Malmö - Archeologové našli na dně Baltského moře poklad. Z 16metrové hloubky se jim podařilo vylovit upomínku na švédské kočovníky.

Konkrétně jde o až 11 000 let staré dřevěné, kamenné a kostěné nástroje. Ty svědčí o vyspělosti svých majitelů, zřejmě příslušníků první civilizace, která obývala dnešní Skandinávii.

Podle odborníků může být naleziště u ostrova Hanö na jihovýchodě země dokonce jediné svého druhu.

"To, co jsme našli, je možná stopa po jednom z nejstarších osídlení (švédského regionu) Skåne, potažmo celého Švédska," líčil serveru The Local vedoucí expedice Björn Nilsson z Univerzity v Södertörnu.

Tak zachovalé nálezy z doby kamenné jsou podle něj extrémně vzácné. "Je to pro nás úplně něco nového, celý tým je nadšený. Nechali jsme tam dole kus života."

Mezi to nejcennější, co potápěči zpod mořské hladiny vytáhli, patří kostěná harpuna, lano, kamenné pazourky a kosti praturů. Právě to, že byl objev učiněn na dně moře, hraje v jeho významu klíčovou roli.

Pomohly kosti pratura

Díky nánosům půdního sedimentu z tlející rašeliny - tzv. gyttja - jsou navíc artefakty velmi zachovalé, a mohou tak rozšířit povědomí o pradávném osídlení severní Evropy. 

"Je tam dřevo, paroží a další nářadí. Před 11 000 lety to byla zastavěná plocha. Našli jsme lagunu, kde zůstaly pozůstatky stromů a kostí. Kdyby se podobná obydlí nacházela na pevnině, dochovaly by se jen kamenné pozůstatky, nic organického původu by nezůstalo," dodal profesor Nilsson.

S určením stáří nalezeného "pokladu" vědcům mimo jiné pomohly kosterní ostatky praturů, pravěkých předků dnešního skotu.

Objev napovídá tomu, že pradávné předky, jimž artefakty patřily, potkal stejný osud jako obyvatele bájné Atlantidy; spláchlo je moře. Média proto o objevu začala referovat jako o "švédské Atlantidě". Dalším velkým úspěchem by bylo nalezení pohřebiště.