Priština - V parlamentních volbách v Kosovu vyhrála strana dosavadního premiéra Hashima Thaciho. Nečekaný zisk zaznamenalo ale také hnutí vyslovující se pro připojení někdejší srbské provincie k Albánii.
V prvním velkém hlasování od vyhlášení nezávislosti z února 2008 slavila opakovaně úspěch Demokratická strana Kosova (PDK). Ta však bude hledat velmi obtížně parlamentní většinu, protože druhá formace v pořadí, Demokratický svaz Kosova (LDK), již oznámila, že koalici, z níž před časem vystoupila, neobnoví.
S Thacim nemá nejlepší vztahy ani Ramush Haradinaj, vůdce dalšího uskupení, které překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu, kterým je Aliance pro budoucnost Kosova (AAK).
Srbská menšina volby navzdory kampani nacionalistů na obou stranách nebojkotovala zcela jako v minulých letech. Žádná ze sedmi stran zastupujících přibližně 120 tisíc kosovských Srbů a tedy něco přes pět procent obyvatelstva se ale do parlamentu nedostala.
Čtyřiaadevadesátiprocentní účast?
Na základě sečtení více než poloviny odevzdaných hlasovacích lístků má zatím PDK podporu 30,6 procenta voličů, pro LDK se rozhodlo 26,2 procent těch, kdo se dostavili k urnám.
Vládu ale bude strana někdejšího vůdce Kosovské osvobozenecké armády (UCK) sestavovat jen s velkými obtížemi. Předseda Demokratického svazu Kosova a starosta Prištiny, profesor ekonomie Isa Mustafa, navíc Thaciho formaci obvinil z toho, že v některých okrscích volby zfalšovala.
"Ze statistického hlediska je nemožné, z logického nesmyslné, z politického neakceptovatelné a z právního sporné, aby v rámci kosovské reality dostáhla volební účast v některých okrscích 94 procent," citovala agentura Reuters mluvčího LDK Arbena Gashiho.
Průměrná účast činila přitom něco kolem 48 procent registrovaných voličů.
Nesrovnalosti při hlasování zaznamenala také Demokracie v akci, sdružení kosovských nevládních organizací, které do voleb vyslalo na pět tisíc pozorovatelů.
Srbsko prý zvažuje dělení Kosova
Thaci byl v roce 2008 obviněn bývalou soudkyní Mezinárodního soudního tribunálu v Haagu Carlou del Ponteovou, že v roce 1999 organizoval únosy a vraždy tří stovek Srbů, kteří se měli následně stát předmětem černého obchodu s tělesnými orgány.
Kvůli válečným zločinům má být nyní v Haagu souzen také Haradinaj.
Zvláštní nadšení nebudí v mezinárodním společenství ani hnutí Vetevendosja (Sebeurčení), založené nacionalistickými studenty, které je pro připojení Kosova k Albánii. To podle předběžných výsledků získalo 16 procent hlasů.
Budoucnost Kosova zůstává navýsost nejistá již v ohledu na zarputilý odpor Běleradu uznat kosovskou nezávislost. Depeše z amerických ambasád v Bělehradě a Prištině zveřejněné nyní serverem WikiLeaks nicméně naznačují, že srbská vláda by byla přinejmenším ochotna diskutovat o dělení Kosova.
"Zatímco Bělehrad bude muset uznat, že již nikdy neovládne Kosovo, vláda v Prištině si zase musí uvědomit, že nikdy nezíská pod kontrolu nad severem provincie obývaným Srby," sdělil zvláštnímu britskému vyslanci pro oblast Balkánu Robertu Cooperovi politický poradce srbského prezidenta Tadiče Jovan Radkovič.
Srbsko sice oficiálně prohlašuje, že se Kosova nikdy nevzdá, kompromis s Prištinou by byl možný za předpokladu, že by Bělehrad získal všechny oblasti obývané nyní Srby včetně enklávy u Kosova Polje.
Severně od řeky Ibar, která dělí město Mitrovica na srbskou a albánskou část, vytvořili Srbové "stát ve státě", který se vymyká kontrole jako mezinárodních mírových jednotek KFOR tak i policejního sboru vyslaného EU.
