Massimo D´Alema (57) - místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí. Někdejší předseda vlády (1998-2000) a šéf Levicových demokratů (DS) původně aspiroval na post hlavy státu, ale pravice vedená expremiérem Silviem Berlusconim odmítla návrh levice na jeho kandidaturu.
Syn komunistického funkcionáře a poslance z Říma studoval filozofii a žurnalistiku. Do Italské komunistické strany (PCI) vstoupil v roce 1968. V roce 1990 se stal členem předsednictva PCI a o dva roky později převzal vedení parlamentní skupiny komunistů.
Generálním tajemníkem Demokratické strany levice (PDS), která povstala z popela PCI v roce 1991, byl zvolen v červenci 1994. Od roku 1988 je poslancem za Gallipoli. Za své někdejší zkostnatělé postoje si vysloužil přezdívku "Stalin z Gallipoli".
Tommaso Padoa-Schioppa (65) - ministr hospodářství a financí. Bankéř a bývalý člen rady Evropské centrální banky (ECB) od jejího vzniku v roce 1998 až do roku 2005 je respektovanou osobností ve vysokých finančních kruzích. Jmenování tohoto technokrata má být zárukou, že Itálie přijme opatření ke zmírnění deficitu italského rozpočtu a ke snížení státního dluhu.
Rodák z Belluna severně od Benátek vystudoval prestižní milánskou univerzitu Bocconi a v roce 1999 získal doktorát na Massachusettském technickém institutu (MIT). V roce 1969 začal pracovat v Italské centrální bance, nakonec se stal zástupcem generálního ředitele (1984-1997). Bývá nazýván "intelektuální hybnou silou" eura a "zakládajícím otcem" nové měny. Jako první nazval euro "měnou bez státu".
Giuliano Amato (68) - ministr vnitra. Bývalý předseda vlády (1992-3, 2000-2001) a ministr státní pokladny a rozpočtu (1999-2001). Bývalý člen Socialistické strany (PSI), která zanikla po korupčních skandálech na počátku 90. let. Respektovaný politik byl též místopředsedou Konventu Evropské unie.
Obrýlený právník Amato pochází z Turína. Akademickou dráhu započal už v roce 1964, po absolutoriu na univerzitě v Pise a doktorátu srovnávacího práva na Kolumbijské univerzitě. Učil na univerzitách v Modeně, Perugii a Florencii a od roku 1975 je profesorem ústavního práva na univerzitě v Římě. Do Italské socialistické strany (PSI) vstoupil v roce 1958, postupně se stal jakýmsi duchovním vůdcem socialistů. Od roku 1983 byl několikrát zvolen do parlamentu za provincie Turín, Novara a Vercelli.
Arturo Parisi (65) - ministr obrany. Jeden z nejbližších Prodiho spolupracovníků, zakladatel centristické strany La Margherita (Kopretina). Podpořil její spojení se stranou Levicoví demokraté (DS) v jedinou stranu levého středu, stal se jejím tajemníkem a vedl ji do voleb v roce 2001.
Parisi se narodil v San Mango Piemonte, v provincii di Salerno a vystudoval práva. Působil na parmské a boloňské univerzitě.
