Miami - Německo půjde ve Spojených státech před soud. Kvůli dluhům, které ve třicátých letech přestal splácet Adolf Hitler.
Spolkovou republiku zažalovala počátkem roku 2008 skupina amerických investorů. Tvrdí, že jí Německo už 80 let dluží přes 200 milionů dolarů.
Spolu s úroky chtějí finančníci z floridské Tampy na největší evropské ekonomice vysoudit přes 450 milionů dolarů (347 milionů eur).
Americký odvolací soud v Atlantě teď jejich žalobu přijal. Kauzou se začne zabývat okresní soud v Miami, informovaly agentury AFP a Bloomberg.
Nesplacené dluhopisy
Vláda meziválečného Německa, takzvané Výmarské republiky, vydala po roce 1918 státní dluhopisy, aby byla schopná financovat obnovu válkou zničené země. Část obligací se dostala do USA.
V roce 1933 se ale k moci dostal Adolf Hitler. A zastavil veškeré platby, které měly směřovat k věřitelům do ciziny.
"Ve třicátých letech se Němci rozhodli, že dluhy přestanou splácet," řekl novinářům Michel Elsner, právní zástupce žalující strany, finančníků ze skupiny World Holdings.
Německá vláda se k případu zatím nevyjádřila. Podle Elsnera ale tvrdí, že většinu dluhů po druhé světové válce splatila. Část Německem vydaných obligací prý navíc v roce 1945 ukradli sovětští vojáci.
Německo tehdejší a dnešní
Právník amerických investorů je přesvědčen, že jeho klienti příslušnou částku vysoudí. A že Německo bude muset za dluhopisy i časovou prodlevu zaplatit.
Vlastníkům nesplacených obligací hraje do karet mimo jiné to, že dnešní Německo má stejnou právní subjektivitu jako Německo meziválečné a válečné.
"Jde o jeden a tentýž stát," řekl rakouskému listu Die Presse Stephan Wittich z Institutu pro mezinárodní právo a mezinárodní vztahy při vídeňské univerzitě. "Na otázce, kdo je za věc odpovědný, to tedy určitě neztroskotá," uvedl.
Obligace s otazníky
Jednoduché to ale Američané mít nebudou. Ze všeho nejdřív by někdo musel ověřit, že jsou inkriminované dluhopisy z dvacátých let minulého století, které investoři vlastní, skutečně pravé. Žádný takový úřad či instituce ale neexistuje.
Krom toho bude třeba určit skutečnou tržní hodnotu vydaných obligací, upozorňuje Stephan Wittich. "To bude velmi těžké, protože se s nimi už neobchoduje," říká.
"Takové dluhopisy mají buď historickou hodnotu pro sběratele, nebo hodnotu skutečnou," uvedl pro agenturu Bloomberg Amir Zada, šéf společnosti Exotix USA, která se na netradiční obligace specializuje.
Peněžní hodnota německých meziválečných obligací by se podle něj nejspíš odvodila z toho, jak vysoké byly tehdy úroky a jak vzrostla cena zlata. Protože však pro taková aktiva neexistuje žádný trh, "lze se jen dohadovat, jakou tržní hodnotu dnes tyto papíry vlastně mají."
Nadějný precedens
Soudy už nicméně jednu obdobnou kauzu řešily. Šlo o spor o nesplacené obligace mezi Ruskem a Francií, připomíná rakouský deník Die Presse.
Ruská carská říše vydala v letech 1880 až 1917 státní dluhopisy, s jejichž pomocí se financovala hlavně výstavba železniční sítě. Po Velké říjnové socialistické revoluci ale Rusové přestali platit.
Po vleklých sporech nakonec dostali zapravdu potomci francouzských věřitelů. Rusko jim následně jako odškodné vyplatilo kolem 400 milionů eur.
