První snímky dvojice ledových obrů pořídila už v osmdesátých letech vesmírná sonda Voyager 2. Ta byla první a zároveň jedinou sondou, která kolem planet proletěla. Během své mise nafotila dohromady 18 tisíc snímků. Fotografie Uranu a Neptunu ale vědci upravili, aby zvýraznili unikátní atmosférické jevy na planetách.
Platí to především pro Neptun, kde zesílili odstíny modré. Díky tomu lze na snímcích vidět v atmosféře planety temné skvrny či útvar zvaný Jižní polární vlna. Planeta ale kvůli tomu dostala modrý odstín, který neodpovídá realitě.
"O uměle saturované modré se tehdy mezi planetárními vědci vědělo. Obrázky byly publikovány s popiskem, který na to upozorňoval. Jenže tato poznámka se postupem času ztratila," uvedl pro BBC Patrick Irwin, profesor z Oxfordské univerzity, který byl vedoucím výzkumu v nové studii publikované Královskou astronomickou společností.
Upravování snímků z vesmíru je v astronomii běžnou praxí. "Bylo by pošetilé dívat se na astronomický snímek a nemyslet si, že je upravený. Musí být, aby na nich šly vidět věci," vysvětlil pro BBC zástupce ředitele Královské astronomické společnosti Robert Massey.
K zachycení co nejpřesnějších barev Neptunu a Uranu využili vědci z Oxfordské univerzity Hubbleův vesmírný dalekohled a Velmi velký dalekohled v Chile. Své poznatky následně porovnali se záznamy pozorování zachycenými Lowellovou observatoří v Arizoně v letech 1950 a 2016. Výsledky nakonec potvrdily, že Uran je o něco světlejší než Neptun, a to zejména kvůli silnější vrstvě aerosolového oparu v atmosféře, který jeho barvu zesvětluje.
"Aplikováním našeho modelu na původní data jsme byli schopni zrekonstruovat co nejpřesnější barvy Neptunu i Uranu," dodal Irwin. Obě planety se od sebe na rozdíl od mnohých nákresů v učebnicích barevně zase tolik neliší.
Nová zjištění vítá i astronomka Heidi Hammelová, která se v roce 1989 podílela na prvním snímkování Neptunu sondou Voyager 2. "Doufám, že tato studie pomůže odčinit desetiletí nepravdivých informací o zbarvení Neptunu," uvedla Hammelová pro The New York Times.
Studie zároveň odhalila, co způsobuje doposud záhadné sezonní změny barev Uranu, kdy se během slunovratů planeta jeví více do zelena a během rovnodenností zase do modra. Jev je spojen s polohou planety, která téměř leží na svém boku. V zimě je tak jeden z pólů Uranu namířen na Slunce a planeta se jeví zelenější, zatímco během jara a podzimu, kdy je Slunce nad rovníkem, vypadá více modrá.
