Arizona - V důsledku globálního oteplování, spojeného s táním ledovců, se mořská hladina zvedne o jeden metr.
Podle předních amerických vědců, které oslovila agentura AP, se tak stane nehledě na budoucí akce, které si kladou za cíl omezit produkci skleníkových plynů.
Stoupající mořská hladina podle nich nepromění jen krajinu, ale i "americký národ". Voda by mohla omývat tradiční newyorské finanční centrum Wall Street či zaplavit světové centrum počítačového a technologického průmyslu v Silicon Valley.
Ušetřena nebudou ani další velká města s důležitou infrastrukturou. Existuje i reálná hrozba, že moře zaplaví historicky první americkou osadu Jamestown ve Virginii.
Jediná otázka: kdy?
Výčet ohrožených lokalit vznikl na základě přímořských map, které vytvořili vědci z Univerzity v Arizoně. Mapa je založena na údajích U.S. Geological Survey.
Jen málo z více než dvou desítek dotazovaných expertů na změny klimatu nesouhlasí se zmiňovanou výškou jednoho metru. Rozcházejí se pouze v odhadech, kdy přesně se hladina zvedne.
Někteří si myslí, že by se tak mohlo stát za 50 let, jiní říkají za 100 let, další se kloní spíš ke 150 letům.
"Není pochyb o tom, že se to stane. Otázkou však je, kdy," tvrdí Andrew Weaver, klimatolog z Univerzity ve Virginii.
Ohroženo je i vnitrozemí
Hladina, která by stoupla o jeden metr, by podle Jonathana Overpecka, ředitele arizonského Institutu pro studium planety Země, ve 48 amerických státech zaplavila okolo 25 tisíc čtverečních mil. Tedy území jako Západní Virginie.
Rozloha ztracené půdy by byla dokonce větší než plocha, kterou zaujímají Havaj a Aljaška dohromady.
Americká agentura pro ochranu životního prostředí ztrátu území spočítala na 22 tisíc čtverečních mil. Nejvíce by podle ní byla postižena Louisiana, Florida, Texas, Severní a Jižní Carolina.
V bezpečí však není ani vnitrozemí Pensylvánie.
Florida stojí tváří v tvář i dalšímu nebezpečí: slaná voda může nakazit zdroje pitné vody. Stoupající mořská hladina by tak mohla mít velmi vážný dopad na populaci i infrastrukturu.
