Jerevan - Vládnoucí Republikánská strana Arménie prezidenta Serže Sargsjana jasně vyhrála nedělní parlamentní volby. Získala bezmála polovičku hlasů, 49 procent, oznámil předseda ústřední volební komise Tigran Mukučjan po sečtení všech odevzdaných hlasů.
Do nového parlamentu vstoupí ještě tři další uskupení.
Aliance podnikatele Gagika Carukjana, jednoho z nejbohatších mužů v zemi, obsadila druhou příčku s 27 procenty hlasů.
Necelých osm procent hlasů získala koalice prozápadních opozičních stran Elk a čtvrtým parlamentním uskupením se stala nacionalistická Arménská revoluční federace Dašnakcutjun, pro kterou hlasovalo 6,57 procenta voličů.
Zbývající pětice kandidujících uskupení nepřekonala volební práh, který v případě stran činí pět procent a u koalic sedm procent.
"Podle prvních výsledků voleb má Republikánská strana všechny šance sestavit novou vládu," uvedl stranický mluvčí Eduard Šarmazanov již po sečtení polovičky hlasů.
Zatímco podle vládnoucího tábora byly volby v pořádku, opozice si stěžuje na přehmaty.
K urnám přišlo téměř 61 procent oprávněných voličů.
Kontroverzní referendum
Nedělní parlamentní volby v Arménii byly první od doby, co tato republika upravila ústavu, aby rozšířila pravomoci parlamentu a premiéra.
Kritici považují ústavní změny za součást snah dvaašedesátiletého Sargsjana udržet si kontrolu nad zemí, až mu v roce 2018 skončí mandát a nebude již moci znovu kandidovat na prezidenta. Pokud jeho strana ovládne parlament, mohl by být po opuštění prezidentského křesla jmenován premiérem.
Sargsjan, který vede Arménii od roku 2008, obvinění odmítá a označuje změny ústavy schválené v referendu v roce 2015 za krok směrem k posílení demokracie. Ústavní změny mají začít platit, až Sargsjanovi skončí prezidentský mandát.
Příští prezident bude mít už jen symbolické pravomoci a bude ho volit parlament.
Problémy s ekonomikou
Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Hraničí s Íránem, Ázerbájdžánem, Gruzií a Tureckem. Je součástí Společenství nezávislých států.
Země je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které se ale v posledních třech letech potýkalo s ekonomickým propadem. To pocítila rovněž Arménie, jejíž hrubý domácí produkt (HDP) loni zpomalil růst na 0,2 procenta ze tří procent v roce 2015.
Političtí analytici varovali, že po hlasování by mohly vypuknout v zemi nepokoje, částečně kvůli rostoucímu neklidu vlivem zpomalení hospodářského růstu.
"Situace je velmi napjatá vzhledem k prohlubující se úrovni nespokojenosti a nesouhlasu," řekl agentuře Reuters ředitel jerevanského Centra regionálních studií Richard Žiragosjan.
Země s necelými třemi miliony obyvatel ještě nikdy nezažila předání moci opozici prostřednictvím voleb, připomněla agentura AFP. Opozice si stěžuje na četné přehmaty a porušování pravidel během voleb.
Prokuratura dostala celkem 2000 udání, z nichž skoro čtyři stovky obsahovaly podezření ze spáchání trestných činů, uvedla agentura Interfax. Nejčastěji šlo o hlasování za jiného člověka, bránění ve svobodné volbě nebo porušení volebního tajemství. Jeden podezřelý byl zatčen.
