Středeční volby znamenaly zlom. Deb Haalandová se stala spolu s Sharice Davidsovou první ženou z řad původního obyvatelstva indiánů, která se v úterý dostala do amerického Kongresu.
Úspěch je to o to větší, protože mít možnost volit není pro indiány v USA ani dnes vůbec nic samozřejmého. Nejde o to, že by těmto lidem bylo ze zákona upíráno volební právo. Ale účastnit se voleb je pro některé kmeny žijící v odlehlých rezervacích příliš komplikované. A volební zákon, který v posledních letech přijímají jednotlivé státy, jim to vůbec neulehčuje. Spíš naopak. Původní obyvatelé stále stojí na okraji zájmu politiků i většinové společnosti.
Ještě týden před kongresovými volbami jeden kmen domorodých Američanů ze Severní Dakoty bojoval za to, aby se hlasování mohl vůbec účastnit, a nová volební pravidla napadl u soudu. I tam totiž začalo platit nařízení, podle kterého se musí každý volič při registraci prokázat platným osobním dokladem s datem narození a přesnou adresou bydliště.
Zdánlivě banální věc je pro obyvatele rezervací, kde nejsou přesně pojmenované ulice, velký problém.
"Mnoho domorodých Američanů jednoduše nemá adresu bydliště, protože jim vláda žádnou nepřidělila. Jiní adresu přidělenou dostali, ale nikdo jim o tom nikdy neřekl," citovala televizní stanice CNN z dokumentu stížnosti. Podle kritiků se nařízení týkalo téměř 20 procent potenciálních voličů ve státě.
Soudní spory
"Omezování voličů je staré jako Amerika sama. Konzervativní zákonodárci se pokoušejí ukrást hlasy tisíců domorodých Američanů tímto nespravedlivým zákonem," napsala Deb Haalandová před dvěma týdny do amerického časopisu Elle v době, kdy Nejvyšší soud volební nařízení v Severní Dakotě povolil.
"Voter suppression is as old as America, and the latest move by conservatives aligned with wealthy special interests is to suppress votes with 'Voter-ID laws.'" Republicans in North Dakota are using voter ID to suppress Native American voters. https://t.co/UYZmnR1YZy
— Let America Vote (@letamericavote) October 28, 2018
Nešlo o jediný soudní spor kvůli volebním zákonům. V ještě větší míře se domorodí Američané kvůli těmto normám soudili i před prezidentskými volbami před dvěma lety. Problém představuje i nutnost prokázat u voleb doklad totožnosti opatřený fotografií. Pro většinu amerických obyvatel to znamená mít řidičský průkaz. Ty ale úřady v rezervacích nevydávají a obstarat si ho pro domorodce žijící desítky i stovky kilometrů daleko od velkého města znamená časovou i finanční zátěž.
Život v rezervaci se od života ostatních Američanů liší. Lidé tu žijí často bez elektřiny nebo tekoucí vody a vyžít musí z mála. Proti přísným zákonům bojují obyvatelé rezervací také v Nevadě, Utahu, Arizoně, Novém Mexiku nebo na Aljašce.
Tři miliony původních obyvatel
I navzdory překážkám středeční volby dopadly pro původní obyvatele Severní Ameriky historickým úspěchem. Dva státy poslaly do Kongresu dvě zástupkyně indiánů a člen indiánského kmene Navajo zvítězil v okresních volbách v Utahu, vyjmenovává americký list The New York Times.
A nebylo to jednoduché vítězství. Nová členka Sněmovny reprezentantů Deb Haalandová je členka indiánského kmenu Laguna Pueblo a politička s dlouhou historií. Je bývalou předsedkyní Demokratické strany v Novém Mexiku. Sharice Davidsová z Kansasu je bývalá profesionální zápasnice a zástupkyně lidu Ho-Chunk. Ani ona není politickým nováčkem, působila v administrativě bývalého prezidenta Baracka Obamy.
"Je rok 2018 a ženy, domorodí Američané, homosexuálové a nezaměstnaní musejí pekelně bojovat, aby přežili," hlásala Davidsová během kampaně.
Původních obyvatel žije dnes ve Spojených státech kolem tří milionů, což je zhruba jedno procento populace. V Kongresu teď budou čtyři. Obě demokratky doplní republikány z Oklahomy Toma Colea a Markwaynea Mullina.
