Berlín - Angela Merkelová znovu předvedla, že v Německu nemá konkurenci. Potřetí v řadě v neděli vyhrála parlamentní volby.
Totéž se zatím povedlo jen dvěma legendám německé politiky - Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi.
Dlouho to dokonce vypadalo, že Merkelová pro CDU získá (poprvé od roku 1957) absolutní většinu. To se nakonec nestalo, dosavadní kancléřka tak musí hledat koaličního partnera.
Kdo přesně jím bude, zatím není jasné. Kdo jím nebude, naproti tomu ano.
Koalice určitě nezůstane čistě pravicová, liberální FDP se totiž do Bundestagu nedostala. Vůbec poprvé v poválečné historii nebude mít v Berlíně své poslance.
Volby však mají ještě jednoho vítěze, byť se královnou jasně stala Angela Merkelová. Ten druhý se jmenuje Alternativa pro Německo, zkráceně AfD.
Ještě na začátku roku tahle malá strana, která kritizuje hlavně evropskou politiku Merkelové a spol., vůbec neexistovala. Včera chybělo málo a probojovala se až do parlamentu.
I když jí hlasy nakonec chyběly, AfD v Německu slaví. Dostala stejně jako liberálové. Posílená skvělým výsledkem už teď vyhlíží evropské volby.
Aktuálně.cz pro vás shrnuje nejdůležitější výsledky německých voleb.
Éra merkelismu
"Merkelovská republika", "Triumf Merkelové". Německá média mají v hodnocení voleb jasno. Nevyhrála je CDU, ale Angela Merkelová.
"Těmito volbami se z vládního období Merkelové stala éra - éra merkelismu," konstatuje v komentáři Süddeutsche Zeitung. "Dobyla vítězství, které není jen vítězstvím, ale triumfem. Je to její triumf, ne CDU/CSU. Dosáhla ho jako osoba, jako kancléřka s mírou obliby, která je v dějinách Spolkové republiky unikátní."
Vítěz první a absolutní - Angela Merkelová
Za to, že v nedělních volbách dosáhla nejlepšího výsledku za posledních 20 let, vděčí Křesťansko-demokratická unie právě své největší hvězdě. Myslí si to i němečtí voliči.
Podle průzkumu televize ZDF je 68 procent Němců přesvědčeno, že skvělý volební výsledek CDU je odrazem "dobré práce Angely Merkelové". Jen 21 procent si naopak myslí, že se na něm podepsala "dobrá politika CDU".
To, že kancléřka dělá svou práci dobře, tvrdí 80 procent Němců (a dokonce 98 procent příznivců samotné CDU).
"CDU je znovu tam, kde byla v dobách Konrada Adenauera: státostrana, která v Německu určuje vše a důležité posty obsazuje v podstatě sama," zhodnotil výsledek voleb internetový deník Spiegel Online. "Ostatní strany smějí přihlížet."
Výsledek pro CDU/CSU: 41,5 procenta hlasů.
(311 poslaneckých mandátů z 630)
Vítěz druhý - Alternativa pro Německo
Hamburskému profesorovi Berndu Luckemu se provokace vyplatily. Pálení eurobankovek u Braniborské brány, modří agenti v kombinézách s nápisy AfD, šplhající po fasádě ministerstva financí, to všechno mu přilákalo tolik voličů, že se málem dostal do Bundestagu.
Program jeho Alternativy pro Německo je přitom v zemi naprosto ojedinělý. Nikdo jiný nepostavil svou politiku na vystoupení z eurozóny, nikdo není tak kritický vůči Bruselu i krizí sužované jižní Evropě.
I když má euroskeptická Alternativa příznivce hlavně mezi staršími Němci, kteří se - pod vlivem informací o krizi v eurozóně - často bojí o své celoživotní úspory, volilo ji překvapivě hodně mladých lidí.
A podle prvních dostupných zpráv spíš na východě Německa než ve starých spolkových zemích.
Heslo "proti euru a těm tam nahoře" bude teď v Německu každopádně mnohem víc slyšet. Postavit se mu bude muset i Angela Merkelová. AfD má krom toho skvěle nastartováno, aby uspěla ve volbách do Evropského parlamentu, které se konají příští rok.
"Naučili jsme ostatní strany se opravdu bát," řekl v neděli Bernd Lucke.
Výsledek pro AfD: 4,7 procenta hlasů.
Hlavní poražený - FDP
Slzy, mlčení. Ohlášení prvních prognóz volebních výsledků bylo pro liberály z FDP "nejvíce hořkou hodinou v historii", nechal se slyšet poražený šéf FDP Philipp Rösler.
Není divu. Liberálové patří od konce války k pevné součásti německé politické scény. Vždy byli v Bundestagu, většinou dokonce ve vládě. "Vůbec si nedovedu představit, že teď v parlamentu nebudou," řekla včera večer jedna z jejích voliček v televizi ZDF.
Liberálům uškodily poslední čtyři roky, které strávili ve vládě. Byli zcela ve vleku kancléřčiny CDU, nepředvedli téměř nic.
"FDP je rozprášená, zostuzená," napsal Spiegel Online. "Zavinila si to sama. Před čtyřmi roky slibovala snížení daní, které nepřišlo. Porážku si zasloužila."
Propad liberálů je obrovský - pohoršili si o těžko uvěřitelných 10 procent.
Výsledek pro FDP: 4,8 procenta hlasů.
(propad o 9,8 %)
Další poražení - SPD a Zelení
Sociální demokracie (SPD), hlavní vyzyvatel kancléřčiny CDU, nedosáhla dobrého výsledku. Horší měla jen v roce 2009, při minulých volbách.
Pravdou je, že zabránila pokračování pravicové koalice CDU/CSU a FDP. A že v posledních týdnech - hlavně díky svému kancléřskému kandidátovi Peeru Steinbrückovi - o něco stáhla náskok Angely Merkelové. Ale nestačilo to, podle německých médií definitivně přišla o titul "lidová strana" (Volkspartei).
I když získali jen čtvrtinu hlasů, mohou sociální demokraté nakonec usednout ve vládě. Otázka je, zda v ní bude i Steinbrück.
Už před volbami se totiž nechal slyšet, že se členem budoucího kabinetu chce stát jen jako kancléř. To teď ale nepřipadá v úvahu.
Výsledek pro SPD: 25,7 procenta hlasů.
(192 poslaneckých mandátů z 630)
Mezi poraženými skončili i Zelení, kteří původně chtěli s SPD do rudozelené koalice. "Stali se nedůvěryhodnými, prosazovali něco jiného, než měli," shrnula v povolebním komentáři ZDF.
Zajímavé je, že ještě v polovině volebního období průzkumy Zeleným věštily dvoumístný volební úspěch. Nakonec všechno dopadlo jinak.
Výsledek pro Zelené: 8,4 procenta hlasů.
(63 poslaneckých mandátů z 630)
Kdo si oddechl - Levice
Po první prognóze zavládla v táboře postkomunistů z Levice euforie. Nezískali sice nad 10 procent, jak vyhlašoval její volební lídr Gregor Gysi, se Zelenými se ale přetahují o to, zda se - vůbec poprvé - stanou třetí nejsilnější stranou v Německu.
Nejvíc hlasů posbírala Levice tradičně na východě, v nových spolkových zemích. Její problém tkví v tom, že s ní na celoněmecké úrovni nikdo nechce do koalice. SPD to zopakovala i po volbách, a to ústy Peera Steinbrücka.
Výsledek pro Levici: 8,6 procenta hlasů.
(64 poslaneckých mandátů z 630)
