli vyřešit až úzkostlivou spoluprací politických elit. Zvykli si trpělivě hledat kompromis, vzdali se možnosti vnutit druhému, co on nechce, takřka všude uplatnili princip poměrnosti.
Kdykoli se na stole vyskytne otázka, u níž se nedaří dosáhnout shody, jsou zvyklí problém odpolitizovat a předat komisi odborníků, jejíž návrhy pak respektují. Horké brambory tím strkají do lednice, jak se v Holandsku mezi politiky říká.
Ke spolupráci je nutí také přísně proporční volební systém, který umožňuje parlamentní zastoupení i stranám s minimální podporou.
Sestavování vlády? Až sedm měsíců
Přestože výsledky voleb Nizozemci znají, na sestavení vlády si skoro jistě počkají dlouhou dobu. Jsou na to ostatně zvyklí, zažili sestavování kabinetů, které trvalo třicet dní, ale také sedm měsíců.
