Hanoj - Nejméně deset podpálených továren, desetitisíce lidí v ulicích.
Taková je dosavadní bilance protičínských protestů, které ve Vietnamu vypukly poté, co Peking nechal do sporných vod v Jihočínském moři přesunout vrtnou plošinu.
Dav zaútočil na podniky, které podle něj vlastní nebo spravují Číňané. Žádná úmrtí ani zranění nejsou hlášena.
Informace o rozsahu výtržností v provinciích Binh Duong a Dong Nai se rozcházejí.
Místní média s odkazem na regionální úřady tvrdí, že bylo poničeno nejméně 15 závodů.
Demonstrace podle agentury Reuters zasáhly mimo jiné dva průmyslové parky v provincii Binh Duong, které spravuje společnost Vietnam Singapore Industrial Park (VSIP). Vedení jednoho z nich potvrdilo, že v úterý v noci vzplanuly celkem tři továrny, uvedl server BBC.
Mezi jejich nájemci ale údajně nebyly pouze čínské firmy. Nejvíce škod podle Reuters utrpěly tchajwanské firmy, které demonstranti patrně zaměnili za čínské. Jedna z továren se pak podle fotografií proti útočníkům bránila dokonce vyvěšením jihokorejské vlajky.
Informace je však takřka nemožné ověřit, jelikož nezávislá média v komunistickém Vietnamu neexistují.
Server Foreign Policy připomíná, že masové protesty jsou v zemi velmi citlivou otázkou. Policie podle zdrojů ČTK zadržela asi 500 lidí, kteří byli "přistiženi při drancování, krádežích a žhářství".
Čína vyzvala ke klidu
Čína v reakci na události Vietnam vyzvala, aby se "uklidnil“ a respektoval její suverenitu. Hanoji pak předala i protestní nótu.
Podle místopředsedy lidového výboru provincie Binh Duong demonstrovalo proti "čínskému narušení vietnamských teritoriálních vod" asi 19 000 lidí. "Někteří pracovníci se rozzlobili, ničili brány společností, vstupovali na pozemky a vyzývali ostatní pracovníky, aby se připojili ke stávce," upřesnil Tran Van Dam.
Hanoj se teď snaží najít páku, kterou by regionální velmoc přiměla se ze sporných vod stáhnout. Dlouhodobý spor mezi Čínou a Vietnamem o některé oblasti v Jihočínském moři se začátkem května přiostřil.
Peking totiž do sporných vod poblíž Paracelských ostrovů - asi 120 námořních mil od pobřeží Vietnamu - nechal přesunout ropnou plošinu.
Hanoj žádala okamžité stažení a snažila se instalaci zařízení zabránit. Z oblasti byly minulý týden hlášeny střety mezi plavidly obou států. Zároveň s tím ve Vietnamu vypukly protesty, stovky až tisíce lidí se sešly zejména v metropoli Hanoji a také v Ho Či Minově městě (někdejší Saigon).
USA v tom vidí provokaci
USA jednání Číny označily za provokativní. Peking ale uvedl, že provokace jsou dílem Vietnamu, a nařkl Washington, že je podporuje. Čína se snaží vliv USA v oblasti omezit, spory o Jihočínské moře by se podle ní měly řešit na úrovni přímých rozhovorů. Politika prezidenta Baracka Obamy, v jejímž rámci se USA snaží rozšiřovat vliv v Asii, se Pekingu navíc z podstaty nezamlouvá.
Podle odborníka na Asii Dana Klimana, citovaného serverem Foreign Policy, se Čína ve svém chování vůči Vietnamu mohla inspirovat u ruské taktiky vůči Ukrajině.
Peking se - podobně jako Moskva - zaměřil na slabšího souseda, který nemá za zády USA coby silného spojence, a zároveň odmítá, že by mezi asi osmi desítkami lodí, které doprovázejí ropnou plošinu, byla i čínská vojenská plavidla. Ostatně i Rusko odmítalo, že by na Krymu mělo své vojáky. Jejich přítomnost prezident Vladimir Putin přiznal až po měsíci.
Vietnam se akutní spor patrně nejprve pokusí vyřešit skrze mezinárodní instituce. Pokud to ale nevyjde, nelze vyloučit i ozbrojený konflikt - a Vietnam nedávno investoval do modernizace armády, připomíná Dan Kliman. Případný konflikt by patrně ostatní země v regionu přiměl k ještě bližší spolupráci s USA, což by se Pekingu celkem jistě nezamlouvalo.
Čína vs. Singapur
Situace se přiostřila i mezi Čínou a Singapurem. Podle středečního prohlášení Manily chce Peking v jiné části Jihočínského moře, o kterou se spolu obě země přou, zřejmě vybudovat na jednom ze sporných útesů přistávací dráhu nebo vojenskou základnu.
Na ostrov Johnson South už údajně vozí materiál a začal s rekultivací lokace. "Nejsme si přesně jisti tím, jaké tam mají úmysly," uvedl ministr zahraničních věcí Albert del Rosario.
"Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, znamenalo by to významný krok ze strany Číny, který by ji potenciálně umožnil rozšířit její vzdušný rozsah," řekl Reuters expert na Jihočínské moře Ian Storey.
Čína si Jihočínské moře nárokuje takřka celé. Oblast je totiž bohatá na ropu i zemní plyn a navíc skrze ni vedou i důležité námořní trasy. Moře si ale nárokují i Vietnam, Tchaj-wan, Filipíny, Malajsie a Brunej.
