Přirozeně se korály rozmnožují jednou za rok, vždy o úplňku na pomezí října a listopadu. Letos na tento proces, který začal v pondělí, vědci netrpělivě čekali. "Letošní rozmnožování korálů je přelomovým momentem v historii Velkého bariérového útesu," uvedl na stránkách projektu David Wachenfeld z mořského parku, který se stará o ochranu korálů.
Důvodů, o něž Wachenfeld opírá své tvrzení, je víc. Korály, které se právě začaly rozmnožovat, přežily vlnu masivního vymírání v letech 2016 a 2017 způsobenou zvyšující se teplotou moří. Proces označovaný jako "korálové blednutí" zmenšil populaci korálů o více než polovinu.
Amazing pics from today of the #LarvalRestoration project team in action! 💦 The team are setting out larval pool floats for rearing coral larvae after the coral eggs & sperm have been collected during the #spawning event 📸 Biopixel #reefreborn #uniteforthereef #gbrmarinepark pic.twitter.com/f4aEohqhV0
— Citizens of the Great Barrier Reef (@citizensGBR) November 24, 2018
"Tyto korály přežily dva za sebou jdoucí roky korálového blednutí, a proto jsou jejich geny zlatým dolem pro budoucnost Velkého bariérového útesu. Doufáme, že příští generace, která vyroste z těchto genů, bude daleko odolnější a bude lépe čelit následkům klimatických změn," dodává Wachenfeld.
Letošek je ale přelomový i proto, že korálům pomohou s lepším uchycením oplozených vajíček vědci.
"Školka" pro malé korály
Projekt má přitom zdánlivě jednoduchý průběh. Korály v noci vypustí vajíčka, která stoupají vzhůru ke hladině, kde se následně setkají se spermiemi. Bez lidského přičinění by pak z oplozených vajíček vznikly larvy a další dva týdny až dva měsíce by hledaly vhodné místo na dně, kde by se uchytily. Některým by se to povedlo, jiné by skončily jako potrava pro větší mořské živočichy.
S pomocí vědců bude průběh téměř stejný, jen by měl být účinnější. Poté co se na hladině potkají vajíčka a spermie, je vědci naberou a odvezou na jedenáct předem vytipovaných míst. Ta se nachází nad útesy Vlasoff a Arlington, které jsou právě součástí Velkého bariérového útesu.
Oplozená vajíčka tam umístí do mořských bazénků, kde budou moci larvy dospívat a nebudou je ohrožovat predátoři. Kromě bezpečí jim vědci zajistí v bazéncích i mořské řasy, se kterými korály žijí na útesech v symbióze. Od tohoto předčasného spojení si experti slibují lepší odolnost organismů před zvyšující se teplotou vody.
"Jde o první pokus, kdy celý proces chovu larev a jejich umístění proběhne přímo na Velkém bariérovém útesu," vysvětluje Peter Harrison, jeden z vedoucích vědců projektu, pro hongkongský deník South China Morning Post.
Pokud se larvy správně uchytí, vzniknou nové korály na ploše o stovkách metrech čtverečních. "Do budoucna je cílem dostat se až na kilometr čtvereční," dodává.
Dobrá snaha, ale problém neřeší
Tento způsob obnovy korálů vědci testují už pět let v blízkosti Filipín. Výsledky je překvapily. "Korály se rozrůstají velmi rychle. Tři roky poté, co se larvy usadily na korálu, se rozrostly v průměru o půl metru. Takže rostou skutečně rychle," popsal Harrison v rozhovoru pro server o životním prostředí Reef Resilience.
Přesto se Harrison obává, že podobné snahy zdaleka nestačí. "Opatření na ochranu klimatu jsou jediným způsobem, kterým lze zajistit, že korály do budoucna skutečně přežijí. Naše snaha o záchranu korálů má jen koupit čas, aby korály mohly přežít a rozvíjet se, než budou emise omezené a klima stabilizované," dodává.
