Mimas se tak připojil k rodině vzácných měsíců ve Sluneční soustavě, které pod svým ledovým příkrovem ukrývají tekutou vodu: Europa a Ganymedes (kolem Jupiteru), Enceladus a Titan (kolem Saturnu).
"Pokud existuje ve vesmíru místo, kde jsme neočekávali, že najdeme podmínky příznivé pro život, je to právě Mimas," vysvětlil na tiskové konferenci Valéry Lainey, hlavní autor studie publikované v časopise Nature.
Družice prstencové planety, kterou v roce 1789 objevil astronom William Herschel, "nebyla vůbec na vrcholu zájmu vědců", vysvětlil tento astronom z pařížské observatoře. Hvězda o průměru pouhých 400 kilometrů dostala přezdívku "měsíc smrti", protože se zdála být velmi chladná, netečná, a tudíž neobyvatelná. Důvod je jasný, její povrch je poset krátery, včetně jednoho obrovského, díky němuž vypadá jako Hvězda smrti, stanice galaktického impéria ve filmové sáze Hvězdné války.
Ledová skořápka tohoto měsíce se zdála být zmrzlá, beze stop po vnitřní geologické činnosti, která by ji mohla změnit - na rozdíl od jeho většího bratra Encelada, jehož hladký povrch je pravidelně přetvářen činností vnitřního oceánu a gejzírů, což je zdrojem tepla potřebného k udržení vody v kapalném stavu.
Vědci však tušili, že se "něco děje uvnitř" Mimasu, řekl Lainey. Zkoumali tedy rotaci družice kolem sebe samé a její drobné oscilace, tzv. librace, které se mohou měnit v závislosti na vnitřní struktuře hvězdy. Jejich původní práce, publikovaná v roce 2014, nenalezla žádné důkazy o existenci kapalného oceánu. Většina vědců se přikláněla spíše k hypotéze o kamenném jádru.
"Mohli jsme to nechat být, ale byli jsme frustrovaní," vzpomínal Valéry Lainey. Jeho tým poté získal několik desítek snímků pořízených sondou NASA Cassini (2004-2017), aby rozšířil svůj výzkum na celou Saturnovu soustavu a 19 jeho měsíců.
Tato data umožnila analyzovat oběžný pohyb Mimasu kolem Saturnu a způsob, jakým ovlivňuje jeho librace. A zjistit nepatrné odchylky těchto librací v řádu několika set metrů, které prozrazují přítomnost tekutého oceánu pod celým povrchem.
"To je jediný možný závěr," napsali Matija Cuk z amerického projektu SETI pro hledání mimozemské inteligence (Kalifornie) i Alyssa Rose Rhodenová z výzkumného ústavu v Coloradu v komentáři připojeném ke studii.
Oceán se pohybuje pod ledem o tloušťce 20 až 30 kilometrů, což je srovnatelné s ledem na Enceladu, popisuje studie. Předpokládá se, že vznikl pod vlivem gravitace ostatních Saturnových měsíců: "slapových jevů", které otřásají hvězdou a vytvářejí teplo, které brání zamrznutí oceánu.
Výpočty naznačují, že moře se zformovalo teprve nedávno, před pěti až 15 miliony let, což by vysvětlovalo, proč na povrchu zatím nebyly zjištěny žádné geologické stopy. "Měsíc splňuje všechny podmínky obyvatelnosti: kapalná voda udržovaná zdrojem tepla, v kontaktu s horninou, takže se mohou rozvíjet chemické výměny nezbytné pro život", shrnul jeden z autorů studie Nicolas Rambaux.
Mohl by Mimas ukrývat primitivní formy života, jako jsou třeba bakterie? "Touto otázkou se budou zabývat budoucí vesmírné mise v příštích desetiletích," předpokládá Lainey. "Jedno je jisté, pokud hledáte nejnovější zmínky o možné obyvatelnosti ve sluneční soustavě, Mimas je místem, které je třeba pořádně prozkoumat," uzavřel astronom.
