Převrat v hladovějícím Zimbabwe. Vojáci nemíří na prezidenta Mugabeho, ale na jeho manželku

Martin Novák Martin Novák
15. 11. 2017 13:04
Robert Mugabe vládl jako prezident jihoafrickému Zimbabwe dlouhých 37 let. Teď ho drží vlastní armáda v domácím vězení. Noční vojenský převrat ale nemíří tolik na třiadevadesátiletého politika, jako na jeho ambiciózní manželku Grace Mugabeovou, která se postupně drala k moci.
Robert Mugabe a Grace Mugabeová.
Robert Mugabe a Grace Mugabeová. | Foto: Reuters

Harare - Klidný, nekrvavý a vlastně očekávaný převrat. Zimbabwe se ráno probudilo do změny, na kterou čekalo 37 let.

Robert Mugabe, první a jediný prezident země od roku 1980, je i s manželkou v domácím vězení. Je ale v pořádku, ujistil mluvčí armády na televizní stanici ZBC.

Vojáci po půlnoci obsadili státní televizi a rozhlas. Zablokovali sídlo parlamentu i prezidenta. A to bez větších problémů - dokonce nebyla ani přerušena doprava ve městě.

"Nedělejte žádné 'blbosti', prostě jeďte," řekla vojenská hlídka zpravodaji agentury Reuters, který projížděl centrem metropole Harare.

Obrněné transportéry zaujaly pozice na okrajích města ještě za světla, v úterý odpoledne. Bylo jasné, že se něco děje. Nebo přesněji: že se něco brzy stane.

Za vším hledej ženu

Zimbabwe na jihovýchodě Afriky je roky sužované nedostatkem potravin a katastrofální inflací.

Převrat ale nemíří na třiadevadesátiletého politika, kdysi vůdce povstalců proti vládě apartheidu v Rhodésii, jak se země v dobách nadvlády bělochů nazývala. Hlavním terčem je jeho ambiciózní manželka, o 41 let mladší Grace Mugabeová.

Vojáci v centru Harare.
Vojáci v centru Harare. | Foto: Reuters

V boji o nástupnictví po prezidentovi zahájila čistku mezi potenciálními konkurenty.

O funkci tak minulý týden přišel viceprezident Emmerson Mnangagwa. Jeden z veteránů války proti apartheidu a dlouholetý spolupracovník Mugabeho.

Podporovatelé Grace Mugabeové s jejím transparentem na sjezdu vládnoucí strany ZANU-PF.
Podporovatelé Grace Mugabeové s jejím transparentem na sjezdu vládnoucí strany ZANU-PF. | Foto: Reuters

Naplno tak propukl boj o moc mezi dvěma skupinami. Veteránů, jako je Mnangagwa, a mladších členů vládnoucí strany Zimbabwský národní svaz (ZANU-PF), kterým se přezdívá G40.

Mugabeovou otevřeně podporovalo mládežnické křídlo. Jejího důležitého spojence - ministra financí Ignatiuse Chomba - nyní vojáci zatkli.

"Zaměřujeme se na zločince v okolí Mugabeho, kteří svými kriminálními činy způsobují sociální a ekonomické utrpení," uvedl v televizním prohlášení armádní mluvčí SB Moyo.

Od africké naděje k diktátorovi

Robert Mugabe byl původně pokládán za velkou naději pro Zimbabwe i pro celou Afriku.

Po skončení apartheidu vyzval ke smíření černochů a bělochů. Bělošskou populaci nevyháněl, a dokonce nechal v zemi v klidu žít vůdce Rhodésie a odpůrce vlády černošské většiny Iana Smitha.

Zástupce armády Sibusiso B. Moyo oznamuje v televizi, že vojáci zadrželi Mugabeho.
Zástupce armády Sibusiso B. Moyo oznamuje v televizi, že vojáci zadrželi Mugabeho. | Foto: Reuters

Ještě v roce 1990 Mugabe vystupoval v mezinárodní panelové televizní diskusi o budoucnosti demokracie, které se zúčastnil i tehdejší československý prezident Václav Havel.

Foto: Aktuálně.cz

Později ale přišly ekonomické problémy a Mugabeho vláda dostávala stále více diktátorské rysy. Násilně zabíral bělošské farmy - včetně tabákových - a potlačoval opozici i kritiky uvnitř strany.

Špatná hospodářská situace vyvrcholila v letech 2007 a 2008, kdy inflace dosáhla řádu milionů procent. Lidé masově prchali do Jihoafrické republiky.

Autor tohoto textu navštívil Zimbabwe v roce 2002 a už tehdy byly v obchodech jen cibule a sušenky. Na brambory se stály dlouhé fronty na ulicích.

Sesazený viceprezident Mnangagwa chtěl podle agentury Reuters návrat bělošských farmářů a lepší spolupráci vlády Zimbabwe s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) kvůli hospodářské pomoci.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy